Vyučení jsou často nespokojeni se svým vzděláním. Zhruba dvě pětiny by si raději zvolily jinou školu než učiliště a kolem 38 procent si chce najít práci mimo svůj obor. Důvod je hlavně nezájem o něj a nespokojenost s výdělky v něm.
Volbu vzdělávacího oboru ovlivňují u učňů ve srovnání se studenty maturitních oborů častěji horší známky a nepřijetí na původně vybranou školu. Kvůli špatnému prospěchu si svůj obor volí zhruba pětina učňů, podobné množství pak po nepřijetí jinam. Vyplývá to z průzkumu Národního pedagogického institutu, o jehož výsledcích informovala mluvčí institutu Lucie Šplíchalová. Průzkumu se zúčastnilo 1642 žáků středních škol. Informuje o tom ČTK.
Hlavní motivací středoškoláků pro volbu oboru je podle průzkumu zájem o něj a snadné uplatnění na trhu práce. Zatímco ale u studentů maturitních oborů hraje zájem svou roli v 78 procentech případů, u vyučených je to 69 procent. Možnosti nalezení práce jsou rozhodující u 74 procent žáků v oborech s maturitou a 65 procent učňů.
Učňové jsou při volbě oboru víc ovlivněni horším prospěchem na základní škole a nepřijetím jinam. Špatné známky stojí za rozhodnutím 21 procent učňů a čtyř procent žáků středních odborných škol, nepřijetí do jiného oboru mělo vliv na vzdělávací dráhu 18 procent žáků v učebních a devíti procent v maturitních oborech.
Svůj obor by si podle průzkumu opět zvolilo jen kolem 60 procent středoškoláků. Spokojenější jsou s ním žáci středních odborných škol. Značná část žáků by kromě jiného oboru zároveň raději absolvovala i jinou kategorii vzdělání. Klasickou střední odbornou školu by znovu studovaly asi tři čtvrtiny žáků, učební obor by si opět zvolilo jen asi 61 procent vyučených, plyne z průzkumu.
Studenti preferují praxi
Jako důvod, proč by si raději zvolili jiný obor, uváděli oslovení nejčastěji zájem o praktičtější výuku. Chtěla by ji zhruba čtvrtina studentů maturitních i učebních oborů. Kolem pětiny žáků ztrácí při studiu o obor postupně zájem. Asi 15 procent učňů navíc do školy nastupuje už s tím, že je daný obor nezajímá. Podle autorů průzkumu to ukazuje, že ve školách chybí dostatečné kariérové poradenství. Přibližně pětina absolventů učilišť a odborných škol je také nespokojena s úrovní teoretické výuky a přípravou na případné další studium na nástavbě, vyšší odborné či vysoké škole.
Důležitým specifikem pro spokojenost studentů je také pandemie covidu-19, která ovlivnila jak výuku, tak i vstup na trh práce. V rámci šetření byl zjišťován dopad na výuku, psychiku žáků, sociální kontakty i další pracovní nebo studijní záměry. Kolem 80 % absolventů v souvislosti s krizí způsobenou pandemií covidu-19 a z hlediska jejího dopadu na samotné studium a studijní výsledky uvedlo, že získali méně znalostí nebo dovedností, než kdyby probíhala normální (nedistanční) výuka. Přibližně polovina dotázaných uvedla, že výuka v souvislosti s pandemií covidu-19 negativně ovlivnila jejich připravenost k maturitě nebo závěrečné zkoušce.
