Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Budou plastické operace novým standardem v modelingu? Topmodelce Michaele Kocianové se podařilo prorazit ve světě módy, který se za poslední roky, zejména pod vlivem sociálních sítí, zásadně mění.
Michaela Kocianová patří k nejúspěšnějším slovenským modelkám. Pózovala pro Vogue, prošla se po přehlídkových molech luxusních značek jako Dior a byla také součástí legendární značky Victoria's Secret. V rozhovoru pro Refresher ale přiznává, že se svět modelingu od dob, kdy do něj vstoupila, zásadně změnil.
Ovlivnil ho příchod sociálních sítí, pandemie, ale také šetření v době vysoké inflace. „Z Ameriky k nám přišel trend, že pokud nafotíte nějaký kus oblečení, klienti přesně vidí, kolik kusů jste jim prodali. A podle toho se rozhodují, jestli vám dají práci znovu,“ říká Michaela Kocianová.
Jak se změnil modeling od doby, kdy jste se stala modelkou?
V dnešní době je modelek strašně mnoho a zejména modeling už není jen o nich. Kampaně fotí a na přehlídkách předvádějí i zpěváci, herci, influencerky. Navíc i dostat se na vysoký level modelingu je mnohem náročnější. Když pocházíte z bohaté rodiny jako Gigi Hadid nebo Kendall Jenner, máte něco navíc a lepší start v modelingu než v momentě, kdy přijdete pouze jako obyčejná dívka ze Slovenska. Samozřejmě je důležité mít za sebou i silný management.
Změny se dějí nejen u modelek, ale také ve vedení módních domů. Před pár dny byl Pharell jmenován novým designérem pro mužskou kolekci v Louis Vuitton. V podstatě kopie Kanyeho Westa v módním domě Balenciaga. Všechno se mění a možná se to za chvíli vrátí do starých časů.
Jak velkou roli sehrál příchod sociálních sítí?
Obrovskou. V dnešní době děláte některé zakázky pouze na sociální sítě. Jako modelka musíte mít účet na Instagramu, protože každý, kdo si vás zabookuje, si vás okamžitě vyhledává právě tam a někdy je to docela kontraproduktivní. Pokud máte spoustu followerů, jako například já, většina z nich chce vidět něco komerčního.
To je typ obsahu, který prodává a rozšiřuje vám síť. Na druhou stranou, pokud máte klienty z high fashion, kteří nechtějí vidět komerční prvoplánovost, máte automaticky menší pravděpodobnost, že dostanete například práci pro Vogue. Oni nechtějí zcela komerční lidi.
Pamatuji si, že na začátku mé kariéry vyšel článek s titulkem, že ve dvaadvaceti půjdu do důchodu.
Musíte proto hledat nějakou rovnováhu, což není vždy jednoduché. Já navíc nejsem zrovna člověk, který dává na sociální sítě všechno. Mám ráda své soukromí a to je přesně to, co lidé chtějí vidět. Můj příjem sestává i ze spolupráce na Instagramu, ale je to pro mě náročné. Je to přece jen jiná práce než modeling. Vždy jsem říkala, že se nechci stylizovat do pozice influencerky.
Změnil se pohled modelingu na plastické operace? Kdysi to bylo něco naprosto nepřípustného, dnes je jednou z nejžádanějších modelek Bella Hadid, u které je zjevné, že má za sebou nějaké úpravy.
Bohužel, jde to tímto směrem například v USA. Stává se tam běžné, že 16leté dívky přijdou za rodiči a řeknou, že chtějí mít nos jako Bella Hadid. Tento trend podle mého názoru s krásou nemá nic společného. Potom už každý může dělat modeling, pokud si najde dobrého plastického chirurga a dokáže si to zaplatit. U Belly to funguje, neboť pochází z bohaté a známé rodiny, ale modeling pro mladé dívky u nás je o přirozenosti.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Jaký má Michela Kocianová názor na plastické operace v modelingu.
Jak ovlivnilo šetření během inflace výběr modelek.
Proč je pro modelky náročné vybírat, co zveřejnit na sociální sítě a co ne.
Nejsem zastánkyní plastických zákroků, i když se netajím tím, že se starám o svoje vzezření. Je mi 34 let a nebudu předstírat, že jsem si nikdy nedala vyplnit vrásku botoxem. Chci ale pořád vypadat jako Míša Kocianová.
Nemůže se časem stát standardem, že předpokladem pro práci v modelingu budou nějaké typy plastik?
Já vážně doufám, že ne. Je ovšem pravdou, že i ideál krásy se v rámci modelingu mění. Před lety tam byla snaha o tak specifickou krásu, kterou možná veřejnost jako krásu ani nevnímala, a nyní se blížíme k extrému, jehož součástí jsou i plastiky. Nejlepší by asi bylo, kdyby se našla míra někde uprostřed. Nemůžeme přece vypadat všichni stejně.
Jak se změnil modeling z pohledu věku modelek? Kdysi bylo trendem mládí, dnes je běžné, že modelkám se daří i kolem 35 let.Pamatuji si, že na začátku mé kariéry vyšel článek s titulkem, že ve dvaadvaceti půjdu do důchodu. (smích) Dnes je mi 34 a do důchodu se zatím určitě nechystám. Mění se v tomto směru nejen modeling, ale také přemýšlení klientů. Pokud jde o reklamu na krém, asi to neuvěří dvacetileté dívce. Je to velice pozitivní trend, že modelky pracují i po padesátce.
Pokud mají klienti modelce zaplatit letenku, která stojí například 25 000 korun, nechtějí utrácet tolik peněz a možná spíše upřednostní dívku v dané zemi. I takovýmto způsobem se nyní v modelingu šetří.
Spousta dívek z modelingu odejde, když si založí rodinu, a pak se jim už nechce vrátit, ale je i mnoho takových, které stále pracují. Podívejme se na Danielu Peštovou nebo Evu Hercigovou, obě mají po čtyřicítce a stále pracují. Já sama doufám, že pokud nezačnu řešit svou rodinu, bude mě pořád živit modeling.
Přemýšlela jste během kariéry nad tím, co budete dělat, když v modelingu skončíte? Myslím to zejména v reakci na to, že vás titulky posílaly do důchodu už krátce po dvacítce.
Nepřemýšlela. Jednou se mě na to ptali někde v zahraničí: Nemáš vystudovanou vysokou školu, co potom budeš dělat? Já jsem nikdy ani neplánovala být modelkou a nějak se to stalo samo. Nevím, jestli mě bude živit modeling i v padesáti, asi spíše ne, já ale věřím, že do té doby něco vymyslím.
Začala jsem pracovat na vlastním charitativním projektu, otevřela jsem občanské sdružení a našla jsem se v tom. Nevím, jestli existuje způsob, jak si prodloužit kariéru modelky. Asi spíše ne. Protože to, jestli dostanete práci, je volba někoho jiného. Můžete mít nejlepší míry, nejlepší pleť, nejlepší vlasy, ale když casting director řekne, že vám práci nedá, tak vám ji prostě nedá a nic s tím neuděláte. Modeling je také o tom být na správném místě ve správný čas a také o velké dávce štěstí.
Neubralo vám na sebevědomí, když vás na nějakém castingu odmítli?
Někdy něco moc chcete, a ono se to nepovede. A když těch prací padne po sobě víc, sníží to sebevědomí. Tehdy jsem si říkala, že bych se možná měla začít věnovat něčemu jinému. Hlavně během pandemie to bylo náročné, v podstatě jsme byli celý rok mimo trh. Když jsem poprvé během pandemie letěla do Německa kvůli práci, otočili mě na letišti a poslali zpátky na Slovensko.
Říkala jsem si, že mám sociální sítě, tak se asi budu věnovat práci na nich. Tehdy jsem přemýšlela, že bych se už možná měla porozhlédnout po něčem jiném. Ale všechno se nakonec znovu rozjelo a pořád jsem v modelingu. Doufám, že moje přestávka od této práce bude, když si budu budovat svou rodinu a možná se jednou stanu matkou.
Ovlivnila svět modelingu také inflace?
Samozřejmě. Klienti začali přepočítávat náklady. Pokud mají modelce zaplatit letenku, která stojí například 1000 eur (zhruba 24 000 korun – pozn. red.), nechtějí utrácet tolik peněz a možná spíše upřednostní dívku v dané zemi. I takovýmto způsobem se nyní šetří. Kromě toho, pokud už nějakou práci dostanete, klient od vás nevyžaduje jen to, že přijedete a nafotíte kampaň.
Z Ameriky k nám přišel trend, že pokud nafotíte nějaký kus oblečení, klienti přesně vidí, kolik kusů jste jim prodali. A podle toho se rozhodují, jestli vám dají práci znovu.
Do smluv se už dává také to, co máte kdy postovat a jak to máte promovat na svých sociálních sítích. Jsou to spíše takové balíčky služeb. I proto je tak důležité, abyste fungovali na sociálních sítích.
Nevytrácí se z modelingu bohémství a kreativita? Z toho, co říkáte, mi to vychází, že více než umění se sledují čísla.
Ano, dnes je to všechno o číslech. Modeling se změnil na jeden velký korporát. Z Ameriky k nám přišel trend, že pokud nafotíte nějaký kus oblečení, klienti přesně vidí, kolik kusů jste jim prodali. A podle toho se rozhodují, jestli vám dají práci znovu.
Jak může modelka ovlivnit to, jestli se prodává například svetr, který na ní nafotili do katalogu?
Musíte se asi snažit při focení. Sama nevím, jak to můžu ovlivnit. Bohužel takhle to někteří klienti dělají a nemůžete s tím nic udělat. Několik let fotíte pro nějakou značku a poté najednou přijde někdo jiný. Já mám asi naštěstí dobrá čísla, ale je mnoho dívek, které s tím mají problém.
Založila jste občanské sdružení Vetulus, které se věnuje tématu pomoci seniorům, a aktuálně pracujete na získávání investic. Proč jste se rozhodla jít tímto směrem?
Sdružení jsme založili spolu s mým modelingovým agentem Sašou Jánym a přítelkyní Janou Kováčovou. Všichni jsme v té době řešili problémy našich blízkých. Já jsem pomáhala své babičce vyřizovat spoustu byrokratických záležitostí poté, co vážně onemocněla. Shodli jsme se na tom, že se tomuto tématu na Slovensku věnuje málo prostoru, a když jsme se v něm vzdělávali více, uvědomili jsme si, že naše společnost je v mnoha věcech ohledně chování k seniorům hrozně pozadu a často je odtlačujeme na okraj společnosti.
Chceme na tyto problémy poukazovat a realizovat nějakou sociální kampaň. Staří lidé jsou tady s námi, učili nás, starali se o nás a zvyšovali naše HDP. Pracujeme také na online platformě, která se jmenuje Liga Za Seniorov. Specializovaný online prostor s poradenstvím, který poskytne seniorům a jejich rodinám různé informace na jednom místě, přehledně, srozumitelně, s ohledem na bydliště. V jakém věku, kde a kdy může člověk požádat o důchod. Zároveň chceme do projektů zapojit i vyšší územní celky, informovat o tom, co se v jednotlivých městech pro seniory realizuje.
Kromě toho chceme poukázat i na vysokou míru kriminality a kyberpodvodů, které se páchají na seniorech. Existuje plno případů, kdy je podvodníci oberou o celoživotní úspory a senioři se stydí případ ohlásit na policii. Naším dalším cílem je i jejich vzdělávání v rámci IT. Naučit je běžné věci, jak pracovat s chytrým telefonem, jak se objednat k lékaři online, zaplatit platební kartou.
Toto jsou naše počáteční fáze, na kterých pracujeme, a aktuálně jsme v procesu hledání financí. Povím vám pravdu, je to dost náročné. Mám pocit, že jsme si vybrali téma, kterému se lidé málo věnují. Pracujeme na tom už skoro rok a stále jsme teprve na začátku. Pokud pomůžeme i pouhé stovce staříků, budu mít velkou radost. Dostala jsem od života hodně a myslím, že bych měla společnosti vrátit něco zpátky.
Pamatujete si na nějaký moment, který vás v rámci tohoto tématu šokoval?
Když jsme si povídali s ředitelkou geriatrie a řekla nám, že polovina lidí, kteří tam leží, nechtějí jít na Vánoce domů, protože nemají jít za kým. Vlastní děti jim ani nezavolají a v mnoha případech fungují tak, že jim z důchodu ve výši 350 eur (8 200 Kč –pozn. red.) vezmou 200 (přibližně 4 700 Kč – pozn. red.) a více se o ně nezajímají. Jako bychom si neuvědomovali, že ti staří lidé nás vychovali a svým způsobem nám obětovali život. Strávila jsem v zahraničí spoustu času a senioři tam byli vnímáni jako hlava rodiny a jejich důležitá součást.
Měli jsme svoji malou firmičku, kde jsme vyráběli kožené věci. Nakonec to nedopadlo dobře. Moje byznys partnerka se rozhodla rozjet svou vlastní značku, takže jsme to zavřeli.
Někteří lidé jsou strašně sobečtí a prostě se jim nechce. Moje babička má demenci a někdy nás ani nepozná. Moje máma se o ni ale spolu se sestrami poctivě stará. Máma za ní jezdí z Trenčína do Partyzánského každou sobotu a také by si mohla říct, že raději bude odpočívat. Ale neudělá to, protože ví, že ta žena nám obětovala všechno a toto je způsob, jak jí to můžeme vrátit zpátky.
V minulosti jste rozjížděla i svou módní značku. Módě se v tomto směru už nechcete věnovat?
Měli jsme svoji malou firmičku, kde jsme vyráběli kožené věci. Nakonec to nedopadlo dobře. Moje byznys partnerka se rozhodla rozjet svou vlastní značku, takže jsme to zavřeli. Byla to strašná škoda, neboť ty věci byly opravdu kvalitní a bavilo mě to. Sama bych to ale nedokázala vést, protože se naše kolekce šily v Turecku, a pokud nemluvíte turecky, je přímo nemožné tam něco zařídit.
Pokud bychom výrobu přesunuli do Itálie, naše oblečení by se zásadně prodražilo. Neříkám, že módě se v budoucnu nechci věnovat, mám v hlavě uložených pár nápadů. Myslím si, že móda je něco, v čem bych se v budoucnosti viděla, ale zatím nechci nic prozrazovat. Zatím chci pracovat jako modelka, jsem ambasadorkou castingů Schwarzkopf Elite Model Look, a vedle toho rozbíhat Vetulus. Když jednou s modelingem skončím, budu řešit, co dál.