„V porodním přání jsem měla, že si to nepřeji. Přesto mi na břiše skákali jako na trampolíně. Když jsem se ohradila, odpověděli mi jen: ‚Maminko, my musíme!‘ “
To, že porodnické násilí zažívají těhotné a rodící ženy prakticky na denní bázi, je smutný fakt. S redakcí Refresheru o tom mluvily samotné rodičky i odbornice z terénu. Jednou z nejčastěji diskutovaných praktik je takzvaná Kristellerova exprese. Jde o techniku, která je už několik desítek let zakázaná, přesto se i v českých porodnicích používá. A to až překvapivě často. Ze dvaceti žen, které na dotazy Refresheru odpověděly, zažilo Kristellerovu expresi na vlastní kůži hned třináct z nich.
Následky pro matku i dítě mohou být fatální
„Rodila jsem v září 2021. V porodním přání jsem měla, že si použití této metody nepřeji. Přesto mi na tom břiše ženské skákaly jako na trampolíně. Když jsem se ohradila, odpověděly mi jen: ‚Maminko, my musíme!‘ To nebyla pravda. Porod byl krásně rozjetý, jen mě tím rozhodily,“ popsala pro Refresher jedna ze žen svou zkušenost s Kristellerovou expresí, jejíž použití dodnes nechápe. Nebyla prvorodičkou, šlo o její druhý porod a vše probíhalo bez komplikací, pohodově a plynule.
Kristellerova exprese, laicky zcela jednoduše skákání nebo tlačení na dělohu při porodu, je porodnická metoda ve zdravotnictví zakázaná, a to už od roku 1952. Důvody jsou jasné. Pojí se s obrovskou řadou rizik pro matku i dítě. Podle odborných studií by se tato metoda (když už k ní během porodu dojde) měla provádět pouze předloktím během kontrakce. „Realita, nejen tady v Česku, je taková, že jsou používány i obě dlaně, lokty či pěsti,“ říká dula a lektorka hypnoporodu Andrea Kapitánová.
Výčet negativních a mnohdy fatálních důsledků pro zdraví matky i dítěte je široký. V případě rodiček Kapitánová zmiňuje například prolaps (sestup dělohy), zlomení žeber, poranění pochvy a hráze, nadměrné krvácení po porodu, močovou inkontinenci nebo rozvoj posttraumatické stresové poruchy. V případě, že dojde k prasknutí dělohy během porodu, je ohrožena matka i dítě.
U samotného dítěte pak může dojít ke zlomenině klíčních kostí nebo k takzvanému kiss syndromu – blokádě krční páteře a skloubení týlní kosti a prvního krčního obratle. Hrozí mu také riziko krvácení do mozku nebo poranění brachiálního plexu (pažní nervové pleteně) s trvalými následky.
Výše zmíněná rizika bohužel v Česku často nejsou jen planým varováním, ale smutnou realitou. K asi nejznámějšímu případu v tuzemsku došlo v roce 2010 ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde během komplikovaného porodu lékař metodu použil. „Dítě je postižené dětskou mozkovou obrnou, epilepsií, má chronický zápal plic, bronchitidu. Je také téměř hluché a slepé, neumí polykat ani kašlat. O náročnosti finanční a životní stránky rodiny se ani nemusím zmiňovat,“ říká Kapitánová. Porodník použití exprese zapíral, usvědčil ho videozáznam, který během porodu pořídil otec. Vše následně potvrdil i soudní znalec.
Tento případ bohužel není jediný. Reportéři ČT v roce 2011 natočili reportáž o dalších dvou, které skončily tragicky. Jedna ze žen během porodu málem zemřela. „Praskla mi děloha a byla jsem pět dní v umělém spánku. Pak mě probudili a z povídání manžela jsem zjistila, že mi dávají asi deset procent na přežití,“ vzpomínala v reportáži. Ona i její dítě přežily, následky si ovšem žena nese dodnes. Děloha při porodu praskla i druhé ženě, její novorozený syn navíc krátce po porodu zemřel.
Porodníci použití Kristellerovy exprese zdůvodňují tím, že jde o pomoc rodičce během porodu, která může zkrátit vypuzovací fázi a případně i zabránit nutnosti císařského řezu. Kapitánová ale upozorňuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) a další odborné organizace zveřejnily několik studií, podle kterých o prospěšnosti Kristellerovy exprese neexistuje žádný důkaz.
Zakázaná metoda bývá schovávaná za legální
Přestože je Kristellerova exprese vlastně nelegální, je podle Andrey Kapitánové v mnoha případech schovávaná za jinou techniku. Tou je takzvané „přidržení děložního fundu“, tedy děložního dna. Česká gynekologická a porodnická společnost totiž ve svých doporučených postupech přidržení děložního fundu doporučuje. Oficiální popis této metody je ale téměř shodný s popisem Kristellerovy exprese, včetně popsaných rizik. Hranice mezi rizikovou Kristellerovou expresí a jemným tlakem dlaněmi na děložní dno zůstává velmi tenká. „Kdo chce, vždy si najde způsob, jak zákaz obejít,“ myslí si Kapitánová.
Jednou z cest, jak může žena zamezit použití Kristellerovy exprese, je zanést přání nepoužít tuto metodu do DVP (dříve vyslovených přání). Institut dříve vysloveného přání je upraven v zákoně o zdravotních službách. Jenže i tady může nastat problém.
(2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas, nebo nesouhlas. (...)
(3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je písemné poučení podle odstavce 2.
Bez souhlasu zažila Kristellerovu expresi i další rodička, se kterou se spojil Refresher. „V roce 2008 na mě skákaly dvě porodní asistentky. Nikdo se mě na nic neptal, syna nakonec vytáhly pomocí kleští,“ vzpomínala a dodala, že tento zážitek byl pro ni silně traumatizující, na dnes čtrnáctiletém synovi to prý ale následky nezanechalo.
„V roce 2010 jsem rodila předčasně ve třicátém třetím týdnu těhotenství. Vše postupovalo rychle, málem jsem porodila na chodbě. Porodní asistentky na mě zapomněly, domlouvaly si vánoční večírek. Pak dostaly seřváno za to, že ještě nejsem na boxu. Najednou byly akční a skočily na mě. Naprosto zbytečná akce. Dcera vážila 2200 gramů a vypadla by snad sama i bez skákání,“ podělila se o svou zkušenost s Kristellerovou expresí další z žen.
I čtvrtá z oslovených žen měla naprosto bezproblémový porod, během něhož jí porodní asistentka najednou bezdůvodně začala silně tlačit předloktím na břicho. „Dodnes nechápu proč, bylo to naprosto bezdůvodné a nedala jsem k tomu souhlas,“ uvedla a dodala, že po porodu měla hodně potrhaný děložní čípek a museli jí kvůli zbytku placenty a krvácení udělat revizi dělohy. Zda to bylo kvůli použití exprese, ale dnes neví.
Refresheru se ale ozvaly i ženy, které jsou dnes porodníkům za použití Kristellerovy exprese, respektive tlačení na děložní dno, vděčné. „Nemohla jsem už tlačit sama, malá prý neměla hezkou barvu, tak jsem souhlasila. Porodní asistentka mi jen loktem silně tlačila od prsou do břicha, nikdo na mě neskákal. Jo, bolí to jako čert a oficiálně by se to dělat nemělo, ale efekt to má,“ uvedla jedna z nich.
„Taky mám zkušenost, ale upřímně si to moc nepamatuji. V té největší bolesti, co jsem tlačila, to byla chvilka a nebyla jsem si toho vědoma. Řekl mi to manžel. Zpětně mi to nevadí. Myslím si, že to miminku pomohlo ven, a mě to nijak nepoznamenalo,“ podělila se o svou zkušenost další.
Ženám mnohdy zdravotníci vštěpí myšlenku, že ony samy nebyly schopné porodit, že jejich tělo neumí rodit a že by bez pomoci zdravotníků ony samy nebo jejich děti zemřely.
„Ty ženy jinak vnímají porod teď a jinak ho budou vnímat za půl roku, za rok, za dva,“ odpovídá Andrea Kapitánová na otázku, zda existují situace, kdy už není jiná možnost a musí se ke Kristellerově expresi přistoupit. Někdy prý za ni ale ženy zůstanou vděčné dlouhodobě. Proč? „Protože jim mnohdy zdravotníci vštěpí tu myšlenku, že ‚ony nebyly schopné porodit, že jejich tělo neumí rodit, že nejsou dostatečně dobré a že bez nich by ony či děti zemřely, že by to bez nich nedokázaly‘,“ dodává dula.
Sama prý byla přítomna u několika porodů, u kterých kdyby byl podle ní méně trpělivý doktor, tak už by se o Kristellerovu expresi pokoušel nebo by chtěl zvolit jinou z metod urychlení či císařský řez. Mnohdy to ale podle Kapitánové není třeba. „Pokud se na nemocničním sále sejde tým respektujících lidí, kteří si jsou vědomi svého poslání a kteří dokáží ženu aktivně a trpělivě podporovat v přirozeném procesu porodu, tak je to nádhera,“ dodává.
Cesta je v informovanosti rodiček, edukaci zdravotníků a obecné změně
Jak lze použití Kristellerovy exprese předcházet? „Základem je být vědomými rodiči, kteří se chtějí informovat a mít vedle sebe podporu ve formě třeba soukromé porodní asistentky s dobrými referencemi,“ říká Kapitánová. Během porodu je to pak zaměření na to, aby se takzvaně nehýbalo s dítětem, ale se ženou. „Zcela laicky řečeno to všechno, co se ženám doporučuje neustále: trpělivost v průběhu porodu, být v pohybu, využívat různé polohy pro lepší otevírání pánve a sestoupení miminka do ní – zde funguje skvěle právě gravitace s dělohou,“ vysvětluje.
Jako další bod lektorka doporučuje snahu vyhnout se epidurální anestezii, u níž je dle výzkumů prokázáno, že značně zvyšuje riziko zpomalení či zastavení děložních kontrakcí. „Pokud ženě nejsou kontrakce utlumeny právě epidurální anestezií, či naopak posilněny syntetickým oxytocinem, tak je namístě nechat ji tlačit intuitivně – tedy ne řízeně, jako to učí na mnoha předporodních kurzech v nemocnicích nebo to vyžadují přímo při porodu. To, že je žena otevřená na 10 centimetrů, automaticky neznamená, že se má snažit dítě vytlačit silou. Ještě když se to zkombinuje s polohou na zádech, jde už opravdu o takovou rutinu spojenou i s nástřihem,“ upozorňuje Kapitánová.
Na změnu se v tuzemsku soustředí několik organizací. Je to například APODAC (Asociace pro porodní domy a centra), která sdružuje a propojuje odborníky, organizace, jednotlivce, kteří podporují vznik porodních domů a center. V Česku totiž na rozdíl od Německa, Švýcarska a mnoha dalších zemí nefunguje ani jedno. Seznamovat veřejnost s důležitostí práce porodních asistentek a dírami v systému, které znesnadňují jejich poslání, má za úkol projekt Ať můžou. Na to navazuje UNIPA (Unie porodních asistentek), která se snaží porodní asistentky podporovat, například formou pravidelně pořádaných kurzů pro (nejen) porodní asistentky s cílem zlepšit kvalitu poskytovaných služeb.
I když velkou roli hraje informovanost rodiček, primárně by se měla změnit situace v komplexní edukaci těch, kteří u porodu jsou – porodních asistentek a lékařského personálu. „A to tím směrem, aby se minimalizovala potřeba vůbec něco takového, jako je Kristellerova exprese, dělat. Takže jsme znovu u svobodné volby, volnosti pohybu, naslouchání intuice, ale i bezpečného zázemí během porodu,“ dodává Kapitánová.
