Rodinný pivovar Matuška vystřelil Zlatou raketu do světa minipivovarů. Letos slaví 13 let

Pivovar obdržel řadu prestižních ocenění a pyšní se více jak čtyřiceti druhy zcela jedinečných piv od světlých, pšeničných až po tmavé speciály, jako jsou například: Apollo Galaxy, California, Čert, Knír, Námořník, nebo Raptor. Nabízí jak svrchně, tak spodně kvašená piva, kromě českého plzeňského druhu i několik druhů světového rázu.

DVA KOHOUTI: Když si sládek podá ruku s výčepním

Moderní pivovar s unikátním výčepem založili pod hlavičkou Ambiente Adam Matuška a
mistr v čepování piva Lukáš Svoboda. Najdeš jej ve stejném objektu hned vedle Lokálu Hamburk v pražském Karlíně.

Podnik každý den od slavnostního otevření doslova přetéká nejen kvalitně načepovaným pivem, ale i nadšenými návštěvníky, kteří si v kancelářské oblasti po práci skočí na jednoho fouska, nebo dva. Padne čtvrtá hodina odpolední a u Kohoutů se už tvoří fronty. 

Název Dva kohouti v sobě skrývá spojení dvou řemesel – výčepních a sládků.
Sládek Adam Matuška přesunul část rodinného pivovaru v Broumech přímo do Dvou kohoutů a Lukáš Svoboda má na starosti kvalitu čepování piva, sanitaci, kohouty i tanky.

Dominantou pivovaru je bez pochyb výčep a obrovské vnitřní a venkovní prostory až pro 250 lidí. Každý den na tebe na čepu čeká několik druhů piv od Matušky i od pečlivě  vybraných minipivovarů a hlavně piva od sládka Lukáše Tomsy, který je
vaří přímo na místě.

Objednávání funguje trochu jinak než v běžných hospodách. Host si sám objedná u výčepu a každý kousek si zaplatí zvlášť. S pitím stoupá chuť a u Dvou kohoutů si můžeš koupit několik chuťovek, které se často obměňují, jako jsou například místní žebra či sušené maso.  

Majitelé nezapomněli ani na zábavu a skvělou atmosféru, každý čtvrtek a pátek tu od 21:00 hodin hrají také DJs. A pokud máš slinu na pivo i doma, stáčejí ho to i do plechovek.

Rozhovor se sládkem Lukášem Tomsou

U Dvou kohoutů vaříš místní pivo, jak ses dostal ke sládkovskému řemeslu?

K pivovarnictví jsem se dostal díky tomu, že jsem hrál baseball s Adamem Matuškou. Začali jsme spolu chodit k jeho tátovi na Strahov, kde tenkrát makal a dělali jsme láhve. Když si otevřeli vlastní pivovar, chodil jsem tam na brigády a během školy pak dělal na půl úvazku. Když rozšiřovali, nabídli mi, abych nastoupil na plný. Tam jsem se vyučil pivovarnickému řemeslu.

Jaký druh piva nejraději vaříš a který ti nejvíce chutná?

Nejraději vařím všechna piva, ale musí to být správně tak, jak se má daný styl a druh vařit. Rád ochutnám cokoliv a hlavně to, co jsem ještě neměl, většinou se ale vrátím k dobrému ležáku.

Může si obyčejný smrtelník doma uvařit pivo? Co je k tomu potřeba?

Uvařit pivo si může každý. Prodávají se i sety, které jsou úplně jednoduché a s návodem. Pokud to člověka baví, začne si s procesem více hrát. Někteří domovarníci mají celkem sofistikované technologie. Uvaření piva je celkem jednoduché a může se to povést na první pokus. Ale taky je pravda, že člověk může v pivovaru pracovat celý život a vždy zjistí něco nového.

Kompletní proces vaření a vše, co v něm probíhá, je nesmírně složitý.

K samotnému vaření jsou potřeba varní nádoby a nádoba na kvašení a zrání. Z ingrediencí pak voda, slad, chmel a kvasnice. Dá se uvařit doma ve dvou kastrolech.

Celkový proces je tedy pěkná alchymie, jak člověk pozná dobře uvařené a načepované pivo? Na co by si měl zákazník dát pozor?

Každý styl je popsán a má určité parametry a vlastnosti. Jsou chyby, které mohou vzniknout při procesu nebo při skladování a čepování. Člověk by měl vědět, jak má opravdu chutnat a vonět daný styl, jak se poznají vady v pivu a jak se má pivo správně čepovat. Potom může poznat dobře naservírované pivo.

Pozor v hospodě asi na to, jak pivo čepují, a jak vypadá výčep. Mělo by být čisto, u čepování můžeme například zhodnotit, jak vypadá pěna, jestli v ní nejsou bublinky, jestli nám výčepní pořádně propláchl sklenici a opravdu naservíroval to, co jsme si objednali: šnyt, mlíko či hladinku, žádný podmírák. Stačí málo a člověk zjistí, že může pít dobré pivo.

Jak ses dostal ke spolupráci se Dvěma kohouty? Co je vlastně Místní ležák?

Adam Matuška s Lukášem Svobodou mi nabídli, jestli bych nechtěl dělat sládka v jejich novém konceptu. Byla a je to super příležitost, kterou jsem rád přijal.
V Místním ležáku je jen český chmel, český a moravský slad a normální voda z řádu. Je to prostě poctivá dvanáctka, alkohol okolo pěti procent.

Liší se nějak filosofie minipivovarů oproti velkým pivovarům, jako je třeba Plzeňský prazdroj?

Každý pivovar má svou filosofii, kterou ovlivňuje majitel, sládek, nebo oba. Velké pivovary se obecně nepouštějí do nějakých bláznivých stylů a chutí. Malé pivovary v tom mají trochu volnější ruku, ale není to pravidlem. Malý a velký pivovar mohou mít naprosto totožnou i naprosto odlišnou filosofii.

Co je rozdílné, že velké pivovary dbají na konzistenci výsledného produktu a všechna piva, která opustí pivovar, musí být totožná. Docilují toho upravováním na požadované hodnoty. Někde se upravuje nepatrně, někde více.

Malé pivovary nemají technologie na přesné měření všech parametrů
na setiny, a ani se to většinou nechce. Pak samozřejmě obecně práce, sládek velkého pivovaru sedí celý den u počítače a je manager. Sládek malého pivovaru běhá po provozu a zastává všechny práce sám.

Co znamená, když mi výčepní u Kohoutů popřeje „Na štěstí“ ?

Dva Kohouti jsou spojení dvou řemesel, pivovarnického a výčepního. Výčepní vždy přejí „Na

zdraví“ a pivovarský pozdrav je „Dej Bůh štěstí“. Tak jsme spojili dvě řemesla pod jednou střechou i jejich pozdravy a přeje se u nás „Na štěstí“.