Stanové městečko, které pojme až 150 lidí, roste v pražské Troji.
V pražské Troji vzniklo stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny, jeho kapacita bude 150 osob. Důvodem je nedostatek ubytovacích kapacit hlavního města. Uprchlíci včetně malých dětí musejí přespávat na hlavním nádraží. Jedná se o několik stovek převážně romských uprchlíků, u nichž není jasné, zda mají nárok na dočasnou ochranu v Česku. Řeší se, zda nemají kromě ukrajinského i maďarské občanství.
„Lidi nenecháme spát na chodbách,“ uvedl na Twitteru ke vzniku stanového městečka ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Situace na nádraží je podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) za hranou důstojné péče.
Stanové městečko jako nejkrajnější řešení
„Hasiči dostali pokyn ke stavbě stanového městečka v Troji od pana ministra Rakušana. Už ale teď víme, že toto řešení nebude dostatečné. Řeší problém pouze 150 osob. Toto musí řešit vláda, potažmo premiér (Petr) Fiala. Azylová a migrační politika je v této bezprecedentní situaci zcela na nich. Od počátku považujeme stavbu stanového městečka za nejkrajnější řešení a snažíme se situaci řešit jinými vhodnějšími prostředky,“ uvedl k situaci mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba měla být stavba stanového městečka až krajním řešením. To, že k němu dochází, ho prý mrzí, protože vládu před touto možností varoval. „Bohužel kapacity Prahy došly. Nemáme kde dál brát. Třeba situace na hlavním nádraží je přes všechnu naši snahu za hranou důstojné péče,“ uvedl Hřib. Na zajišťování městečka se bude podílet také Romodrom a další romské organizace.
Nevyhovující podmínky
Na nevyhovující podmínky pro uprchlíky na hlavním nádraží upozornila i pirátská poslankyně Olga Richterová. Situace je tam podle ní neudržitelná, lidé leží na chodbách a čekají na ověření občanství.
Kritickou situaci blíže popsala iniciativa Hlavák. Ta se o různé uprchlíky, kteří se ocitnou na pražském nádraží, stará od roku 2015, pomáhá jim například s orientací na místě, poskytováním informací i základního občerstvení a navigováním do koordinačních center. Současný stav na hlavním nádraží iniciativa označila za den ode dne náročnější s tím, že není schopna lidem na útěku poskytovat adekvátní a důstojnou pomoc, ne bez zásadní pomoci státních institucí.
Jedním z problémů je podle Hlaváku nedostatek jídla. „Příděly jsou nastavené na základě předpokladu, že jednotliví uprchlíci přijedou, posilní se a pokračují do asistenčního centra, kde o ně bude postaráno. To se bohužel neděje. Z řady důvodů se k nám v současné době lidé (zpravidla se jedná o romské rodiny) z asistenčního centra vracejí bez ubytování či další podpory a nemají kam jinam jít než za námi. O omezené příděly se tak musí dělit navrátivší se s nově příchozími,“ píše ve vyjádření.
Dalším důvodem, proč je situace neudržitelná, jsou prý také možnosti přespání na nádraží. Sedmdesát lůžek je v sále, který pro tento účel poskytla Správa železnic. Jedná se o místa pro ty zcela nejzranitelnější, zpravidla těhotné a matky s kojenci. Dalších až 210 lidí může přespávat v přistaveném sedačkovém vlaku. To ale podle Hlaváku není důstojný způsob nocování, navíc i tyto kapacity jsou často naplněny.
