Projekt Císařovnám je založen na mezioborové spolupráci a už nyní nabízí ženám rozcestník pomoci nebo blog s příběhy, rozhovory a tematickými články.
Že císařský řez nebolí, že je za každou cenu bezpečnější, že jednou císař znamená vždycky
císař nebo to, že když se jizva hezky zhojí na kůži, není třeba se jí věnovat. Tyto a mnohé další mýty a předsudky už několik měsíců řeší projekt Císařovnám, který vznikl s cílem šířit osvětu okolo císařského řezu. V rámci komunikace na sociálních sítích a propojování odborníků napříč obory se snaží otevřít témata spojená s císařskými řezy a poukázat na to, že současně nastavený systém zdravotní péče zdaleka nemyslí na vše.
Správná poporodní péče může pomoci i psychice ženy
„Často jsem se setkala s názorem, že přece žena, která prošla sekcí, nikdy nebude taková máma jako ta, která rodila přirozenou cestou. Kdybych tenkrát měla čekat na to, aby se nám miminko, kterému bude dnes už 9 let, narodilo přirozenou cestou, tak bychom ani letos žádné deváté narozeniny neoslavili. Nebylo by totiž koho slavit. Císařský řez nám oběma zachránil život.“
Takový je jen jeden z mnoha příběhů žen, které porodily císařským řezem. V Česku se tento porod týká každé čtvrté ženy. Přesto není jeho průběh v mnoha porodnicích stále ideální. Rodičkám mnohdy není umožněn bezprostřední skin to skin kontakt s dítětem nebo jsou od sebe po porodu oddělovány. Ženám, které císařský řez čeká, chybí ucelené a validní informace, poporodní péče pro ně navíc končí propuštěním z porodnice.
Císařský řez může být plánovaný – když už jsou během těhotenství nebo na jeho konci známy důvody, pro které by byl vaginální porod velmi riskantní či nemožný (například vcestná placenta, šikmá poloha miminka) – nebo akutní: pokud se náhle před začátkem porodu nebo během něj vyskytne důvod, kdy setrvání stavu 2 v 1 ohrožuje zdraví či život dítěte, matky či obou.
Právě poporodní péče je pro odborníky a odbornice stojící za novým projektem velkým a stěžejním tématem. Ženy po císařském řezu standardně zůstávají v porodnici o den déle než ženy, které porodí fyziologicky. Během hospitalizace je péče o jejich zdravotní stav intenzivní, v den propuštění z porodnice však zcela končí. „Zatímco po operaci kolene vám lékař předepíše sérii rehabilitací, druhý den po císaři dostanete do ruky miminko a staráte se.
Jizva nejizva,“ říká o poporodní péči zakladatelka projektu Císařovnám Eva Zubec.
„V ideálním světě by měla za ženou pár hodin po porodu přijít fyzioterapeutka a vysvětlit jí
zásady péče o jizvu a nové pohybové návyky. Péče fyzioterapeuta a případně i komunitní
porodní asistentky by měla pokračovat i v šestinedělí a měla by být součástí systému
veřejného zdravotního pojištění. To je v současnosti prakticky utopie,“ doplňuje Zubec.
Přitom informovanost a včasná péče o poporodní jizvu jsou pro optimální hojení zcela zásadní, navíc mají pozitivní vliv na psychický stav ženy. Rané mateřství může být náročným obdobím samo o sobě. Po císařském řezu ale bývá navíc ztíženo bolestivou rekonvalescencí, výjimkou nejsou ani pocity vlastního selhání – zejména tehdy, pokud došlo k císařskému řezu během porodu neplánovaně.
„V každodenní praxi zjišťuji, že ženy s císařským řezem nepočítají, a pokud k němu dojde, jsou z něj často velmi zklamané,“ říká gynekolog a porodník Ondřej Šimetka z Fakultní nemocnice Ostrava, jeden z podporovatelů nového projektu.
Epidurální – žena je při vědomí, tato anestezie má pomalejší nástup, a je tedy vhodná při plánovaném císařském řezu. Během porodu žena cítí určité škubání, ale ne bolest. Po porodu své dítě ihned vidí. Po porodu je výhodou přidání nižší dávky do katétru, aby nástup bolesti nebyl tak prudký.
Spinální – zavádí se podobně jako epidurální. Výhodou je rychlejší nástup účinnosti – dá se využít i v akutních případech. Žena je opět při vědomí. V případě tohoto typu anestezie jsou častější pooperační bolesti hlavy.
Celková – při této anestezii není žena při vědomí. Většinou se využívá ve velmi akutních případech, ale i pokud si to žena přeje. Žena po porodu neuvidí dítě ihned, během operace ale necítí vůbec nic.
„Největší mezerou v péči o císařovny je nedostatečná informovanost o skutečných rizicích a následcích této velké břišní operace,“ vysvětluje porodní asistentka a psycholožka Kristina Zemánková. „Stále je u nás málo porodnic, které umí z císařského řezu udělat pro ženu, její dítě a partnera hezký zážitek,“ dodává.
Laskavý císařský řez nabízí i některé české nemocnice
Soubor principů, který se snaží císařský řez co nejvíce přiblížit přirozenému porodu, se do
obecného povědomí zapsal jako tak zvaný laskavý císařský řez. Jeho součástí je například
jemné vybavení miminka z dělohy, podpora raného kontaktu novorozence s matkou (skin to skin bonding) nebo dotepání pupečníku. Tento typ císařského řezu nabízí i některé české nemocnice, například v Kroměříži nebo Ostravě.
Ve chvíli, kdy vybavíme miminko nad operační ránu, tak už si ho maminka může vzít do své náruče a přivinout si ho. Takže ty první ozvy srdce i hlas, které dítě slyší, ale i dotek má od své maminky.
„Ve chvíli, kdy vybavíme miminko nad operační ránu, tak už si ho maminka může vzít do své náruče a přivinout si ho. Takže ty první ozvy srdce i hlas, které dítě slyší, ale i dotek má od své maminky. Normálně jako první miminko slyší tlukot srdce operatéra, tady to odpadá a je to rovnou právě maminka. Ne nadarmo se tomu říká laskavý císařský řez, protože takto opravdu přinášíme tu lásku,“ uvádí k této formě porodu vedoucí lékařka porodnice Městské nemocnice Ostrava Iva Staňová.
Matka má díky laskavému císařskému řezu pocit, že se podílí na samotném porodu a nejde pouze o operaci. To Staňová označuje jako velkou přednost. „Není to pro ni jen nějaká manipulace s jejím tělem, ale sama se může starat o děťátko a jejich kontakt je od prvopočátku velmi blízký,“ míní gynekoložka. Při zavádění metody v květnu 2022 se nemocnice setkala i s kritikou, zejména kvůli riziku přenosu infekce. Staňová ale upozorňuje, že zachování sterilního prostředí se bedlivě střeží a nemocnice se před zavedením metody výrazně soustředila právě na zajištění sterility.
Projekt Císařovnám nabízí rozcestník pomoci
S cílem sjednotit informace ohledně císařského řezu, ukázat příklady dobré praxe a
podporovat ženy, kterých se císařský řez týká, vznikl na konci roku 2022 projekt
Císařovnám. „Začalo to Instagramem, nyní vlastními silami tvoříme webovou platformu – vlastně takovou Wikipedii pro císařovny. Do budoucna chceme natočit vlastní podcast nebo stát za vydáním edukačních materiálů, které by ženy našly přímo v porodnicích a gynekologických ambulancích,“ říká o plánech Eva Zubec, která projekt založila po vlastním nehezkém porodním zážitku.
„Pro ženy je obzvlášť důležité, aby věděly, na koho se v šestinedělí a kdykoliv dále obrátit.
Mohou vyhledat pomoc duly, porodní asistentky, laktační poradkyně, fyzioterapeutky, lékaře
či lékařky,“ popisuje dula a spoluzakladatelka projektu Ivona Remundová.
Projekt Císařovnám je založen na mezioborové spolupráci a podporují jej lidé z řad lékařů*lékařek, fyzioterapeutů*fyzioterapeutek, psychoterapeutů*psychoterapeutek, dul nebo laktačních poradkyň. Veřejnost ho může podpořit formou crowdfundingové kampaně na Doniu.
Projekt už nyní nabízí rozcestník pomoci pro ženy, které se na císařský řez teprve připravují, i pro ty, které hledají pomoc při zpracování traumatu z porodu nebo hledají porodní asistentku. V budoucnu chce rozcestník rozšířit o další témata, jež ženy v souvislosti s císařským řezem a VBAC (vaginální porod po císařském řezu) řeší. Dalším cílem je přispět k systémové změně ohledně poporodní péče. Na webových stránkách projektu funguje také blog, kde jsou zveřejňovány příběhy, rozhovory s odborníky a inspirativními osobnostmi i články o tématech souvisejících s císařským řezem a VBAC.
