Proč studenty stresuje návrat do škol?

Začíná nový školní rok a s ním i nové výzvy, nové společné zážitky, ale i nové příležitosti, jak se dostat na energetické dno. Někteří se do lavic těší, ale většinu studentů a studentek čeká velmi naléhavá stresová zkouška. Určitě ti taky hlavou proběhla některá z otázek: Zvládnu nový školní rok? Budou moji kamarádi v pohodě? Podaří se mi dobře zapadnout do kolektivu? Rozuzlení bohužel přichází až v samotném průběhu výuky.

„Cítíš stres ze začátku nového školního roku?“ zeptali jsme se našich sledujících na Instagramu. Tohoto drobného výzkumu se dohromady zúčastnilo 1776 studentek a studentů. Jen menšina z nich žádný stres necítí (319 hlasů), ve stresu se naopak cítí 45 % respondentů a smíšené pocity má z návratu do školy 37 % zúčastněných.

Škola by v ideálním světě měla mladým lidem poskytnout bezpečné útočiště a prostor, jak najít sebe sama a zdokonalovat se ve svých schopnostech. Některé organizace ale stále tlačí na výkon svých svěřenců a místo bezpečného místa vytváří spíše podhoubí pro nefunkční kolektiv a v některých případech také pro šikanu. Ať už studuješ, máš ve škole dítě či sourozence, anebo v ní přímo pracuješ, náš článek ti popíše konkrétní obavy a situace, kterých si všímat. Nechybí ani tipy na prevenci.

Náročná změna

Na stresové situace při návratu do školy a také řešení z nich plynoucích problémů jsme se ptali psychologa Petra Davídka, který se mimo jiné zabývá právě prací s dětmi. Podle něj může být jedním ze stresových faktorů již návrat do školy sám o sobě.

„Důvodů, proč mají studenti stres z návratu do škol, může být více. Jeden z nich plyne již z toho, že po delší době zažíváme ve svém životě nějakou změnu. To samo o sobě vyvolá určitou míru stresu,“ přibližuje Davídek. „Ptáme se, jaké to bude, jestli budou kamarádi stejní lidé, jestli ve škole nastanou nějaké větší změny,“ doplňuje. Samotný návrat je ale podle něj spíš přirozeným stresorem, který by studenta ještě nemusel omezovat.

Ve škole tráví děti ohromné množství času, který má logicky vliv i na jejich dospělý život.

K větším obtížím může dojít v momentě, kdy se k návratu do lavic a ke změně denního režimu přidávají další faktory. Jedním z nich může být například i aktuální strach z růstu cen energií, který se řeší u studentů doma i v médiích a který mohou někteří mladí lidé vnímat citlivěji.

„Covidovou a energetickou krizi vnímám v tomto ohledu jako katalyzátor. Všichni máme témata, s nimiž se učíme pracovat. Když zažíváme nějaký stres, třeba právě v souvislosti s růstem cen energií, může nám obavy z návratu do školy ještě prohloubit,“ přibližuje Davídek. Vlivem stresu se u mladých lidí mohou dostavit i psychosomatické potíže, případně úzkostné myšlenky.