Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zajímavosti - Česko

Historie vysvědčení: Kdy se začalo vydávat a kdy existovalo víc než pět známek?

Podoba vysvědčení prošla během let mnohými změnami.

Ilona Hobzová
30. červen 2022, 13:50 Čas čtení: 2:05
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Historie vysvědčení: Kdy se začalo vydávat a kdy existovalo víc než pět známek?
Zdroj: Wiki Commons/Jan Polák/volně k užití
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.
Zajímavosti - Česko
0
Ilona Hobzová
30. červen 2022, 13:50
Čas čtení: 2:05

Historie vysvědčení: Kdy se začalo vydávat a kdy existovalo víc než pět známek?

Podoba vysvědčení prošla během let mnohými změnami.

Ilona Hobzová
30. červen 2022, 13:50
Čas čtení: 2:05
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Historie vysvědčení: Kdy se začalo vydávat a kdy existovalo víc než pět známek?
Zdroj: Wiki Commons/Jan Polák/volně k užití

Ve čtvrtek končí školní rok a žáci a žákyně přebírají vysvědčení. To nemělo vždy takovou podobu, v jaké ho známe dnes. První vysvědčení se rozdávalo před téměř 250 lety. A zatímco současná klasifikace má pět známek, v historii jich existovalo dokonce šest, sedm nebo osm.

První vysvědčení bez známek

Začátky rozdávání vysvědčení se datují k roku 1774, kdy Marie Terezie vydala Všeobecný školní řád. Jeho podoba se ale velmi lišila. Žáci nedostávali vysvědčení každé pololetí a na konci školního roku, ale jen jednou, na samém konci šestileté školní docházky, když jim bylo dvanáct let.

 

Podle Jany Bartošové z Pedagogického muzea Jana Amose Komenského v Praze je na podobě prvních vysvědčení patrné, že ho žáci dostávali i později po odchodu ze školy, například když ho potřebovali. „Žáci, když v těch dvanácti letech opustili školu, tak se během učení ještě účastnili nedělních opakovacích hodin. Vysvědčení tedy vlastně nedostali ani tehdy, když ze školy odcházeli, ale ve chvíli, kdy už se učili a ukončili i ty opakovací hodiny,“ popsala pro Český rozhlas. Takové vysvědčení navíc neobsahovalo známky, bylo pouze slovní.

 

„Ze strany školy Svatého Jána pod Skalou svědectví se dává Vojtěchu Zykovi od Svatého Jána pod Skalou, že on skrze čtyři léta bedlivě do školy chodil, tam ctně a mravně se choval, též čtení, psaní, počítání, zvláště pak cvičení náboženství katolického toliko prospěl, že za schopného k učení jakéhokoliv řemesla při poslední zkoušce uznán byl. Po ukončení z té školy v čase učení řemesla svého při opakování učení křesťanského velmi pilně vynalézti se dal a učitelům vždy zadosti učinil, takže se jemu ve vyhledávání dalšího stavu jeho žádná překážka strany výše jmenované a tuto podepsané školy činiti nemůže.“ (Vysvědčení žáka Vojtěcha Zyka ze školy ve Svatém Janu pod Skalou, které patří mezi nejstarší dochovaná vysvědčení u nás.)

 

O průběžných výsledcích v té době informovaly takzvané školní zprávy, které se od roku 1870 vydávaly každé čtvrtletí. Od 19. až do začátku 20. století pak existovaly tři typy vysvědčení: 

  • Vysvědčení propouštěcí –⁠ to dostaly děti, které dovršily věk školou povinný a potřebné znalosti z náboženství, čtení, psaní a počítání; předměty už byly klasifikovány.
  • Vysvědčení na odchodnou – pro žáky, kteří dosáhli věku, kdy mohli opustit školu, ale nenabyli ještě potřebných vědomostí.
  • Vysvědčení frekventační – pro žáky, kteří přecházeli na střední školu.

Změny v klasifikaci

Klasifikační stupnici školám nařizovalo Politické zřízení školské z roku 1805. Docházka se hodnotila na stupnici velmi pilná, pilná nebo řídká. Samotný prospěch pak měl škálu velmi dobrý, dobrý, prostřední a slabý. Klasifikovalo se také chování. 

Po roce 1850 mělo podle Bartošové vysvědčení podobu, jakou víceméně známe dnes. „Po roce 1850 se tady ta první třída s vyznamenáním používala již jenom jako celkové hodnocení vysvědčení, odpovídalo to tomu dnešnímu prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl. Názvy těch známek pak byly podobné těm dnešním, akorát že jich bylo více, bylo jich v té době dokonce osm,“ vysvětluje. Pro gymnázia navíc v letech 1866 až 1886 platila sedmistupňová klasifikace.

 

Vysvědčení v aktuální podobě. Údaje jsou smyšlené.
Vysvědčení v aktuální podobě. Údaje jsou smyšlené. Zdroj: Wiki Commons/Honza Groh/volně k užití

 

Pětistupňová klasifikace, jak ji známe dnes, se zavedla ke konci 19. století. Nezůstala ale dlouho. Znovu se změnila během nacistické okupace v době protektorátu, kdy bylo známek šest. Po druhé světové válce se školství vrátilo k pěti známkám, které máme dodnes.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: radio.cz, radio.cz, irozhlas.czNáhledový obrázek: Wiki Commons/Jan Polák/volně k užití
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu zajímavosti
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.
Zavřít