Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Pedra Pascala snad nikdo na internetu neoznačí jinak než daddy. Přečti si, proč jej všichni tak zbožňují a jak se herec skrz trnitou cestu dostal až na vrchol.
Pokud v roce 2023 sáhneš po telefonu a otevřeš libovolnou sociální síť, vmžiku na tebe vyskočí Pedro Pascal. V memech uvidíš jeho klukovský úsměv, případně hysterický smích, nebo tě překvapí v reels ze seriálů Mandalorian a The Last of Us. Pascalovi se zkrátka nevyhneš.
Když vyšel první díl zmíněné série HBO The Last of Us, ze sedmačtyřicetiletého herce se stala naprostá hvězda. Až se může trochu zdát, že v showbyznysu neexistuje slavnější umělec. Vyhledávání výrazu „Pedro Pascal“ na Googlu od letošního ledna násobně vzrostlo jak v České republice, tak i celosvětově.
Objevil se v Saturday Night Live nebo v show Jimmyho Fallona. Ještě intenzivnější je pak přítomnost Pascala na sociálních sítích, kde se mu v podstatě nevyhneš. Potrvá jen pár vteřin, než se ve feedu doscrolluješ ke scéně Pascala s Nicolasem Cagem z nadcházejícího snímku The Unbearable Weight of Massive Talent. Na tu dokonce vznikl „meta vtip“, v němž se Pascal nevinně směje právě kvantitě příspěvků na sociálních sítích.
Je jedno, v jaké podobě se komu Pedro ukazuje, přesto jej internet a veřejnost vnímají až překvapivě jednotně. Pedro Pascal je prostě „daddy“. Slovo daddy obvykle označuje sexuálně atraktivní muže, kteří ale vyzařují charisma opatrovníka a pevného bodu v životě ostatních. I to je činí tak sexy. Stoický, přesto v jistém směru komický Din Djarin se skrytým srdcem ze zlata a pečující Joel Miller usadili Pascala do pozice internetového taťky. Jeho status oficiálně potvrzují i zahraniční média.
A se smíchem to potvrzuje i samotný Pedro, když říká, že být „taťka“ je stav mysli, nebo komentuje tweety slovy „Ano, jsem váš cool, sexy taťka“. Kde se ale „najednou“ Pedro Pascal objevil, proč všechny pobláznil a proč jeho všudypřítomnost pomáhá redefinovat maskulinitu?
Původem chilský herec ve skutečnosti platí za ikonu už poměrně dlouhou dobu, byť zdaleka ne pro tak širokou masu lidí. První menší kult okolo sebe vytvořil, když se v kožené bundě, upnutých džínách a s knírkem objevil jako agent Javier Peña v seriálu Narcos (2015), případně ještě o něco dříve v Game of Thrones, kde si zahrál Oberyna Martella.
Pascal je zkrátka na vrcholu kariéry i popularity, ale jeho cesta ke slávě nebyla vůbec hladká.
Další lidé se k – slovy novinářky Maddy Mussen – „Pedromanii“ přidali v roce 2019, když si Pascal na Disney+ nasadil slavnou masku Mandaloriana. Zbytek (a nutno říct, že pravděpodobně většinu) fanoušků si získal právě jako Joel Miller letos v lednu. Otcovská figura postapokalyptického thrilleru donutila snad všechny lidi na internetu Pascala milovat.
Jakmile HBO začalo vysílat The Last of Us, Pedro se stal ztělesněním internetového taťky. Jak na sítích, tak i v médiích. Řeší se, jestli je větší daddy právě on, nebo jeho kamarád a herecký kolega Oscar Isaac (Dune, Moon Knight). Pascal je zkrátka na vrcholu kariéry i popularity, ale jeho cesta ke slávě nebyla vůbec hladká.
Pascal se narodil v roce 1975 v Chile psycholožce a lékaři. Jako několikaměsíční miminko si tehdejší politickou situaci neuvědomoval, jeho rodiče však byli tak hlasitými odpůrci režimu diktátora Augusta Pinocheta, že když bylo Pedrovi devět měsíců, museli zemi opustit. První politický azyl našli v Dánsku, odkud se následně přestěhovali do San Antonia v Texasu a později do Kalifornie.
V průběhu dospívání Pedro pravidelně navštěvoval kina, zamiloval se do Indiany Jonese, do herectví Nicolase Cage (ano, je to neuvěřitelné) i do klasických dramat. Že se stane hercem, nebo se o to alespoň pokusí, bylo jasné jak jemu, tak jeho blízkým. Za „ohromné podpory maminky“ se mu podařilo dostat na školu v New Yorku, kde nakonec řemeslo také vystudoval. Ani škola mu ale slávu zdaleka nezaručila a cesta k ikonickým rolím trvala ještě dlouhé roky.
Pedro Pascal se ve skutečnosti jmenuje José Pedro Balmaceda Pascal. Jméno Balmaceda používal až do roku 1999, kdy jeho matka spáchala sebevraždu. Pedro o ní mluví jako o velmi podporujícím člověku, který vždy věřil v jeho úspěch, a na její počest začal vystupovat pod jejím dívčím jménem. Zpětně konstatoval, že mu maminka přinesla štěstí i v posledním momentě svého života, protože jméno Pascal je pro Američany zapamatovatelnější a dokáží jej vyslovit.
Než se Pedro stal fenoménem, který vnímáme nyní, procházel dlouhou řadou vedlejších drobných rolí v podobně dlouhé řadě televizních seriálů. Jako pětadvacetiletý mladík si zahrál v první epizodě čtvrté série Buffy, přemožitelky upírů, tehdy ještě pod svým pravým jménem Pedro Balmaceda. Už jako Pascal pokračoval rolemi v The Good Wife, Mentalist nebo Law and Order. Větších nebo menších rolí si zahrál desítky, aniž by ho někdo třeba jen poznával na ulici.
Průlomový „Mando“ Din Djarin v seriálu Mandalorian byl jednou z Pedrových nejriskantnějších přijatých nabídek.
První náznaky změny se objevily až s Oberynem v Game of Thrones. „Byla to úžasná zkušenost moci si zahrát tak skvěle napsanou ikonickou postavu, která je silná od začátku do konce sezóny. Všechno, co můžu (o hraní v Game of Thrones, pozn. red.) říct, je, že to byla životní příležitost, a kdybych v seriálu neměl roli, neseděl bych tu,“ řekl Pascal v rozhovoru pro Entertainment Weekly na začátku tohoto roku.
A i když se na rovině spekulací o tom, co by kdyby, nikdy nedobereme stoprocentní pravdy, část z ní můžeme z Pedrových slov opravdu vyčíst. Právě po Game of Thrones, tedy skoro patnáct let poté, co se Pedro poprvé objevil na obrazovce, začaly postupně přicházet slibnější a slibnější nabídky. Agent Pena v Narcos, role ve filmu Kingsman 2: Golden Circle (2017)... A ano, nakonec také průlomový „Mando“ Din Djarin v seriálu Mandalorian. Právě ten byl ale jednou z Pedrových nejriskantnějších přijatých nabídek.
Práce na Mandalorianovi byla pro Pedra dle jeho slov sice nabídkou, která se neodmítá (ostatně to byla práce na jedné z nejslavnějších franšíz pod vedením Jona Favreaua), na druhou stranu ale představovala i velkou výzvu pro Pascalovu kariéru. Málokdo by totiž na první pohled měl možnost ocenit jeho herecké schopnosti.
Neprůhlednou helmu si Mando ostatně sundává jen zřídkakdy, na očích diváků jeho tvář není téměř vůbec. Pascal v podstatě obětoval veškerou mimiku, pro kterou mohl dostat jednak další role a jednak by si jej lidé mohli s postavou snadněji spojit. Přesto se mu podařilo tuhle postavu ztělesnit skvěle, podle něj hlavně díky zkušenostem z divadla.
„Nevím, jestli bych dokázal roli zahrát, kdybych neměl přímou zkušenost z pódia. Naučil jsem se tam práci s postojem i to, jak zarámovat příběh, který chci odvyprávět skrze něj, gesta nebo velmi, velmi specifickou intonaci v hlase,“ prozradil pro Entertainment Weekly před třemi lety. Dnes patří Mandalorian, i díky Pedrově výkonu, k nejpopulárnějším dílům univerza Hvězdných válek.
Přijatá výzva se evidentně vyplatila. Mandalorian z Pascala udělal hvězdu, přestože si jen málokdo jeho tvář spojil s maskou řádu námezdních lovců. Objevovaly se první virálnější ódy, které fanoušci na svého oblíbeného umělce pěli. K nim nejspíš přispěl i Din Djarinův opatrovnický vztah k roztomilému Groguovi (stále známějšímu spíš jako Baby Yoda).
V době, kdy se stále častěji komunikuje, jak by měl muž vypadat a že konstrukty, které známe z minulosti, už v roce 2023 nejsou tak úplně pravdivé, ukázal Pascal ve středním proudu nové možnosti.
S druhou sérií Pascalova popularita narůstala, až se dostala na svůj momentální vrchol. Na začátku letošního roku se totiž spojila první série The Last of Us se třetí sérií Mandaloriana. V podstatě není možné vést konverzaci o seriálech, aniž by v ní nepadla narážka na jeden nebo druhý z nich.
Staromódní hrdina, kterého moderní doba potřebuje
Ano, zmíněné dvě role mají bezpochyby lví podíl na tom, že se jméno Pascal objevuje jako synonymum sexy chlapíka, ochránce nebo zmíněného taťky. Pedro je vesmírný lovec odměn s roztomilým mimozemšťánkem, na kterého mluví suše a láskyplně zároveň a nasadí za něj svoje tělo pokaždé, když po Groguovi někdo vystřelí. Představuje ale i ochranitelského staršího muže, který v postapokalyptickém světě chrání třináctiletou Ellie, tak jako otec dceru. Je jasné, že část lidí bude právě pro tyto role Pascala milovat.
Dá se ale namítnout, že jsme v minulosti podobných rolí zaregistrovali hromady. Viděli jsme Willa Smithe, Dwayna Johnsona (v jeho případě hrál ochranitelské role spíš v dobrodružných komediích), v kontextu českého TikToku také (a těžko říct proč) Ondřeje Vetchého. Nikdo z nich ale Pascalova statusu taťky v takové intenzitě nedosáhl. Proč tedy všichni tolik zbožňujeme právě Pedra Pascala?
Kromě toho, že platí za velmi dobrého herce a vidíme ho v extrémně populárních seriálech, prostě přišel v pravou chvíli. S jeho rolemi totiž vyšla najevo i určitá schopnost odpovídat na otázky, kterými bychom mohli orámovat současnou krizi maskulinity. V době, kdy se stále častěji komunikuje, jak by měl muž vypadat a že konstrukty, které známe z minulosti, už v roce 2023 nejsou tak úplně pravdivé, ukázal Pascal ve středním proudu nové možnosti.
Dokáže se zasmát, když ho fanoušek popíše jako Orlanda Blooma, kterého někdo praštil lopatou do obličeje.
Internetová komunita miluje téměř padesátiletého herce i proto, že je přesně takovým taťkou, kterého svět potřebuje. Když jeho sestra Lux měla coming out o své trans* identitě, byl to Pascal, který veřejně podpořil ji i ostatní LGBTQIA+ lidi. Je to on, kdo se pravidelně vymezuje proti konzervatismu, o právech menšin se pohádá i se svou kolegyní na place a ta jej následně označí za skvělého člověka.
„Moje celé srdce je tu pro všechny marginalizované. Vůbec nechápu, jak si někdo může dovolit nepodpořit lidi, kteří oporu potřebují daleko víc než kdokoliv jiný. Není to věc volby,“vyjádřil se v souvislosti s identitou své sestry pro Wired. Slova veřejné podpory jsou podle Pedra to absolutně nejmenší, co pro kohokoliv může udělat.
„Osobně doufám, že se chopím příležitosti sloužit dobru způsobem, který je hodnotný. Mám oči otevřené. Pravdou je, že si myslím, že toho nedělám zdaleka dost. Nevím, jestli se mohu označit za liberála, už kvůli tomu, že žiju kapitalistickým způsobem. I kvůli tomu si asi nesu určitou tíhu hanby,“ dodal.
Pokud některý umělec rychle vytrenduje, dost často se okolo něj objeví i určitý nános problematických věcí, které v životě dělá, nebo alespoň dělal. U Pedra Pascala se ale zatím zdá každá další věc prostě jen o něco milejší než ta předchozí. Slova podpory směrem k menšinám střídá pravidelné komentování a sdílení drobných umělců a umělkyň na sociálních sítích, pravidelné odpovídání na otázky fanoušků, dodávání odvahy mladým ženám i boj proti patriarchátu.
Pedro je zároveň nezlomným drsňákem v rolích, na druhé straně otevřeně přizná něco, co se minimálně v určitých názorových bublinách neodpouští: „Nejsem tvrďák a nikdy jsem se nepral.“ Přiznává si i psychickou bolest a její nepříjemnosti. Podporuje a tak nějak tu prostě je pro ostatní. A dokáže se zasmát, když ho fanoušek popíše jako Orlanda Blooma, kterého někdo praštil lopatou do obličeje.
Pascal má na jedné straně chrisma, staromódní koketnost, talent. Na druhé ukazuje, že drsní hrdinové nemusí být za každou cenu jen hypermaskulinní borci s kladivem za pasem a rukama od motorového oleje a že přemýšlet o pocitech ostatních není slabost.
Podobně jako internet miluje Keanua Reevese a jeho vřelost, i Pedro Pascal má v sobě vedle kouzla osobnosti i kus dobra a laskavosti, který nám ve společnosti někdy tak zoufale chybí. Možná i proto je tím klasickým staromódním hrdinou, kterého moderní doba potřebuje.