V pátek 16. září zadržela íránská policie teprve dvaadvacetiletou Mahsu Amini, neboť podle ní neměla správně nasazený hidžáb. Dívka krátce po zásahu tzv. morální policie zemřela. Incident vyvolal vlnu protestů po celé zemi.
V pátek 16. září obletěla svět zpráva o smrti teprve dvaadvacetileté Mahsy Amini. Ta zemřela jen krátce poté, co ji v Íránu zadržela tzv. morální policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Veřejnost i rodina tvrdí, že policie dívku ubila k smrti, tamní úřady se ale brání, že Mahsa zemřela kvůli zdravotním komplikacím.
Smrt dívky vedla k masivním protirežimním protestům. Dívky na nich odhazují hidžáby a na protest si stříhají vlasy. Na TikToku trenduje hashtag #mahsaamini, který tě přivede na řadu emotivních videí. Podporu Íránu vyjadřují ženy z celého světa, a to právě třeba i stříháním vlasů. Co se vlastně v blízkovýchodní zemi děje?
Smrt mladé Mahsy Amini vyhnala tisíce Íránců do ulic
K incidentu došlo minulý pátek v íránském hlavním městě Teheránu. Morální policie tam zadržela mladou dívku, která měla údajně nesprávně nasazený hidžáb. I přes nářky matky policie Mahsu násilím naložila do antonu. Dívka však v policejní vazbě zemřela.
Íránské úřady tvrdí, že dívka trpěla zdravotními komplikacemi, které zapříčinily její smrt. Podle rodiny byla ale Mahsa zdravá a o příčině smrti pochybuje také veřejnost. Policie měla dívku ubít k smrti, tvrdí očití svědci.
„Doteď platí, že oficiální vládní a vyšetřovací stanovisko je, že zákrok proběhl zcela v pořádku a zcela správně, ale Mahsa měla nějaké zdravotní komplikace, které způsobily její kolaps, byla jí dopřána zdravotní péče a hospitalizace, ale na následky svých vlastních zdravotních problémů bohužel zemřela. Tak zní oficiální verze, že s její smrtí zákrok policie nesouvisel,“ komentuje pro Refresher smrt Mahsy a následné nepokoje politolog z Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Morální policie má také přízvisko „náboženská policie“. V podstatě jsou to pořádkové síly, které dbají na vymáhání náboženského práva na veřejnosti. Islámské právo v Íránu, tak jak je aplikováno, odděluje domácí prostor a ten veřejný. Pro veřejný prostor platí určitá pravidla, přičemž tím nejznámějším a nejklasičtějším je, že ženy musí být povinně zahaleny. Nicméně tato pravidla se týkají také požívání alkoholu, veřejného tancování a zpívání, ale třeba i sledování satelitní televize, které je také na veřejnosti v Íránu zakázáno.
Tato část bezpečnostních sborů má tedy v podstatě za cíl potlačovat cokoli, co je v rozporu s islámským právem nebo morálkou. Prostě jsou to lidé, kteří chodí po ulicích a upomínají ženy, aby se správně zahalily atd.
Případ ve společnosti vyvolal vlnu nevole a tisíce Íránců vyrazily do ulic. Protestují proti zásahu policie, proti tamnímu režimu a demonstrují za lidská práva. „Smrt diktátorovi,“skandují davy dívek, které odhazují hidžáby a stříhají si vlasy.
I za to ostatně mohou být potrestány. „Pokud to bude vyhodnoceno jako obzvláště závažné provinění, ženám hrozí i několik let odnětí svobody. Fakticky při běžných prohřešcích na ulici, kdy třeba žena nemá dobře nasazený šátek, bývá zpravidla upozorněna, možná pokutována, a teprve když se to opakuje, hrozí trestněprávní důsledky,“ uvádí Kraus.
Co se dočtete po odemknutí?
- Jak jsou na tom ženská práva v Íránu.
- Jestli má země výhled na změnu.
- Proč se mladí Íránci nedostanou na Instagram ani TikTok.
