Vyzkoušej si, jak dobře si pamatuješ historické události, loga, hlášky nebo texty písní.
Pamatuješ si na oblíbené kreslené seriály s Bugsem Bunnym, kačerem Daffym nebo Sylvestrem a Tweetym? Zkus si vzpomenout, jak se „vesmír“, ve kterém se animované grotesky odehrávaly, jmenoval. Mnoho lidí by do vyhledavače napsalo výraz „Looney Toons“, správnou variantou je ale Looney Tunes. Pokud patříš k těm, kteří by pohádku hledali pod prvním heslem, nejspíš nejsi ojedinělý případ.
Popletený název Looney Tunes, stejně jako jméno seriálové rodiny Flintstones (nikoliv Flinstones), patří ke klasickým příkladům paměťového zkreslení, označovaného jako Mandelův efekt, Mandela efekt nebo efekt Nelsona Mandely. S podobným paměťovým zkreslením se setkala velká část lidí, ať už se budeme bavit o špatně zapamatovaných hláškách, logách společností, nebo historických událostech. Po jedné takové události je ostatně Mandelův efekt také pojmenován. Ještě než se dostaneme k některým konkrétním příkladům, pojďme se podívat, kdy tento druh paměťového zkreslení vlastně vznikl.
Původ Mandelova efektu a teorie paralelních vesmírů
Přestože je Mandelův efekt jako specifické paměťové zkreslení skutečný, jeho základy jsou spíš pseudovědecké. Jako první si totiž své vlastní falešné vzpomínky všimla pseudovědkyně Fiona Broom. Ta popisovala, jak barvitě si pamatuje zprávu v televizi o smrti mírového vůdce Nelsona Mandely v roce 1980, který měl v tomto roce zemřít ve vězení. Mandela ale ve skutečnosti odešel až v roce 2013 a z vězení byl jihoafrický bojovník proti apartheidu propuštěn již v roce 1994.
Broom tehdy zkoumala, jak je možné, že si ona a – jak později zjistila – také zástupy dalších lidí pamatují Mandelovu smrt v zajetí. Všichni, kteří o svém překvapení z Mandelova života psali, si zprávy pamatovali stejně barvitě a o „své pravdě“ byli stejně přesvědčeni. Výzkumnice nakonec našla vysvětlení v teorii paralelních vesmírů. Důvodem, proč si lidé pamatovali Mandelovu smrt, byla podle ní existence paralelních vesmírů.
Podle pavědeckého přístupu Broom existuje více realit, které se vzájemně překrývají. Falešnou vzpomínku tedy dle jejího vysvětlení způsobila právě tato překrytí „naší“ a alternativní reality, kde Nelson Mandela skutečně zemřel ve vězení v roce 1980.
Monopoly a monokly
Mandelův efekt coby paměťové zkreslení nerámuje jenom historické události. Dost často se týká také rozporu mezi skutečnou podobou log a symbolů, které většina z nás moc dobře zná. Je asi jenom málo lidí, kteří by neznali legendární hru Monopoly. Od jejího vzniku v roce 1943 vyšla řada různých variací a speciálních edicí. Všechny ale spojovala postavička bohatého pána s hůlkou, cylindrem a hustým mrožím knírem.
