Vědci zjistili, že lidé s dyslexií mají zvláštní schopnosti, které umožnily lidstvu přežít.
„Uvádíme novou možnost, že lidé s diagnózou vývojové dyslexie jsou specializovaní na explorativní kognitivní vyhledávání a spíše než jen fakt, že mají neurokognitivní poruchu, hrají zásadní roli v lidské adaptaci,“ uvádí ve studii, která byla publikována v odborném časopise Frontiers Psychology, její autoři Helen Taylor a Martin David Vestergaard.
Studie je založena na evoluční teorii zvané „komplementární poznávání“, která předpokládá, že se lidé vyvinuli tak, aby se specializovali na různé, ale vzájemně se podporující způsoby zpracování informací.
Není se čemu divit, podle serveru Newsweek měli dyslexii někteří z největších myslitelů v dějinách, například Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Pablo Picasso, Stephen Hawking či Steve Jobs. Dyslexii má podle dostupných statistik 20 % populace a představuje 80–90 % všech osob s poruchami učení. Je nejčastější ze všech neurokognitivních poruch a způsobuje problémy především se čtením, psaním a pravopisem.
Dyslektici jsou podle výzkumníků silní zejména v oblastech, jako je objevování, vynalézání a tvořivost, což teorie zaměřené na deficit nedokážou vysvětlit. Ve vyšší míře se specializují na zkoumání neznámého, dokážou efektivněji řešit problémy a přizpůsobovat se výzvám. Podle odborníků by tak mohli být klíčem například k řešení změny klimatu.
„Domníváme se, že obtíže, s nimiž se lidé s dyslexií potýkají, jsou důsledkem kognitivního kompromisu mezi zkoumáním nových informací a využíváním stávajících znalostí,“ vysvětlila Taylor s tím, že školy, akademické instituce a pracoviště tomu nejsou uzpůsobeny. „Je však naléhavě nutné začít tento způsob myšlení rozvíjet, aby se lidstvo mohlo i nadále přizpůsobovat a řešit klíčové výzvy,“ dodala.
Společnost považuje dyslexii za vývojovou poruchu. Badatelé ovšem ve výzkumu naznačili, že se jedná o výhodnou formu poznávání, kterou nám předávali naši předci po tisíce generací.
