Velikonoce byly pro pohany oslavou jarní rovnodennosti, křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají památku poslední večeře a židé dnes slaví letošní druhý den pesachu.
Pohané žili svůj život v souladu s přírodními rytmy, slunovraty a rovnodennosti byly považovány za posvátnou dobu. Rovnodennost symbolizuje den, kdy existuje rovnováha mezi denním světlem a tmou. Na severní polokouli připadají Velikonoce na jarní rovnodennost, kdy zima končí a příroda zažívá znovuzrození a obnovu.
Kolem poloviny roku 300 našeho letopočtu bylo křesťanství v Římě čím dál větším trendem. V roce 312 konvertoval císař Konstantin ke křesťanství a ukončil pronásledování křesťanů. Věděl však, že pohané nepřestanou dodržovat své rituály a tradice. Začal tedy pomalu přejímat stávající pohanské rituály do křesťanských slavností. V roce 325 n. l. církevní koncil – známý jako Nicejský koncil – poprvé rozhodl, že oslava Velikonoc by měla připadnout na neděli po prvním úplňku jarní rovnodennosti. A tak se zrodila velikonoční neděle a symboly spojené se znovuzrozením a obnovou přírody byly spojeny se znovuzrozením nebo vzkříšením Krista.
Zelený čtvrtek v církvi
TASR uvádí, že na Zelený čtvrtek si během dne věřící připomínají ustanovení svátosti kněžství a eucharistie. Poslední večeři slavil Ježíš se svými učedníky ve čtvrtek svatého týdne (Zelený čtvrtek). Tento večer ustanovil svátost kněžství a eucharistie, respektive proměňování chleba a vína na tělo a krev. Tuto událost připomíná večerní mše svatá, která je známá i obřadem mytí nohou 12 mužům. Je to symbol úcty a pokory vůči bližnímu. Obřad pochází z dob svatého Řehoře Velikého, který denně hostil 12 žebráků.
Výzkum potvrdil existenci „ztraceného kontinentu“. Nezvěstný byl 375 let
5. dubna 2023 11:20
Večer přestávají v kostelech zvonit zvony na znak spoluúčasti s utrpením Krista. Jejich zvuk se opět ozve až na slavnostní Glorii během vigilie vzkříšení na svatou (Bílou) sobotu a místo zvonů se používají řehtačky.
Věřící si připomínají Ježíše Krista, jak v Getsemanské zahradě bdí v modlitbě. Apoštolové únavou usnuli a Ježíš zůstal zcela sám, opuštěný. Toto symbolizuje nejen otevřený prázdný svatostánek v kostelech, zhaslé světlo před ním, ale také obnažování oltářů a odnášení všech předmětů z nich.
V evangelických kostelech se odpoledne a večer konají služby Boží na památku ustanovení svátosti večeře Páně. Věřící si připomínají událost, kdy Ježíš Kristus během poslední večeře se svými 12 učedníky ustanovil svátost večeře Páně. Velikonoce, tedy paschu, slaví věřící pravoslavné církve o týden později. Důvodem je výpočet podle starobylých kánonů. Termín paschy se vypočítává podle jarní rovnodennosti, úplňku měsíce a židovského pesachu.
Jak slaví židé a muslimové
Pesach letos židé slaví od 5. dubna do 13. dubna a připomínají si výročí exodu z egyptského otroctví, jak je uvedeno v bibli. První dvě noci pesachu (ale jen první noc v Izraeli) se pořádá seder. Po zapálení svíček se vychutnává rituální hostina o 15 krocích, která se soustředí na vyprávění příběhu Exodu. Mezi některé zajímavosti patří: vypití čtyř šálků vína, namáčení zeleniny do slané vody, děti zahajující vyprávění položením čtyř otázek či jedení macesů – jídla podobného sušence, které připomíná, že když Židé opustili Egypt, neměli čas nechat svůj chléb kynout.
Server Islamcity uvádí, že korán říká, že Ježíš nebyl zabit ani ukřižován, ale byl vzkříšen. Velikonoce proto nemají v islámu přímou obdobu, jsou totiž oslavou jeho vzkříšení.
Nicméně Velikonoce se překrývají s měsícem ramadánem (letos 23. března – 21. dubna), který je považován za jeden z nejposvátnějších měsíců pro muslimy a vyznačuje se obdobím půstu, považovaným za jeden z pěti pilířů islámu. To je pět zásad, o kterých muslimové věří, že jsou povinnými činy nařízenými Bohem: dalšími pilíři jsou víra, modlitba, dobročinnost a pouť do svatého města Mekky, připomíná BBC.
