- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Myslíš, že tě už nic v uměleckém světě nepřekvapí? Uvidíme. Je umění, které nechápeme, a umění, které nám z nějakého důvodu nadzvedne klidně i pár obočí. Pak ale existuje umění, u něhož si absolutně nejsme jistí, proč existuje.
Šíře kreativního lidského vyjadřování v jistých případech nezná hranice ani tabu a normálně uvažující konzument umění po zprostředkovaném zážitku nejenže pomalu ztrácí víru v lidstvo, ale zároveň je nucen přemýšlet nad tím, jak je možné, že něco takového mohl zažít. Vždyť je to práce, která se musela dostat do rukou desítkám lidí.
Asi tě nepřekvapí, že podobné kousky jsou k nalezení i v Japonsku, odkud se často dozvídáme o bizarních vynálezech nebo neortodoxních vymoženostech. Způsobeno je to zřejmě unikátní kulturou, která se na ostrovech drží. A možná i proto zde vznikla i unikátní díla. Ne vždy ale dobrá, správně zajímavá, nebo dokonce žádaná.
Japonská animovaná a kreslená tvorba není výjimkou. Výběr některých z těch, u nichž běhá mráz po zádech nahoru a dolů, najdeš v tomto článku.
Paranoia Agent (jap. Mousou Dairinin, čes. Posel klamů)
Nenech se zmást; hororový či psychologický žánr existuje v manze i anime. To, že se zde objeví oblíbené a možná i v konečném důsledku „neškodné“ anime nacházející zastání u velké části fanoušků, neznamená, že pro nás nemělo děsivý nádech s příměsí nepříjemného šimrání po těle. Výběr je nicméně řazen od toho nejméně „děsivého“ či nepříjemného po to nejhorší, proto je anime Paranoia Agent zařazeno na úplný vrchol.
Jedná se o mysteriózní a psychologické drama režiséra Satošiho Kona (Paprika, Tokyo Godfathers a další), oceňovaného tvůrce a mistra tohoto žánru. I když se může absolutně nepolíbenému jedinci zdát, že se jedná o méně známé jméno, opak je pravdou – jeho vliv na žánr je i skoro 13 let po jeho smrti značný. Strach netkví jen v krvi a vraždě, a když se k tomu přidá ještě notná dávka provokace, značí to zajímavý zážitek.
Anime Paranoia Agent ale začíná jako klasická detektivka, při níž všechno směřuje k hledání nechvalně proslulého Šónena Bata (Kluka s baseballovou pálkou), který jezdí po městě na kolečkových bruslích a se svou zahnutou zlatou pálkou terorizuje obyvatele města Musašino.
Nejprve se zdá, že jde o nepolapitelného fantoma, postupem času ale začnou detektivové Kejiči Ikari a Micuhiro Maniwa podezřívat jeho první oběť, designérku Cukiko Sagi, že tyto útoky zosnovala.
Sagi věří pouze její největší úspěch, vycpané zvířátko Maromi, které ví, že je pouze jednou z obětí. Útoky Šónena Bata se navíc začnou kupit a zvěsti o něm šířit. Každý „šproch“ pak najednou přispěje ke kolektivní paranoii, která zasahuje různé vrstvy obyvatel odlišnými způsoby, ale se stejným výsledkem. Zvládne jej policie polapit? A co je vlastně realita? To se s přibývajícím časem velmi těžko rozeznává.
Perfect Blue
V návaznosti na Paranoia Agent bychom rádi do seznamu zařadili i úplnou prvotinu Satošiho Kona, psychologické drama z roku 1997 Perfect Blue. Oceňovaný film na motivy novely režiséra Jošikazua Takeučiho vyvolává nepříjemné pocity hlavně proto, že se člověk dokáže do situace poměrně dobře vcítit. Realita, která ve filmu nastane, je působivá.
Ve filmu všechno začíná v době, kdy se j-popová zpěvačka, idol a lídryně skupiny CHAM! Mima Kirigoe rozhodne – po postrčení ze strany manažerů – ukončit svou kariéru v kapele a začít kariéru herečky. Její rozhodnutí tak nějak očekávaně vyvolá mezi fanoušky a okolím smíšené reakce, nicméně ona doufá, že se za ni nakonec všichni postaví a působení v novém průmyslu podpoří.
Vše ale nabere nové a nepříjemné obrátky, když skupinu opravdu opustí. Ve svém prvním působení před kamerou je navíc vsazena do malé role v kriminálce, v níž se musí opravdu snažit, aby vynikla, a proto musí přistoupit k různým ústupkům a nepopulárním krokům. K tomu zjistí, že na nově vzniklém internetu existuje stránka, která doslova kopíruje její každodenní život. Přestože tento „deníček“ nese její jméno, ona do něj nenapsala ani čárku...
Očividný stalker ji začne obtěžovat nejprve zdálky nevyžádanými faxy, které postupem času přerostou ve fyzické útoky. Ona sama musí v rámci své herecké kariéry jít až na dřeň, vzít za svou taktiku „špatná popularita je také popularita“ a udeřit v podobě lechtivých scén a fotografií. Když se veškeré akce zdají beznadějné, její bývalé skupině se začne mnohem lépe dařit bez ní.
Vyvolaný stres ve spojení s čím dál horším vývinem situace začnou u Mimy vyvolávat scény hraničící s přeludy. Když se totiž fantazie začne přelévat do reality, nedá se úplně určit, co je vlastně opravdu pravdou.
Na filmu je smutné a zároveň opravdu zajímavé, jak skvěle dokázal Kon se svým týmem zapracovat reálné prostředí šoubyznysu a propojit jej s fantazií jemu vlastní. Najdeme zde nepřekrývanou surovou situaci, nahotu, krev, napětí i ticho, které se dá krájet. A pak že anime není pro dospělé.
Serial Experiments Lain
Devadesátková anime prostě dávají. Pokud máš zájem zamotat si hlavu úplně, poslouží ti k tomu Serial Experiments Lain. Spíše než lineární a pochopitelný příběh ale očekávej avantgardní mysteriózní thriller založený spíše na pocitech. Alespoň tak jsme vnímali příběh mladé středoškolačky Lain Iwakury.
Premisa o ní tvrdí, že je ve společnosti nesvá a nepopulární, my bychom řekli, že je svá. Tak či tak, čtrnáctiletá Lain se dostává do kontextu seriálové společenské vrstvy až v době, kdy se její čtrnáctiletá spolužačka Čiase Jomoda rozhodne spáchat sebevraždu. V návaznosti na tento akt začnou některé z Laininých spolužaček dostávat e-maily podepsané zemřelou dívkou.
Lain zrovna neholduje technologiím, každopádně když se o e-mailech ve třídě mluví, neodolá a připojí se na tzv. Wired, obdobu dnešního internetu, a zkontroluje svou schránku, kde zjistí, že e-mail dostala taky. Najednou se její život začne proměňovat velmi nepředvídatelným a děsivým směrem – čím více se dostává do kontaktu se záhadami sítě, tím více se kolem ní začnou objevovat tzv. Men in Black, pánové, kteří ji zpovzdálí sledují a, co je nejhorší, očividně o jejím životě vědí víc než ona sama.
Angažovaná do internetové reality více než do reality běžné se začne smazávat hranice mezi oběma světy. Lain je najednou součástí bizarních fenoménů, surreálních podob světa, fyzična, různého vnímání komunikace, zisku informací a následného nakládání s nimi. Ve svém novém já, čím dál více odosobněného od své fyzické podoby, podniká důležitá rozhodnutí, která ovlivňují obě její reality, přičemž je prakticky jediná, která je od sebe nakonec odliší.
V případě, že se ti tento výklad zdá poměrně neortodoxní a zmatečný, neboj, není to nic ojedinělého. Za scénářem originálu totiž stojí Čiaki Konaka, autor podobně neotřelého anime Texhnolyze, které ti doporučíme následně zhlédnout.
Metamorphosis (manga, jap. Henshin)
Dosud měla veškerá tvorba jasně dané hranice a prakticky odpovídala všemu, co můžeme najít v hraných filmech „po desáté hodině“.