Z hlediska obsahu lze noční můry také dělit, ale oficiální klasifikace pro to podle Lucie Klůzové Kráčmarové neexistuje. Často jde prý ale o ohrožení života snícího nebo jeho blízkých. „Za noční můru ale můžeme považovat i sen o tom, jak jsme se z neznámého důvodu vrátili na základní školu a museli ji opakovat, i když už jsme vystudovali další školy a dávno pracujeme,“ vysvětluje.
To, co je označeno za noční můru z hlediska obsahu, je tedy ryze subjektivní a v každém z nás mohou intenzivní úzkost, strach nebo jiné negativní emoce vyvolat různé obsahy, podobně jako v každodenním životě.
Podobně subjektivní je dopad častých a přetrvávajících nočních můr na každodenní život člověka. Spíše než frekvence nočních můr z nich dělá problém to, zda na život a fungování jedince mají vliv, nebo ne. Nejčastěji výzkumy analyzují dopady v oblasti pracovního života, třeba když člověk přijde pozdě do práce kvůli potřebě se z noční můry dospat nebo je kvůli nedostatku spánku nepříjemný. Vliv mohou mít noční můry i na partnerský život, kdy kvůli nočním můrám dochází k buzení toho druhého, nebo na chování během dne – člověk se vyhýbá místům, ve kterých se odehrávala noční můra.
Někdy může být terapie velmi krátká, a přitom účinná.
V případě fyzických problémů je podle psycholožky nejběžnějším dopadem únava a pocit vyčerpání. Existují ale i studie, které poukázaly na spojitost mezi nepravidelnou srdeční frekvencí u starších lidí s nočními můrami. Další výzkumy potvrdily souvislost mezi zhoršenou kvalitou spánku a výskytem koronárních onemocnění. „Je otázkou, zda by poruchy fungování srdce zapříčinily samotné noční můry, spíše bych to viděla na kumulativní efekt prožívaného stresu a nedostatečného odpočinku, ke kterému noční můry bohužel mohou přispívat,“ myslí si Klůzová Kráčmarová.
Podle výzkumnice ale existují i situace, ve kterých mohou noční můry plnit i pozitivní funkci. Jsou to například chvíle, kdy ve skutečném životě prožíváme těžkou situaci, například nám zemře někdo blízký. Tehdy se mohou dostavit noční můry nebo intenzivnější sny, které nám pomohou těžký zážitek zpracovat. Pokud nepřetrvávají delší dobu a jejich obsah se postupně mění a zmírňuje, jsou nám nápomocné v odžití náročné situace. „Ukazují nám, že i těžké se dá zvládnout – třeba tak, že nám ve snu ukážou situaci z minulosti, která byla obdobně náročná, ale dokázali jsme ji překonat,“ dodává.
Jako prevenci nočních můr doporučuje Lucie Klůzová Kráčmarová dodržovat spánkovou hygienu a naučit se nakládat se stresem, což zahrnuje zejména porozumět svým kapacitám a nepřehlcovat se, netlačit zbytečně na výkon a naslouchat sobě sama. „Pokud už člověk noční můry má, může vyzkoušet trénovat lucidní snění, které zvyšuje pocit kompetence se svým jinak nekontrolovatelným snem zacházet,“ radí.
Přestože se podle ní v Česku specificky nočními můrami nezabývá mnoho terapeutů, neznamená to, že by člověku s nočními můrami nemohl pomoci psychoterapeut, který se nevěnuje specificky právě této problematice. Lidé s nočními můrami se ale prý často zdráhají obrátit na odbornou pomoc. Bojí se totiž, že by při setkání s psychologem zjistili, že nejsou duševně v pořádku a mají nějaký závažný problém. Případně mají pocit, že oproti jiným problémům jsou noční můry malicherností, a chtějí se s nimi vypořádat sami. Vyhledání terapie ale může být podle dotazované psycholožky vhodným krokem. „Někdy může být terapie velmi krátká, a přitom účinná,“ doplňuje.
