Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
Zajímavosti - Krimi

Velma Barfield zavraždila nejméně 6 osob. Jako první ženě v historii USA jí byl udělen obnovený trest smrti

Velma Barfield otrávila nejméně šest lidí, avšak odsouzena nakonec byla za jednu jedinou vraždu. Soudce jí jako první ženě v historii Spojených států udělil obnovený trest smrti.

Tereza Šnajdrová
30. 11. 2022 10:00 Čas čtení: 5:33
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Velma Barfield zavraždila nejméně 6 osob. Jako první ženě v historii USA jí byl udělen obnovený trest smrti
Zdroj: North Carolina Department of Correction/volně k použití
Zajímavosti - Krimi
0
Tereza Šnajdrová
30. 11. 2022 10:00
Čas čtení: 5:33

Velma Barfield zavraždila nejméně 6 osob. Jako první ženě v historii USA jí byl udělen obnovený trest smrti

Velma Barfield otrávila nejméně šest lidí, avšak odsouzena nakonec byla za jednu jedinou vraždu. Soudce jí jako první ženě v historii Spojených států udělil obnovený trest smrti.

Tereza Šnajdrová
30. listopad 2022, 10:00
Čas čtení: 5:33
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Velma Barfield zavraždila nejméně 6 osob. Jako první ženě v historii USA jí byl udělen obnovený trest smrti
Zdroj: North Carolina Department of Correction/volně k použití
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

V pokračování naší krimi série se podíváme na život Velmy Barfield, která zavraždila nejméně 6 lidí, avšak odsouzena byla za jednu. Soudce ji odsoudil k trestu smrti, což vzbudilo poprask. Velma se totiž stala první ženou v historii Spojených států, které byl po obnovení trestu smrti onen trest udělen. 

Otec ji údajně týral, vysvobodil ji až sňatek

Velma Barfield se narodila v roce 1932 na malé tabákové a bavlníkové farmě v Jižní Karolíně. Měla dalších osm sourozenců, avšak její dětství nikdy nepřipomínalo pohádku. Její otec ji údajně týral a Velma ho nenáviděla, stejně jako svoji matku, která měla sadistickému chování mlčky přihlížet.
 
Když bylo Velmě 17 let, zanechala studia a provdala se za jistého Thomase Burka, díky kterému se dostala ze spárů svého tyranského otce. Dívka se pak spolu s manželem přestěhovala do Parktonu ve státě New York a začala nový život.

Manželství plné drog a alkoholu skončilo smrtí

Manželé spolu měli dvě děti a žili šťastným životem. Tedy až do roku 1965, kdy se vše otočilo o 180 stupňů. Thomas měl autonehodu, při které utrpěl silný otřes mozku, a od té doby žil se silnými bolestmi hlavy. Aby se s bolestí vypořádal, začal hojně holdovat alkoholu.
 
Velma na tom také nebyla psychicky dobře a jen krátce poté se rozhodla, že podstoupí hysterektomii (chirurgické odstranění dělohy, pozn. redakce). Po operaci však začala trpět velkými bolestmi zad a změnilo se i její chování, které vyústilo až v závislost na lécích proti bolesti.
 
Manželé se začali hodně hádat, nekomunikovali spolu, během nesouhlasných rozhovorů často odcházeli z domu. Právě to se stalo Thomasovi osudným. Dne 4. dubna 1969 po jedné z takových hádek omdlel. Velma mu ale nepomohla, popadla děti a odešla s nimi z domu. Když se později vrátila, dům byl vyhořelý a uvnitř se nacházel mrtvý Thomas, který měl zemřít na následky nadýchání se kouře. Jen o několik měsíců později pak dům vzplál znovu, tentokrát byl ale pojištěný a Velma z pojistky získala peníze.  

Záhadná úmrtí i finanční podvody

Netrvalo dlouho a Velma Barfield se z tragické smrti svého prvního manžela oklepala a našla si novou lásku. Jejím druhým manželem se stal vdovec Jennings Barfield, kterého si Velma vzala v srpnu roku 1970. I Jennings však zemřel za záhadných okolností. Manželé se často hádali kvůli Velmině závislosti na lécích na předpis, a když Jennings naznačil, že by se s ní chtěl nechat rozvést, onemocněl. Necelý rok po svatbě zemřel na infarkt.
 

Velma se vrátila ke svým rodičům, které tolik nenáviděla. Krátce nato její otec onemocněl rakovinou plic, tedy nemocí, kterou Velma nemohla ovlivnit, a zemřel. Jenže netrvalo dlouho a záhadně onemocněla také Velmina matka. V létě roku 1974 si začala stěžovat na velmi silné bolesti žaludku, kvůli kterým byla hospitalizována v nemocnici. Když příznaky ustoupily, byla poslána zpět domů. V prosinci téhož roku se ale zdravotní problémy vrátily a jen dvě hodiny poté, co byla Velmina matka opět převezena do nemocnice, chorobě podlehla. Lékaři nebyli schopni diagnostikovat příčinu její smrti, pitva provedena nebyla, a úřadům tak trvalo dlouhé roky, než přišly na to, proč kolem Velmy Barfield stále za záhadných okolností umírají lidé.
 
V roce 1975 byla Velma Barfield usvědčena ze sedmi případů vypisování falešných šeků, za což byla odsouzena k šesti měsícům za mřížemi. Za dobré chování byla po třech měsících propuštěna a dostala šanci na nový začátek. Tu však nevyužila tak, jak se očekávalo.

 

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Strange Planet (@strange__planet)

Zdravotní sestra, nebo brutální vražedkyně?

Po propuštění z věznice, tedy v roce 1976, začala Velma Barfield pracovat jako zdravotní sestra. Pečovala především o seniory v jejich vlastních domech a jako první si ji do svého příbytku pozvali Montgomery a Dollie Edwardsovi.
 
Montgomery krátce po příchodu Velmy Barfield onemocněl a 29. ledna 1977 zemřel. Jen měsíc poté se i u jeho ženy, Dollie Edwards, začaly objevovat stejné zdravotní problémy, kterými trpěla také Velmina matka. Dollie si často stěžovala na silné bolesti žaludku a 1. března zemřela. Jak později Velma přiznala, Dollie údajně přišla na to, že falšuje šeky, a aby o tom nikomu nemohla říct, do čaje jí přimíchala jed na krysy na bázi arzénu.
 
Rok poté Velma přijala další klientku, 76letou Record Lee, která si zlomila nohu a potřebovala někoho, kdo o ni bude pečovat. Dne 4. června 1977 si její manžel John Henry začal stěžovat na bolesti žaludku, bolest na hrudi a na zvracení a průjem. Brzy poté zemřel. Podle lékařů se jednalo o „těžký žaludeční virus“.
 
Velma se opět ocitla bez střechy nad hlavou, ale protože okouzlila rodinného přítele Dollie Edwards, nastěhovala se k němu. Stuart Taylor věřil, že našel lásku svého života, ale Velma to viděla jinak. Jednoho dne si Stuart začal stěžovat na silné bolesti žaludku, kvůli kterým byl hospitalizován v nemocnici, ale lékaři mu již nedokázali pomoci. Stuart zemřel.

Velmu prozradila její vlastní sestra

Policie jen pár dní poté dostala anonymní oznámení, ve kterém stálo, že Stuart, stejně jako další lidé, zemřel rukou Velmy Barfield. Jak se později ukázalo, za anonymním hovorem stála Velmina sestra.
 
Policie tak šla na jistotu a Velmu Barfield zatkla. Ta se k činům přiznala. Vypověděla, že Montgomeryho a Dollie Edwardsovy, Johna Henryho, Lee a svou matku otrávila arzenikem, čímž chtěla zakrýt skutečnost, že jim kradla peníze, za které si kupovala léky proti bolesti. Později se přiznala také k vraždě Stuarta Taylora, avšak zabití Thomase Burka a Jenningse Barfielda i nadále odmítala. Úřady ji nakonec odsoudily pouze za vraždu Stuarta Taylora.

Trest smrti jako milník v historii

Za vraždu Stuarta Taylora byla Velma odsouzena k trestu smrti. Stala se tak první ženou v historii Spojených států, které byl po obnovení trestu smrti tento trest udělen. Z případu Velmy Barfield se stalo mediální šílenství. Na ochranu jejího života vzniklo hnutí, její psychiatr se snažil přesvědčit soudce o tom, že Velma žije s disociativní poruchou identity (dříve známou také jako mnohočetná porucha osobnosti, pozn. redakce), a vražedkyně se snažila prezentovat jako napravená křesťanka. Soudce ale neustoupil.
 
Poslední dny před smrtí trávila Velma v centrální věznici v Raleigh v Severní Karolíně v prostoru pro vězně náchylné k útěku. Popravena byla 2. listopadu 1984 ve věku 52 let. Před věznici toho dne přišly stovky lidí. Někteří prosili o její propuštění a zpívali chvalozpěvy, jiní ji však chtěli vidět mrtvou. „Chcípni, dě*ko! Chcípni,“ skandovali.

 

Světový den proti trestu smrti

Světový den proti trestu smrti si připomínáme 10. října, a to již od roku 2003. V Česku byl onen trest zrušen po pádu totalitního režimu, tedy v roce 1990. Stále se však najdou země, ve kterých je trest smrti normalizován, a ročně jsou po celém světě podle Amnesty International uděleny tisíce rozsudků smrti.
 
V roce 2021 bylo oficiálně popraveno na 579 osob, jenže tato data nejsou kompletní. Čína počty popravených tají, přitom právě v této zemi bývá každoročně popraveno nejvíce osob. „Oproti předchozímu roku se jedná přibližně o 20% nárůst. Doposud trest smrti zrušilo 109 zemí. Jakkoliv bývá trest smrti někdy vykreslován jako nástroj k dosažení spravedlnosti, využívají ho především totalitní a autoritářské režimy, z nichž některé se tak zbavují svých odpůrců. Mezi popravenými proto často končí lidskoprávní aktivisté, disidenti, umělci, příslušníci menšin nebo novináři,“ komentuje data Amnesty International.


Po trestu smrti nejčastěji sahají totalitní a autoritářské země, ale také západní demokracie, v čele se Spojenými státy. „Mnoho lidí ho považuje za účinný prostředek pro prevenci zločinu, data ale svědčí o opaku. Státy, které popravují své občany, totiž prokazatelně dosahují větší míry kriminality. V celách smrti navíc nekončí pouze zločinci, ale i nevinní lidé. Jenom v USA bylo od roku 1973 více než 160 vězňů poslaných na popravu později zproštěno viny nebo propuštěno z důvodu neviny. Jiní byli popraveni navzdory vážným pochybnostem o jejich vině. Mnoho lidí tak zemřelo nespravedlivě. Poprava je definitivní trest, který už nikdy nelze odvolat a vzít zpět,“ dodává Amnesty International.


Trest smrti je i ve 21. století legální v 56 zemích světa. Lze jej vykonat mnohými způsoby, například ukamenováním, oběšením, zastřelením, usazením na elektrické křeslo nebo podáním smrtící injekce.

V Česku byl trest smrti zrušen po pádu totalitního režimu, a to 2. května 1990. Nejhlasitějším odpůrcem onoho nemorálního trestu byl bývalý prezident Václav Havel. „Já jsem přesvědčen, a všechny argumentace a vědecké analýzy to potvrzují, že trest smrti nás nezbaví ohrožení kriminalitou. Jsem celoživotním a zásadním odpůrcem tohoto trestu,“ říkával.

 

Pokud jsi fanouškem krimi příběhů, mohla by tě zajímat:
> Série o Nevyřešených vraždách
> Série, v níž ti představujeme všechny Češky a Čechy odsouzené na doživotí
> Další články z naší krimi sekce
Upozornit na chybu. Pokud spatřuješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu zajímavosti
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.