Co se týče zrušení povinnosti druhého cizího jazyka, které vzbudilo největší pozornost médií, nejde mezi odborníky o zásadní téma.
Národní pedagogický institut (NPI) začne na konci září pracovat na úpravě učiva v předmětech základních škol. Koncepci, podle které by se obsah výuky měl změnit, předali experti ministerstvu školství 3. srpna. Na schválení finální podoby konceptu vedením úřadu se ještě čeká, vyjasnit je potřeba hlavně například to, jak by se mělo rozlišovat takzvané jádrové a rozšiřující učivo.
V rozhovoru s ČTK to řekla manažerka projektu revize vzdělávacího programu pro základní školy Kateřina Lichtenberková. Nový učební plán pro základní školy by měl být schválen na podzim 2023.
Ve hře je více variant
Úpravy učebních plánů pro základní i střední školy slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Důraz by se podle kabinetu měl do budoucna klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Ministerstvo školství loni na podzim ustanovilo expertní panel, který měl za úkol připravit návrh koncepce pro potřebné změny. Návrh takzvaných hlavních směrů revize předal v polovině června bývalému ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN), který krátce nato rezignoval kvůli kontaktům s jedním z obviněných v kauze pražského dopravního podniku. Současný ministr Vladimír Balaš (STAN) při svém nástupu do funkce uvedl, že chce v započaté reformě pokračovat.
Podle Lichtenberkové se nyní čeká na to, jak se do návrhu koncepce zapracují připomínky z ministerstva, Národního pedagogického institutu a České školní inspekce a v jaké podobě ho vedení úřadu schválí. „Nečeká se ale, že by se finální dokument ještě výrazně měnil,“ řekla. Nutné je podle ní vyjasnit především to, jak se bude dělit učivo na jádrové a rozšiřující. „Jsou navržené tři varianty a ministerstvo školství by mělo rozhodnout, jakou cestou se půjde,“ vysvětlila. Co se týče zrušení povinnosti druhého cizího jazyka, které vzbudilo největší pozornost médií, nejde podle ní mezi odborníky o zásadní téma.
Zástupci neziskových organizací a další zájemci, kteří by se do procesu reformy také chtěli zapojit, se mohou do konce srpna přihlásit bez výběrového řízení ještě do širších konzultačních skupin, dodala. Ostatní podle ní budou mít možnost připomínkování příští rok na jaře, kdy má být hotová první verze nového vzdělávacího programu.
Kritické hlasy
Rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející by bylo možná jediným případem na světě – na problémy takového nastavení upozorňuje například server EDUin, podle kterého může rozdělení vzdělávacího obsahu vést k nárůstu nerovností. Poradkyně ministra školství a akademička z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jana Straková v rozhovoru pro EDUin uvedla: „Pokud zavedeme dvě úrovně kurikula, školy se začnou s ohledem na to vymezovat a nerovnosti v systému to dále posílí. Některé se stanou školami s jádrovým kurikulem, jiné zase s rozšiřujícím.”
Posláním společnosti EDUin je dlouhodobě a systematicky informovat veřejnost a média o proměnách světa vzdělávání a vzdělávací politiky.
Národní pedagogický institut České republiky je přímo řízenou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zajišťuje přenos vzdělávacích inovací z centrální koncepční úrovně do školské praxe v regionech, stará se o metodiku a vytváří rámcové vzdělávací programy.
