Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Slovenská topmodelka se po 10 letech v New Yorku přestěhovala do L.A. Modeling ji nenaplňoval, rozhodla se proto, že začne studovat interiérový design a architekturu a splní si tak svůj dětský sen. V budoucnu by ráda otevřela své vlastní studio.
Adriana Čerňanová si v modelingu vybudovala úspěšnou kariéru. Získala kampaň legendární značky Wonderbra, předváděla pro Dolce & Gabbana, Givenchy, s hercem Judem Lawem fotila kampaň pro značku Dior. Po dlouholetých zkušenostech v modelingu se odhodlala studovat architekturu na vysoké škole v New Yorku. Po deseti letech se přestěhovala z této rušné metropole do Los Angeles.
Modelingu se věnuje stále, ale už ne tak aktivně. Dnes pracuje v interiérovém studiu v Malibu a zařizuje soukromé domy i hotely.
Přestože modeling nebyl její vysněnou prací, dnes říká, že ji velmi ovlivnil a právě díky němu získala kontakty i jako interiérová designérka a architektka. „Ten, kdo pracuje v modelingu, se mnohdy dostane na místa, kam by se běžně nedostal. Krásné hotely a designové domy, kde jsme fotili, byly nesmírně inspirativní. Tady v L.A. se fotí často, domy a vily jsou krásné. Cestování vám dá velký rozhled ve všem i ve světě designu,“ tvrdí Adriana.
V Refresheru ti rádi přinášíme příběhy úspěšných Čechů a Slováků. Pokud tě baví články o architektuře a interiérovém designu, staň se členem klubu Refresher+ a přečti si všechny články bez omezení.
Zdroj: Adriana Čerňanová
Byly architektura a interiérový design tvým dětským snem?
Spousta lidí se diví, že jsem přešla od modelingu k designu a architektuře. Musím říct, že už od malička jsem byla dítě, které rádo kreslilo, malovalo. Vedla mě k tomu máma, která je velkou milovnicí designu a designérů. Modeling nebyl mým snem, moc jsem to dělat nechtěla. Nedávno jsme měli setkání ze střední školy a kamarádi se smáli, že se mi můj opravdový sen splnil po deseti letech.
Pomohl ti modeling na cestě k současné kariéře?Určitě ano, ve velké míře. Ten, kdo pracuje v modelingu, se mnohdy dostane na místa, kam by se běžně nedostal. Krásné hotely, designové domy, kde jsme fotili, byly nesmírně inspirativní. Tady v L.A. se fotí často, domy a vily jsou krásné. Cestování vám dá velký rozhled ve všem i ve světě designu. Moji kamarádi z modelingové branže mají většinou dobrý vkus i doma.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Proč opustila po 10 letech New York a odešla žít do L.A.
Jaké bylo studium architektury a interiérového designu v Americe.
Zda ji ovlivnil modeling v rámci nové kariéry.
Co bylo nejtěžší při jejím odhodlání zahájit novou kariéru.
Proč jsi z New Yorku po deseti letech odešla do Los Angeles?
V té době jsem si našla partnera, který žil v L.A. Musela jsem se rozhodnout, zda zůstat a absolvovat několikahodinové létání tam a zpátky, nebo se přestěhovat. Kalifornie a L.A. jako město mě velmi lákaly. Z pohledu architektury a designu je to úžasné místo, cítila jsem, že jsem připravená se přestěhovat.
Škola mi pomohla myslet jako designér a architekt.
Studium designu a architektury jsi začala v New Yorku, jak to tedy pokračovalo se školou?
Po dvou letech studia v New Yorku jsem se v L.A. přihlásila na další školu zaměřenou trošku více na architekturu. Chtěla jsem si udělat magistra, studium jsem ale nedokončila. Byla jsem tam dva a půl roku, můžu říct, že ta škola mě naučila nejvíc, i když byla opravdu těžká.
V čem konkrétně byla těžká?
Tam jsme se naučili myslet jako architekti. Učili jsme se abstraktnímu myšlení, na začátku jsem mnoho věcí neuměla pochopit. Jako architekt máš někomu navrhnout dům, nic na tom pozemku není, musíš si logicky představit celý postup. To studium bylo velmi přínosné, otevřelo mi to oči.
Jaká byla tvoje první práce? Pomohla ti právě škola?
Dlouho jsem si říkala, jestli to vůbec musím vystudovat. Například moje první práce byla pro známého interiérového designéra, který nevystudoval žádnou školu. To studium bylo podle mě velmi přínosné, ale ne potřebné.
Přínosné bylo hlavně z technického hlediska. Vím, jak používat některé programy, je to nápomocné, nemusíme na to platit jiné lidi. Někdy se vzbudím ve tři v noci a potřebuji nakreslit, co mám v hlavě. Je velké plus, že to ovládám. Škola mi pomohla myslet jako designér a architekt.
Zdroj: Adriana Čerňanová
Jak ses k té práci dostala? Je pro lidi z branže důležité, abys studovala v oboru?
Neumím na to úplně odpovědět, mně možná škola v tomto konkrétně až tak nepomohla. Moje první pracovní příležitost přišla přes známost tady v L.A., ale dělala jsem i různé stáže zdarma, takže když jsem posílala svůj životopis do studií, určitě ta škola pomohla. Praxe vás však naučí nejvíc.
Ve světě modelingu je vše nablýskané, vy jste modelka, nepotřebujete nikoho jiného. Ráda bych upozornila, že tomu tak není. Mě ten modeling moc nenaplňoval, měla jsem mnoho dní, kdy jsem nedělala nic. Věděla jsem, že musím něco vymyslet, ale nedokázala jsem se k tomu dokopat.
Momentálně pracuješ jako freelancerka, nebo jsi zaměstnaná ve studiu?
Pracuji v menším studiu v Malibu. Vlastní jej interiérová designérka, která vystudovala školu v L.A., pracovala pro renomovanou designérku Kelly Wearstler. Je nás tam víc, máme také najato několik architektů, se kterými společně provádíme rekonstrukci domů i úplně od základů. Nyní máme rozděláno asi deset projektů najednou.
Kdybych dělala od začátku sama, bála bych se. Když jde do tuhého, není to lehké, jsou v tom velké peníze. Můžu se zde naučit nebát se šílených designů a barev, později bych si chtěla otevřít vlastní studio.
Jak probíhá tvůj pracovní den?
Ve studiu jsem dva dny v týdnu, pracuji do 18 hodin, klienti přijdou k nám, vybíráme materiály a domlouváme se na spolupráci. Ostatní dny pracuji z domova nebo chodíme přímo na stavby a sledujeme, jestli jde všechno tak, jak má, nebo jestli je někde problém. Ten se najde vždy. (smích)
Zdroj: Adriana Čerňanová
Navrhujete víc privátní, nebo komerční prostory? Máte i prominentní klienty?Máme i prominentní klienty, nyní jsme řešili dům pro jednoho známého basketbalistu. Máme spoustu butikových hotelů, nedávno jsme navrhovali designovou pivnici. Ti lidé, pro které pracujeme, jsou významní ve své sféře, nejsou to nějaké celebrity. Pracujeme například pro rodinu, která vlastní významnou síť kasin.
Co navrhuješ raději, k čemu máš blíž?
No, to je zajímavé, protože když děláme privátní projekty pro zákazníky, často jsme i psychologové, dochází k hádkám a výměnám názorů. Klienti jsou velmi emotivní, neboť k projektu mají osobní vztah. Navrhujeme jim dům, ve kterém budou bydlet nebo v něm budou trávit čas přes léto. Možná proto mi někdy více vyhovují komerční projekty.
Na druhé straně, jsou-li to super lidé a dá se s nimi pracovat, je to úžasné, a hlavně kontakty z těchto projektů jsou výborné.
Jaké nejzajímavější stavby nebo architektonické skvosty vnímáš v Los Angeles?
L.A. je v tomto úžasné. V 50. letech sem přišlo mnoho architektů a designérů, kteří měli dobré počasí a spoustu místa na stavění. Nebylo to například jako v New Yorku, kde jste museli cestovat hodinu a půl někam za volným místem. V polovině 20. století začala moderna, můžeme zde cítit zrod modernistické vlny. Jsou to úžasné, velmi jednoduché stavby domů, mnoho z nich si můžeš prohlédnout i prostřednictvím exkurzí.
Můžeš navštívit slavné designové domy, například vily od Franka Lloyda Wrighta nebo Richarda Neutra. Miluji, když jedu autem ulicemi, podívám se nahoru a vidím architektonické skvosty modernistického hnutí.
Zdroj: Adriana Čerňanová
Jaký styl staveb a design interiéru je ti nejbližší? S čím ráda pracuješ?
Když jsem začala pracovat v této oblasti, byl mi velmi blízký minimalismus. Čím méně, tím lépe, spíše taková skandinávská architektura. Musím říci, že se mi mění vkus i tím, jak jsem si rozšířila znalosti ze studia a praxe. Začala jsem se více zajímat o vintage nábytek, to je také specifikum naší firmy. Učím se o historii vintage návrhářů, nevadí mi čistý interiér, ale ráda přidám něco, na čem je vidět, že už si to něco zažilo. Mám ráda přírodní materiály, dřevo, kámen.
Aktuálně zařizuji svůj dům, musela jsem se rozhodnout, v jakém stylu ho chci mít. Asi budu potřebovat pět domů, protože se neumím úplně rozhodnout pro jeden styl. (smích) Čím déle dělám v designu, tím více dveří se mi otevírá a získávám větší rozhled. Tolik toho ještě nevím.
Nepociťovala jsi někdy předsudky kvůli kariéře v modelingu?
Naštěstí je Los Angeles město, kde jsou lidé otevření a zvyklí na lidi z celého světa. Co se týče modelingu, měla jsem kariéru vybudovanou dost dobře, v designu jsem začínala od nuly, ale nepociťuji žádné předsudky.
Stále dělám focení, i když už ne tak intenzivně, ale agenti se například ptají na spoustu věcí z mé nové oblasti, designu. Naopak někteří klienti chtějí slyšet více ze světa modelingu.
Jak funguje práce s americkými klienty?
Často chodíme na různé vintage burzy nábytku, je to časově méně náročné, neboť je nemusíme vyrábět. Také klientům produkty vyrábíme, vybíráme látku nebo přečalouníme některé jejich kousky.
V L.A. klienti kupují dům i za 20 milionů dolarů, zařídit jej tedy, logicky, není vůbec levné. Chceme, aby nám dali zálohu, například 250 tisíc dolarů, a z toho nakupujeme. My jim už na začátku vypočítáme rozpočet, kolik to bude celé stát, a tím se vždy řídíme. Nebereme ovšem klienty, kteří chtějí zařídit tři místnosti, ale jen kompletní předělávku.
Ve městě je určitě v této oblasti velká konkurence. Je obtížné prosadit se a odlišit?
My jako studio fungujeme od roku 2019, jsme noví, většinou nás klienti doporučují. Ta rodina s kasiny, kterou jsem zmiňovala, nás doporučila svým dvěma kamarádkám. Právě tito lidé využívají designérské služby více.
Důležitá je i nějaká publicita, má nám vyjít článek ve velmi známém magazínu Architectural Digest, nedávno jsme měli článek v The Wall Street Journal. Čili publicita v kombinaci se známostmi je super. Jsme malé studio, nechceme 20 projektů, spíše méně, a chceme, aby byly kvalitní.
Zdroj: Adriana Čerňanová
Co bys vzkázala lidem, kteří se možná hledají, nevědí, co chtějí v životě dělat?
Přiznám se, že jsem nad tím přemýšlela pro případ, že se mě na to zeptáš. Možná tito lidé nevědí, co je baví, ale nikdy není pozdě. Dlouhá léta jsem byla ten typ, že jsem se bála lidi poprosit o radu nebo pomoc.
Víš, ve světě modelingu je všechno nablýskané. Ráda bych upozornila, že tomu tak není. Mě modeling moc nenaplňoval, měla jsem mnoho dní, kdy jsem nedělala nic. Věděla jsem, že musím něco vymyslet, ale nedokázala jsem se k tomu dokopat.
Do světa designu jsem přišla, když mi bylo 27 let. Přemýšlela jsem, jestli není pozdě začít v něčem úplně od nuly. Ale myslím si, že se není třeba bát ptát, oslovit lidi z branže, být průbojný. Můj největší problém byl zeptat se, začít znovu, ale nikdy není pozdě naučit se nové věci.
