Nemít dokonalý vánoční stromeček? Nevadí! Díky dvěma českým projektům můžeš mít místo toho šetrný a lokální.
„Co se stane s těmi chudáčky,“ ptá se vyděšeně Phoebe v seriálu Přátelé svého kamaráda Joeyho a ukazuje na starší, poněkud seschlé a smutně vypadající vánoční stromky. „Strčí se do drtičky,“ odpovídá jí. „To asi nebudou tak šťastní, jak jste tvrdili,“ zatajuje dech Phoebe. Phoebe, postava oblíbená mimo jiné právě i pro svůj soucit a značný smysl pro spravedlnost, se následně snaží prodat stromečky, jejichž osud by jinak byl zpečetěný, přicházejícím zákazníkům.
Její fiktivní snahu zachránit nedokonalé stromečky před smutným koncem u nás v realitě přebírá několik projektů. Například iniciativa Zachraň stromek nebo pražský obchod Bezobalu. Motivace se možná trochu liší (na rozdíl od Phoebe jim nutně nejde o to, aby vánoční stromky naplnily své vánoční poslání), ale výsledek je v zásadě identický – dochází tak k využití stromků, které by jinak přišly nazmar.
Tak co, zachráníme ho?
Projekt Zachraň stromek funguje letos poprvé a zasazuje se o maximální využití již uřezaných stromků. Některé z nich, ačkoli byly vypěstovány pro účely Vánoc na plantážích, jsou pro své nedostatky neprodejné, a pěstitelé je tak standardně ničí. Takových stromečků je podle zakladatelky projektu Jany Brišové poměrně hodně: 10 až 20 %.
Ne každý stromeček totiž vyroste do podoby, kterou vídáme v reklamách, filmech či třeba v dočasných prodejnách u hypermarketů. Některé i přes snahu lesníků vyrostou křivě nebo mají někde o pár větviček více či méně. Jak by řekla Jana, každý je tak jedinečný. Na některých by navíc člověk údajné nedostatky prý identifikoval jen stěží.
Záchranou takového stromečku člověk přispívá k omezení plýtvání vypěstovaných stromků. „Díky tomu se jich nemusí uřezat víc, než jich je skutečně potřeba, a zbylé stromky mohou lesníci využít k osazování volných ploch nebo lesů zničených kůrovcem,“ stojí na stránkách projektu.
Stromek, jedličku (tým jí přisoudil jméno „Madlenka“ a v závislosti na velikosti stojí buď 459, nebo 639 korun) nebo smrček (jinak také „Hubert“, kterého je možné koupit za 321 nebo 399 korun), je možné objednat online nebo si pro něj dojít do 11. prosince před PVA Expo Praha, kde je k prodeji v rámci akce Stříbrné vánoční dny.
Na realizaci prodeje na pop akci se podílela i Jana. V jeden moment se u jejího stánku zastavují dva postarší páry. „Co znamená to Madlenka,“ ptá se žena a ukazuje na ceduli. „To je jen takový roztomilý název,“ odpovídá Jana a rozpovídá se o historii a původu stromků. Páry spolu problematiku chvíli konzultují, následně se manžel své ženy, která před chvílí kladla dotaz, ptá: „Tak co, zachráníme ho?“ Žena kroutí hlavou na znamení nesouhlasu. „Nezachráníme,“ říká, všichni čtyři se obrací a odcházejí pryč. Koukám na Janu, která si pokládá ruku na bundu a žertovně i zklamaně zároveň říká: „Au, moje srdce.“
Naštěstí jsou ovšem i lidé, kteří se stromek zachránit rozhodnou.
Idea zachraňovat stromky se zrodila v podstatě náhodnou. „Napadlo nás to na výletě. Viděli jsme lehce pokroucený strom, který jsme různě vtipně pojmenovávali. Říkali jsme, že to vypadá jako žížala s bowlingovou koulí. Já jsem taková měkkota, tak jsem ho bránila a říkala jsem, že si ho vezmu domů, budu se o něj starat a pak si pod něj dám dárečky na Vánoce,“ směje se Brišová.
V návaznosti na to pak vznikla následující diskuse: Když se pěstují vánoční stromky, jsou všechny automaticky perfektní? „Říkali jsme si, že asi nutně musí docházet k nějakým deviacím od toho dokonalého tvaru. Pak jsme oslovili nejrůznější pěstitele z jižních Čech a domluvili se na odkupu těch nedokonalých,“ popsala pro Refresher.
Výhod takových stromečků je podle Brišové několik. Zaprvé jsou lokální, takže je tímto způsobem možné podpořit lokální produkci. S tím souvisí i to, že je s jejich dopravou spojena mnohem menší uhlíková stopa než se stromečky, které se prodávají u hypermarketů nebo hobbymarketů. Ty jsou totiž často dováženy z Dánska či z Německa. Za třetí díky nim dochází k maximálnímu zužitkování toho, co pěstitelé, lesníci a zemědělci vypěstují a uřežou.
Živé a lokální stromečky mohou být zároveň podle Brišové, ale i například podle britského deníku The Guardian udržitelnější než ty umělé. Ty totiž často bývají vyráběny z PVC, tedy z ropy. Aby z environmentálního hlediska vycházel lépe ten plastový, musel by ho člověk používat alespoň jednu dekádu – jenže na konci jeho životnosti stejně zůstane produkt, který se dá recyklovat velmi obtížně a často místo toho končí na skládkách. Takové stromečky k nám navíc často putují z velkých vzdáleností, například z Číny.
Živé stromky po dobu, kdy rostou (zhruba deset let podle velikosti, plus minus pár let oběma směry), navíc produkují kyslík a čistí ovzduší. A jak zajistit, aby byl živý stromek po skončení Vánoc co nejmenší přítěží pro planetu? Ideálně ho zpracovat na vlastní zahradě nebo jej odvézt do sběrných dvorů, kde se postarají o jeho zkompostování. Pokud ovšem není možné se stromkem naložit tímto způsobem, nejlepší bude jej opatrně spálit.
Jaký je podle Brišové další důvod, proč upustit od touhy mít dokonale symetrický stromeček? „Hostitelé a hostitelky se snaží ohromit své hosty a překonat nejen ostatní, ale i sebe samé z předchozích let. To se týká nejen hostiny, cukroví, výzdoby, ale právě i vánočních stromečků. Vánoce ale nejsou o tom hnát se za dokonalostí. Vánoční atmosféru dělá rodina a blízcí. Krása Vánoc je v tom, že se všichni společně sejdou,“ dodává.
Dokonalost netřeba
Obchod Bezobalu hledal cestu, jak zajistit stromečky s minimální ekologickou stopou. A cestu našel. Nabízí totiž stromečky, které by vyrostly bez ohledu na dominantní vánoční tradice a tím způsobenou poptávku po vánočních stromcích. Stromky, které obchod již druhým rokem prodává, totiž vznikají v podstatě jako vedlejší produkt při pěstování lesů.
Lesníci totiž z lesa pravidelně některé stromečky vyřezávají, protože brání v růstu těm větším v jejich okolí. „Les bývá pěstován trochu jako mrkev, vyseje se toho hodně a až poté se les jednotí. Slabší nebo křivé stromky se vyřezávají pryč – a často končí v drtičce nebo na kompostu,“ popisuje pro Refresher ředitel obchodní části Bezobalu Jiří Sedlák.
Jejich stromky tak nerostou na ploše, která by byla zabraná pouze za účelem, aby se na ní pěstovaly vánoční stromky. „Stromky pěstované na plantážích rostou 8–15 let na poli, kde by teoreticky mohla růst pšenice. To nám nedávalo smysl,“ říká Sedlák.
Když pak uvažovali nad skutečně šetrnými alternativami, rozhodli se právě pro tuto cestu. Minulý rok se proto spojili s lesníky z jižních Čech, kteří prořezávky dělají. Lidé z týmu Bez obalu s nimi poté šli přímo do lesa a z vyřezaných stromů vybrali ty, které jsou pro jejich potřeby vhodné. Totožný proces proběhl i letos.
Pro lidi, kteří zvolí takový stromeček, jsou podle Sedláka důležité dva faktory. Prvním je ekologický aspekt. „Naši zákazníci na ekologii často hledí komplexně. Loni se nám spousta z nich ozvala s tím, že vánoční stromeček už roky nemají, že to vzdali, ale nyní jsme jim nabídli stromky, které nemají velký ekologický dopad. Je to taková upcyklace stromečků, které by se jinak staly odpadem,“ vysvětluje.
Druhá přidaná hodnota je cena. O jejich stromy se totiž nikdo nemusí starat ani nezabírají půdu, kterou by bylo třeba pronajímat. „Musíme tak v podstatě zaplatit pouze práci lidí, kteří to připraví a navozí. Díky tomu je i ta cena velmi příznivá,“ vysvětluje. Jejich stromky jsou za jednotnou cenu 399 korun.
Udržitelná kancelář: Praktické kroky ke snižování dopadu na životní prostředí
11. října 2024 v 9:30
Bez obalu minulý rok ve spolupráci s táborským bezobalovým obchodem Výběr prodal téměř 400 stromků. Letos Sedlák odhaduje prodeje na tisíc – síly tentokrát spojili s Holešovickou tržnicí, kde bude díky rozsáhlejšímu prostoru možný větší výběr. Smrk nebo borovici je možné objednat online a vyzvednout od 16. prosince buď na jedné z jejich prodejen, nebo právě v Holešovicích.
Zájem o šetrné stromky podle Sedláka roste. Lidé, alespoň jistá část, začínají mít jiné priority než mít doma dokonalé stromečky, které člověk každoročně vídává například ve filmu Sám doma.
„Lidem dává smysl mít za ním nějaký příběh. Mít dobrý pocit z toho, že jejich Vánoce nemají tak velký ekologický dopad. V České republice se tedy ročně vánočních stromků prodá asi 1,3 milionu, takže náš tisíc nehraje tak velkou roli, ale začíná to. Lidem nevadí, že jejich stromek není dokonalý. To není ani nikdo z nás,“ zakončuje Sedlák.
