Podle vědců se brzy přiblížíme neprolomitelné hranici.
Ve Spojených státech skončilo mistrovství světa v atletice, které se stalo dějištěm několika fenomenálních rekordů. O zřejmě největší událost se postarala teprve dvaadvacetiletá sprinterka Sydney McLaughlin, která stanovila světový rekord na čtyři sta metrů překážek. Tuto distanci překonala za téměř neuvěřitelných 50,68 sekundy.
Světový rekord vylepšil také švédský tyčkař Armand Duplantis, konkrétně na 621 centimetrů. Hranice sportovních výkonů se stále posouvají. Kde jsou limity lidského těla? A co sportovní výkon pozitivně, ale i negativně ovlivňuje v jeho neustálém posunu?
Milénium pro rekordy
Právě atletika, které se Duplantis a McLaughlin věnují, je odvětví, ve kterém v tomto století došlo k překonání mnoha rekordů. Ze sedmdesáti disciplín (počítáme-li mužskou i ženskou kategorii) jich jen dvacet sedm vydrželo z osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Mezi aktuálnější rekordy, které se budou těžko překonávat, patří kromě zmiňovaného Duplantise například legendární Usain Bolt s rekordy v běhu na sto i dvě stě metrů.
Není to ale jen atletika. K výraznému překonávání rekordů dochází také v kategorii plavání. Zasloužili se o to především američtí plavci Michael Phelps, Caeleb Dressel nebo Brit Adam Peaty. Mezi ženami jsou zase fenomény Američanka Katie Ledecky a Katinka Hosszú z Maďarska.
Proč se zlepšujeme?
To, že dochází k neustálému posunu limitů lidského těla a překonávání rekordů dokonce o nevěřitelné hodnoty, je podle dosavadních zjištění vědců zapříčiněno více než jedním faktorem. Mezi ty nejzásadnější patří:
Nové tréninkové metody
Sportovci a sportovkyně a lidé, kteří je trénují, se neustále snaží zlepšovat svou vytrvalost a dosahovat tak špičkových výkonů. V této oblasti hrají obrovskou roli mitochondrie, které produkují energii pro náš organismus spalováním cukrů a tuků.
