V srpnu 2002 došlo v Praze k ničivým povodním. Ani po dvaceti letech však některé objekty nejsou opraveny. Ačkoliv ničivá voda přinesla městu impuls k novému začátku, mnoho obyvatel kvůli ní přišlo o nejcennější vzpomínky.
Je to teprve dvacet let, ale jako by se to odehrálo na úplně jiné planetě. Představ si rok 2002 – frčí capri kalhoty, potítka na zápěstí a za 25 tisíc je Nokia 7650 první mobil s foťákem, který se u nás dá sehnat. V lednu vzniká na brněnském VUT fakulta informatiky, v květnu česká mutace Wikipedie. Prezidentem je Václav Havel a v červnových volbách do Poslanecké sněmovny vítězí ČSSD s 30,2 % hlasů. V červenci se koná úplně první ročník Colours of Ostrava a do kina se chodí na Spider-Mana s Tobeym Maguirem. Největším hitem roku 2002 je písnička Complicated od Avril Lavigne a Finn Wolfhard ze Stranger Things se narodí v prosinci...
V srpnu se ale pozornost celé republiky obrací k předpovědi počasí a k hladinám řek. Kvůli nadprůměrným srážkám, které se začátkem srpna před dvaceti lety strhly nad Českou republikou, došlo k povodním takového rozsahu, že některé části republiky byly zasaženy takzvanou pětisetletou až tisíciletou vodou. Jedná se o záplavu, u které meteorologové předpokládají, že se stane jednou až dvakrát (v případě pětisetleté) za 1000 let. Nikdo ale nedokáže odhadnout, kdy přesně k ní může dojít.
Situace je nadmíru výtečná
Ničivá povodeň, která v roce 2002 zasáhla Českou republiku a připravila o život 17 lidí, v nebývalé síle udeřila i na Prahu. Některé městské části, jako jsou Karlín či Holešovice, byly poničeny natolik, že tato přírodní katastrofa navždy pozměnila jejich podobu. Ačkoliv jsou v určitých částech republiky rozsáhlé povodně častější záležitostí, konkrétně Praha záplavy v takové síle dlouho nezažila, a neměla proto dostatečná opatření. Technologická omezení té doby navíc neumožňovala ani přesnou předpověď, a nikdo tak netušil, v jaké míře bude hlavní město zasaženo.
13. srpna, kdy se povodňová vlna blížila maximu a v centru města se přerušily dodávky elektřiny, ale optimistický zůstával málokdo. Snad kromě tehdejšího primátora Igora Němce, který legendární hláškou v rozhovoru s novinářkou Norou Fridrichovou (tehdy Novákovou) zhodnotil situaci jako „nadmíru výtečnou“. V té chvíli už bylo zaplaveno 10 městských částí a o den později voda zatopila i metro.
Pokud se ti video spouští od začátku, rozhovor začíná v čase 3:55.
„Nejvíce zasažený byl, jak je všeobecně známo, Karlín a byly zasaženy i Holešovice a pak další části při soutoku Berounky jako Lahovice, Lahovičky, části Velké a Malé Chuchle a i část Zbraslavi a Troja. Tam byly velké škody například v zoologické zahradě,“ říká urbanista Jaromír Hainc z institutu plánování a rozvoje.
Voda v pražských ulicích přitom dosahovala do několikametrové úrovně. „V Karlíně byla voda do úrovně celého přízemí, někde to zasahovalo i výše a bylo to nad úroveň běžně vysokého člověka, což znemožňuje jakýkoliv pohyb,“ říká Hainc.
Právě Karlín byl podle Haince nejvíce zasažen proto, že se nachází v povodňové oblasti, a to i v současnosti, kdy čtvrť dosáhla zcela jiného statusu, než tomu bývalo před dvaceti lety. „Do doby před povodněmi nebyly v Karlíně protipovodňové ochrany. Ale i když se podíváte na mapy a územní plán, stále vidíte, že je část Karlína v povodňovém území, jen už je teď chráněný. Město totiž do protipovodňové ochrany investovalo hodně peněz a tím pádem kdokoliv, kdo na toto území po povodních přišel a investoval, měl automaticky větší hodnotu svého majetku, protože už byl více chráněný,“ vysvětluje urbanista.
