Říjnový Designblok přivedl do Prahy mladé nadějné designéry. Jak ale vidí současný stav české scény a co je odlišuje od předchozích generací? Na to jsme se zeptali devíti vybraných mladých tvůrců.
V prvním říjnovém týdnu se v Praze konal Designblok, který do prostorů smíchovského Gabriel Loci a také budovy Uměleckoprůmyslového muzea přitáhl designéry z celé České republiky. Na akci bylo kromě designérských stálic i mnoho nadějných mladých talentů. Rozhodli jsme se několik z nich představit a poodhalit tím i pozadí české designerské scény.
Postcovidový ročník
Designblok se pořádá už od roku 1999 a jedná se o největší přehlídku designu a módy ve střední Evropě. Ačkoliv akce trvá jen několik dní, přípravy na ni probíhají déle. „Připravujeme to celý rok. Například nadcházející jubilejní 25. ročník už je v procesu dva roky. Téma, hlavní výstavy – to vše musíte mít vymyšlené dlouho dopředu. Stejně tak musíte pracovat na přípravě partnerství, na grantech v dlouhodobém horizontu,“ říká ředitelka Designbloku Jana Zielinski.
I letošní Designblok byl v porovnání s předešlými lety speciální. „Poslední dva ročníky byly ve znamení covidu. Letos se designéři a firmy více nadechli, neměli pochybnosti o návštěvnosti a všichni nějak mají víc chuť se předvést,“ vysvětluje Zielinski.
„Důvodem vzniku celé akce byl tenkrát bezesporu záměr představit novinky českého a světového designu, propojit designéry a průmysl a edukovat českou veřejnost. Tyto důvody jsou stále platné,“ doplňuje.
Na dvou lokacích tak od pátého do devátého října vystavovalo přes dvě stě firem, designérů a značek. Celkem bylo k vidění 178 instalací. Právě lokace jsou ale pro organizátory každoročním oříškem.
„Vybrat správnou lokaci je každoročně náš největší a nejtěžší úkol. Pražské výstaviště je v přestavbě a velké lokace chybí. Musíme tak hledat další místa, která by byla atraktivní pro návštěvníky a zároveň vystavovatele. Letos se Designblok potřetí konal v Gabriel Loci na Smíchově, podruhé v Uměleckoprůmyslovém muzeu, kde doufáme, že budeme moct zůstat i nadále,“ říká Zielinski.
Na všech organizačních záležitostech v průběhu celého roku pracuje sedm lidí, před akcí se ale tým rozroste o dalších 28 členů. „Do této skupiny navíc nepočítám kurátory a designéry, kteří připravují speciální výstavy, ani produkční tým a brigádníky, jichž jsou stovky,“ vysvětluje ředitelka Designbloku.
Není však divu, že příprava takové akce je mimořádně náročná a vše se musí dotáhnout do nejmenšího detailu. Designblok totiž každoročně navštíví okolo padesáti tisíc lidí z celého světa a všech koutů České republiky. Událost je navíc i velmi finančně nákladná. „Každý ročník nás vyjde na něco mezi dvaceti a třiceti miliony korun,“ říká Jana Zielinski.
Mládí vpřed
Na akci se objevily desítky zajímavých designérů, ti vystavovali nábytek, módu i třeba velmi netradiční šperky. Redakci Refresheru ale zajímaly především mladé projekty nadějných tvůrců a tvůrkyň. Možná ještě nemají na scéně své pevně vybudované místo, ale na Designblok rozhodně přinesli svěží vzduch.
Jednou z nich je i Pavlína Fričová ze studia yrnche, která se věnuje navrhování kožených doplňků z třísločiněných usní s důrazem na kvalitu materiálu a zpracování. Pro její práci jsou typické čisté formy a ráda si hraje s geometrickými tvary. Rodačka z Bratislavy se designu věnuje už od té doby, kdy vystudovala průmyslový design na pražském ČVUT. Po ukončení studií pak založila svoji značku, která funguje už od roku 2017.
Dalším zajímavým projektem z Designbloku je projekt PÁR Dariny Zavadilové a Jana Klosse, který se věnuje výrobě kožených bot. „PÁR balancuje mezi městem a přírodou, technologií a tradicí. Spojuje v sobě vše, co nás baví a obklopuje. Od hudby a umění přes design, architekturu až po zážitky z cestování,“ představuje značku dvojice, která má v Praze dvě kamenné prodejny a říká, že její lifestylový label je postavený na historii tradiční české značky Botas.
„Svou tvorbu bych definovala jako surovou, odvážnou a lehce na hraně,“ říká o sobě zase šperkařka z dalšího zajímavého projektu, kterým je studio Dick Wolf. Autorka, která tvoří pod pseudonymem a nepřeje si uvádět své pravé jméno, vytváří hlavně šperky na zakázku, a to od roku 2019. Ačkoliv momentálně působí v Česku, má i zkušenosti ze zahraničí. Studovala v rodné Bratislavě a později působila i ve španělské Barceloně.
Už zavedenějším, ale přesto velmi svěžím mladým projektem je i módní a designérská značka Alexmonhart, která je známá svými artikly každodenní potřeby. Hlavní myšlenkou značky je obklopit své zákazníky funkčními a kvalitními produkty na celý život, navrhovat praktická řešení jejich problémů a vytvářet unikátní minimalistický design. Zakladatelé, Alexandra Steklík Monhart a její manžel Daniel Steklík, patří už sedmým rokem mezi špičku českého designu a jejich produkty se nosí i za hranicemi, ať už se jedná o batohy, brýlové obroučky, či jiné módní doplňky.
Šperkům se věnuje další designér, Ondřej Stára. Ten se v oboru pohybuje už přes deset let, v rámci nichž stihl vystudovat pražskou UMPRUM a také získat dvě nominace na cenu Czech Grand Design. Na Designbloku představil svou diplomovou práci, a to sice řetěz, který má představovat tíhu společenských cílů.
Není však jediným, kdo si vysloužil nominaci na Czech Grand Design. Tu získala i knižní grafička Ivana Kocmanová z projektu BRO., který se zaměřuje na současnou výšivku. Na letošním Designbloku byl její projekt navíc nominován i na Veolia cenu za nejlepší projekt udržitelného designu.
Velmi zajímavým mladým designérem s velkým mezinárodním přesahem je pak Matyáš Barák, který své zkušenosti sbíral na pražské UMPRUM, londýnské Royal College of Art, švédském Konstfacku a v Paraguayi v ateliéru Javiera Corvalána. „Jsem vystudovaný designér s praxí architekta a duší umělce,“ říká sám o sobě Barák, který na Designbloku představoval svou knihovnu, svítidlo a sedací objekty.
Na produkty do domácnosti se zaměřuje i předposlední z námi vybraných designerů, Johan Pertl, který na říjnovém Designbloku představil kolekci skleněných stolků. „Ve své práci se snažím vystihnout přirozenou krásu materiálu, ať se jedná o sklo, které mi je nejbližší, tak i kámen, jenž také rád používám. Snažím se pracovat s unikátností, která dělá každý objekt originálem,“ vysvětluje designér.
Náš výběr uzavírá mladá designérka Anna Jožová, která se věnuje zejména autorské sklářské tvorbě a designu, přičemž kombinací různých, na první pohled nesourodých materiálů a klasických sklářských technik vytváří nové unikátní objekty. Kromě toho, že se keramice, porcelánu a sklu věnuje už od dob střední školy, měla vedle Designbloku možnost své práce ukázat na mnoha světových výstavách, včetně prestižního bienále v Benátkách.
Co se dočtete po odemknutí?
- Jak vidí současnou designérskou scénu mladí tvůrci a tvůrkyně a co právě teď „frčí“.
- V čem je rozdíl mezi českou a zahraniční tvorbou.
- Jaký vztah panuje mezi mladší a starší generací českých designérů.
