Umělá inteligence a psaní seminárek jsou letos velké téma. Možná že znáš někoho, komu AI úkoly napsala a prošlo to, možná to dokonce prošlo tobě. Na scéně se ale stále více objevují programy, které AI v textu odhalí. My jsme otestovali ty nejpoužívanější.
Pro školy je od začátku letošního roku AI a ChatGPT jedním z hlavních témat. Studenti umělou inteligenci využívají nejen k pomoci, ale mnohdy k tomu, aby za ně odpracovala celé úkoly, seminárky, a někdy dokonce i odstavce bakalářek. Všichni řeší, co všechno AI zvládne, jestli nás nahradí v práci a zda kvůli ní ten diplom, se kterým nám „pomáhá“, budeme vůbec potřebovat.
Na každou akci ale existuje reakce, a tak netrvalo dlouho, než začaly světlo monitorů spatřovat programy, které umělou inteligenci v textech odhalují. Největší rozruch kolem možného odhalení vyvolala aplikace pro učitele Turnitin, kterou po celém světě používají více než dva miliony kantorů. Aplikace, která slouží k odevzdávání úkolů a zároveň automaticky sama zkontroluje plagiáty, nedávno oznámila, že spouští novou funkci, jež bude odhalovat také zásahy umělé inteligence. Nepoctiví studenti po celém světě tak začali panikařit.
Turnitin ale nebyl první, kdo s takovým programem přišel, učitelský software se spíše připojil k dalším bezplatným detektorům, které jsou již online a fungují na podobných principech. Každý detektor má však trochu jinou citlivost, a otázkou tedy zůstává, jak a co přesně pozná. Odpověď na tuhle otázku se ti teď alespoň malinko pokusíme přiblížit.
Vyzkoušeli jsme čtyři nejpoužívanější detektory za tebe a známe výsledky.
Testovali jsme online detektory Writer, Copyleaks, Crossplag a Content at Scale a pro jejich testování jsme si vymysleli několik úkolů. Nejprve jsme využili služeb ChatGPT a nechali jsme jej napsat prostou faktografickou esej na jednu normostranu v angličtině a v nezměněné podobě ji nahráli do všech čtyř detektorů. V druhém úkolu jsme nechali AI překladač DeepL faktografický text přeložit a znovu nahráli. Další úkoly se potom týkaly uměleckého textu, kdy nám ChatGPT vymyslel pohádku, kterou jsme znovu nahráli v obou jazycích do všech detektorů.
První úkol: Faktografická esej v angličtině
V prvním úkolu jsme nechali ChatGPT vygenerovat recenzi knihy Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti i s biografií autora Waltera Benjamina. Jde o jedno z nejcitovanějších děl o dopadech médií a je v povinné četbě na mnoha humanitních oborech. Do příkazu jsme také umělé inteligenci zadali rozsah recenze s medailonkem na jednu normostranu.
Toto nám vyhodila:
„The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction“ by Walter Benjamin: A Paradigm-Shifting Exploration of Art and Technology
Introduction:
„The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction“ by Walter Benjamin is a seminal essay that challenges conventional notions of art and its relationship with technology. Published in 1936, this thought-provoking piece continues to be a touchstone for critical discussions on art, mass production, and the impact of technological advancements on the aesthetic experience. In this review, we will delve into Benjamin's key ideas while also providing a brief biography of the author.
Walter Benjamin (1892–1940) was a German philosopher, cultural critic, and essayist. Born in Berlin, Benjamin displayed intellectual curiosity from an early age. He studied philosophy, literature, and aesthetics at the University of Freiburg and later at the University of Berlin. Benjamin's work encompasses various fields, including philosophy, sociology, literary criticism, and art theory.
Throughout his career, Benjamin displayed a deep interest in the intersections of art, culture, and technology. He was heavily influenced by Marxist theory and often examined social, political, and economic implications within his writings. Benjamin's vast body of work has had a profound impact on critical theory, and his ideas continue to be widely studied and debated today.
Review:
„The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction“ is a thought-provoking and intellectually stimulating essay that presents a groundbreaking analysis of the transformative effects of technological reproducibility on art. Benjamin argues that mechanical reproduction alters the fundamental qualities and aura of an artwork, fundamentally changing the relationship between the viewer and the art object.
One of Benjamin's central arguments is that the traditional artwork, characterized by its uniqueness and authenticity, is challenged by the advent of mechanical reproduction. He asserts that the mass production of art, such as photography and film, diminishes the aura—the unique presence and authenticity—of the original artwork. The loss of aura, according to Benjamin, is a consequence of the separation of the artwork from its ritualistic and traditional context, as well as the proliferation of copies in the age of mechanical reproduction.
Furthermore, Benjamin explores the political implications of art in the age of mechanical reproduction. He argues that mechanical reproduction has the potential to emancipate art from its cult value, associated with elitism and social privilege, and instead align it with the realm of exhibition value, which is accessible to the masses. Benjamin sees this democratization of art as a way to challenge the existing power structures and open up new possibilities for social and political change.
While Benjamin's essay is over eight decades old, his insights remain remarkably relevant in our contemporary digital era. The proliferation of digital technology and the internet has further accelerated the processes of mechanical reproduction, reshaping the very nature of art consumption, production, and distribution. Benjamin's exploration of the impact of reproducibility on art still provides valuable lenses through which we can understand and critique the complex relationship between technology and aesthetics in our time.
In conclusion, „The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction“ by Walter Benjamin is an essential read for anyone interested in the intersections of art, technology, and culture. Benjamin's profound insights and his ability to articulate the transformative effects of mechanical reproduction on art have ensured his work remains an enduring reference point for critical discussions in the field. This essay is a testament to Benjamin's intellectual rigor and enduring contribution to critical theory and art criticism.
Osobní zhodnocení:
Text vypadá na první pohled příšerně. Vůbec neplyne ani nenavazuje. Už jen za to, že je takto doslovně rozčleněn, by šly na vysoké škole body dolů. V biografii navíc není žádná zmínka o tom, že autor patřil do Frankfurtské školy, což je informace, kterou chce ve spojení se jménem Walter Benjamin slyšet každý kantor. Samotný text nevypadá po faktické stránce nejhůře, ale i tak co do autenticity pokulhává v tom, že je strukturován jako všechny recenze a biografie, které do ChatGPT zadáte. Jakoukoliv recenzi či akademický „výcuc“ člověka je vždy ve stejné šabloně a vždy končí tím, pro koho je dílo či čtení zajímavé. Většina kantorů už tohle dávno ví.
Odhalily nástroje, že šlo o výtvor AI?
Writer.com
Writer.com nepojme obsáhlejší texty, a tak jsme do něj vložili jen pár odstavců z našeho elaborátu o Walteru Benjaminovi, i tak AI zvládl detekovat. Ani zdaleka však ne přesně. Podle prvního detektoru totiž 58 % celého díla napsal člověk. To není pravda. I tak by to ale na projití u zkoužky nestačilo a student*ka by měl*a problém s plagiátem.
Crossplag
Detektor Crossplag úplně selhal a text vyhodnotil na 99 % jako lidský výtvor. K tomu asi není co dodat, snad jen, že pokud chcete podvádět, určitě si svoje brykule neověřujte u tohoto detektoru.
Content at Scale
Content at Scale vyhodnotil text na 63 % jako machine made a uvedl, že text tvořili pravděpodobně dva hráči, a to jak člověk, tak AI. Detektor navíc přidal ještě hodnoty jako 53% předvídatelnost textu, 46% pravděpodobnost a 95% opakovatelnost nějakého vzorce. Content at Scale používá tyto tři hodnoty, aby dal uživateli jasnější představu o tom, co je nebo není na jeho textu robotického. Osm vět nám Content at Scale vyhodnotil jako problematické a dal doporučení, jak text upravit, aby zněl méně „roboticky“. „Někdy je prostě lepší mazat. Podívej se, co je před a za touhle větou, a napiš něco úplně nového od začátku,“ okomentoval například větu o tom, kde Benjamin studoval.
Copyleaks
Detektor Copyleaks obecně vyhodnotil, že AI byla použita, a poté už jel odstavec po odstavci. U žádného neuvedl vyšší pravděpodobnost lidské práce než 18,1 % a červeně pak vyznačil odstavce, u kterých si byl téměř jist, že jej psala AI. Nejvíce o tom byl přesvědčený právě u zmiňovaného posledního odstavce, který se zamýšlí nad tím, jaké čtenářstvo knihu ocení. Tento odstavec ohodnotil na 93 % jako napsaný AI.
I přesto, že žádný detektor neodhadl první úkol správně, tedy 100% vygenerovaný AI, nejblíže byl Copyleaks, který ukazoval přesně na odstavce, které se mu nezdály. Nejhůře dopadnul Crossplag, který text vůbec nepoznal a tvrdil, že jej napsal člověk.
Druhý úkol: Vyhodnocování českého překladu
Takto nám text vygenerovaný umělou inteligencí ChatGPT přeložil překladač používající umělou inteligenci DeepL.
Úvod:
„Umělecké dílo ve věku mechanické reprodukce“ Waltera Benjamina je zásadní esej, která zpochybňuje konvenční představy o umění a jeho vztahu k technologii. Toto myšlenkově podnětné dílo, publikované v roce 1936, je dodnes prubířským kamenem kritických diskusí o umění, masové produkci a vlivu technologického pokroku na estetickou zkušenost. V této recenzi se ponoříme do Benjaminových klíčových myšlenek a zároveň uvedeme stručný životopis autora.
Životopis Waltera Benjamina:
Walter Benjamin (1892–1940) byl německý filozof, kulturní kritik a esejista. Benjamin se narodil v Berlíně a od útlého věku projevoval intelektuální zvídavost. Studoval filozofii, literaturu a estetiku na univerzitě ve Freiburgu a později na univerzitě v Berlíně. Benjaminovo dílo zahrnuje různé oblasti, včetně filozofie, sociologie, literární kritiky a teorie umění.
Po celou dobu své kariéry projevoval Benjamin hluboký zájem o průsečíky umění, kultury a technologie. Byl silně ovlivněn marxistickou teorií a ve svých dílech často zkoumal sociální, politické a ekonomické důsledky. Benjaminovo rozsáhlé dílo mělo hluboký vliv na kritickou teorii a jeho myšlenky jsou dodnes předmětem rozsáhlého studia a diskusí.
Recenze:
„Umělecké dílo ve věku mechanické reprodukce“ je myšlenkově podnětný a intelektuálně stimulující esej, který představuje průkopnickou analýzu transformačních účinků technologické reprodukovatelnosti na umění. Benjamin tvrdí, že mechanická reprodukce mění základní vlastnosti a auru uměleckého díla a zásadně mění vztah mezi divákem a uměleckým objektem.
Jedním z hlavních Benjaminových argumentů je, že tradiční umělecké dílo, které se vyznačuje svou jedinečností a autenticitou, je nástupem mechanické reprodukce zpochybněno. Tvrdí, že masová produkce umění, jako je fotografie a film, snižuje auru - jedinečnou přítomnost a autenticitu - původního uměleckého díla. Ztráta aury je podle Benjamina důsledkem vyčlenění uměleckého díla z jeho rituálního a tradičního kontextu a také rozšíření kopií ve věku mechanické reprodukce.
Benjamin dále zkoumá politické důsledky umění ve věku mechanické reprodukce. Tvrdí, že mechanická reprodukce má potenciál emancipovat umění od jeho kultovní hodnoty, spojené s elitářstvím a společenskými privilegii, a místo toho ho zařadit do sféry výstavní hodnoty, která je přístupná masám. Benjamin vidí v této demokratizaci umění způsob, jak zpochybnit existující mocenské struktury a otevřít nové možnosti společenské a politické změny.
Ačkoli je Benjaminova esej stará více než osm desetiletí, jeho postřehy zůstávají pozoruhodně aktuální i v současné digitální době. Rozšíření digitálních technologií a internetu dále urychlilo procesy mechanické reprodukce a změnilo samotnou povahu spotřeby, produkce a distribuce umění. Benjaminovo zkoumání vlivu reprodukovatelnosti na umění stále poskytuje cennou optiku, jejímž prostřednictvím můžeme pochopit a kritizovat složitý vztah mezi technologií a estetikou v naší době.
Závěrem lze říci, že kniha „Umělecké dílo ve věku mechanické reprodukce“ od Waltera Benjamina je nezbytnou četbou pro každého, kdo se zajímá o průsečíky umění, technologie a kultury. Benjaminovy hluboké postřehy a jeho schopnost formulovat transformační účinky mechanické reprodukce na umění zajistily, že jeho dílo zůstává trvalým referenčním bodem pro kritické diskuse v této oblasti. Tento esej je svědectvím Benjaminovy intelektuální přísnosti a trvalého přínosu pro kritickou teorii a uměleckou kritiku.
Osobní hodnocení:
Překlad mi přišel dobrý. Hezky se čte a pěkně plyne. Výtky na strukturu i obsah samozřejmě zůstávají stejné, ale pokud bych měla hodnotit pouze překlad, neshledávala bych výraznější problémy.
Writer.com
Jak slušně detektor Writer.com obstál u posledních dvou odstavců anglického textu, tak poslední dva odstavce českého překladu nepoznal ani omylem a text vyhodnotil tak, že byl na 100 % napsán člověkem.
Crossplag
U překladu, který do češtiny přeložila umělá inteligence, Crossplag tápal úplně stejně jako v prvním případě, tedy kdy do něj byl nahrán čistý text z ChatGPT. I tady tento detektor odhadl, že byl text napsán na 99 % člověkem.
Copyleaks
Detektor Copyleaks si vedl překvapivě skvěle, a dokonce mnohem lépe, než když do něj byl nahrán čistý text v angličtině. Všechny odstavce označil tak, že jsou na 76,5 % napsány AI.
Content at Scale
Ve vyhodnocování přeloženého textu z AI tento detektor stejně jako Writer.com a Crossplag úplně pohořel. Text vyhodnotil jako na 100 % napsaný člověkem, a to ve všech kategoriích, které tento detektor hodnotí.
Třetí úkol: Tvůrčí psaní v angličtině
Jako druhý úkol jsme umělou inteligenci nechali napsat umělecký text. Zadaní bylo – jedna normostrana smyšleného romantického příběhu. Toto vymyslela:
Once upon a time, in a picturesque coastal town named Serenity Bay, two souls were about to embark on a journey that would forever change their lives. Emily Bennett, an artist with an adventurous spirit, had recently moved to the town seeking inspiration for her paintings. Michael Lawson, a humble bookstore owner with a passion for literature, had spent his entire life in Serenity Bay, content with the simplicity of his existence.
It was a warm summer's day when fate intervened and their paths crossed for the first time. Emily, with her sketchbook in hand, wandered along the beach, capturing the vibrant hues of the sunset. As she meticulously painted the breathtaking scenery, a gust of wind blew her sketches away, scattering them like confetti. Distraught, she chased after them, and that's when Michael appeared.
Michael, with his tousled brown hair and kind eyes, couldn't help but be captivated by Emily's beauty and her determination. He quickly joined the chase, adeptly collecting each sketch with a playful smile. Emily's heart skipped a beat as she watched him effortlessly retrieve her precious artwork. It was in that moment that their destinies intertwined.
Grateful for Michael's assistance, Emily struck up a conversation with him, and soon they discovered their shared love for art, literature, and life's simple pleasures. They spent hours engrossed in discussions about their favorite books, passionately debating the power of creativity, and finding solace in each other's presence. With each passing day, their connection deepened, like an unfinished masterpiece gradually revealing its true beauty.
As summer turned into autumn, Emily and Michael discovered new layers within themselves. Emily's vibrant artwork reflected the joy she found in Michael's company, while Michael's bookstore transformed into a sanctuary of love stories, eagerly awaiting their own narrative to unfold. They embarked on cozy strolls through the colorful foliage, holding hands and cherishing every stolen kiss beneath the golden sunlight.
Yet, like all great love stories, obstacles emerged. Emily's wanderlust began to beckon her, whispering tales of distant lands and undiscovered horizons. Michael, torn between his desire to keep Emily close and his innate understanding of her adventurous spirit, realized that he had to set her free. With a heavy heart, he encouraged her to follow her dreams, knowing that their love was strong enough to withstand the distance.
Emily embarked on a journey around the world, capturing the essence of every place she visited through her artwork. She sent Michael postcards from exotic locations, each one filled with her love and longing. And through her absence, Michael discovered the depths of his own love, as he poured his emotions into heartfelt letters, sharing his dreams, fears, and unwavering devotion.
Months turned into years, but their love remained steadfast. Finally, Emily returned to Serenity Bay, her heart full of stories and her art enriched by the experiences she had lived. As she stepped into Michael's bookstore, the familiar scent of ink and old pages embraced her, and she knew that her true home had always been in his arms.
In the glow of a sunset, just as they had first met, Michael dropped to one knee and asked Emily to be his forever. Tears of joy streamed down her cheeks as she accepted, knowing that their love had weathered the storms of distance and grown even stronger. They celebrated their union with an intimate beach wedding, surrounded by the warmth of their loved ones and the eternal promise of their love.
And so, in Serenity Bay, where the ocean kissed the shore and the winds whispered love stories, Emily and Michael embarked on their own tale of romance, bound together by the threads of fate, strengthened by their shared dreams, and destined to create a lifetime of love and art.
Osobní hodnocení:
Zápletka je příšerná, gradace nulová. Příběh Emily a Michaela je opravdu hrozný a zní, jako by jej vymyslelo dítě v druhé třídě a napsala jej vášnivá čtenářka harlekýnek tak, aby slova vypadala co nejvíce honosně a na úrovni. Kdybys tento text odevzdal*a ve škole, je to na 100 % nedostatečná, tedy pokud bys neprošel*neprošla pouze za to, že jsi to vůbec odevzdal*a.
Writer
S vymyšleným tvůrčím psaním, které jsme nahráli rovnou z ChatGPT v angličtině, měl první testovaný AI detektor velký problém a nepoznal nic. Writer vyhodnotil naši pohádku o Emily a Michaelovi jako 100% napsanou člověkem.
Crossplag
Crossplag nepřekvapil a jeho hodnocení textu je opět 99% lidský výtvor. Začínáme mít pocit, že je tenhle AI detektor past od učitelů.
Copyleaks:
Na to, jak si detektor Copyleaks vedl skvěle u prvních dvou úkolů, u tvůrčího psaní pohořel. Text vyhodnotil jako napsaný člověkem a u každého odstavce byla pravděpodobnost, že jej napsal člověk, 19,2 %. To sice není moc, ale AI tam Copyleaks detektor nenašel ani v jednom procentu.
Content at Scale
Ani Content at Scale se nepředvedl, ale ze všech detektorů si vedl nejlépe. Vyhodnotil sice romantický příběh jako z 81 % pravděpodobně napsaný člověkem, ale alespoň některé věty mu přišly podezřelé. K úvodu napsal, že se zdá, že by za ním mohla být AI, a doporučil změnit skladbu i výběr slov, abychom docílili méně robotizujícího znění. Podobnou poznámku měl v textu ještě k dalším pěti větám.
Čtvrtý úkol: Tvůrčí text v češtině
Také náš příběh o Michaelovi a Emily jsme nalili do překladače DeepL. Tohle nám vyšlo:
Byl to teplý letní den, kdy osud zasáhl a jejich cesty se poprvé zkřížily. Emily se se skicákem v ruce toulala po pláži a zachycovala zářivé odstíny západu slunce. Zatímco pečlivě malovala úchvatnou scenérii, poryv větru její skici rozfoukal a rozmetal je jako konfety. Rozrušená se za nimi hnala a v tu chvíli se objevil Michael.
Michael s rozcuchanými hnědými vlasy a laskavýma očima si nemohl pomoci, ale Emilyina krása a její odhodlání ho uchvátily. Rychle se přidal k pronásledování a s hravým úsměvem obratně sbíral jednotlivé náčrtky. Emily se rozbušilo srdce, když viděla, jak bez námahy získává svá drahocenná umělecká díla. V tu chvíli se jejich osudy propletly.
Emily, vděčná za Michaelovu pomoc, s ním navázala rozhovor a brzy zjistila, že mají společnou lásku k umění, literatuře a prostým životním radostem. Trávili hodiny pohrouženi do diskusí o svých oblíbených knihách, vášnivě debatovali o síle tvořivosti a nacházeli útěchu ve vzájemné přítomnosti. S každým dalším dnem se jejich vztah prohluboval, jako když nedokončené mistrovské dílo postupně odhaluje svou skutečnou krásu.
Jak se léto měnilo v podzim, Emily a Michael v sobě objevovali nové vrstvy. Emilyina zářivá umělecká díla odrážela radost, kterou nacházela v Michaelově společnosti, zatímco Michaelovo knihkupectví se proměnilo ve svatyni milostných příběhů, které dychtivě čekaly na rozvinutí svého vlastního příběhu. Vydávali se na útulné procházky barevným listím, drželi se za ruce a vážili si každého ukradeného polibku pod zlatavými paprsky slunce.
Jako ve všech velkých milostných příbězích se však objevily překážky. Emily začala vábit toulavá duše, která jí našeptávala příběhy o vzdálených zemích a neobjevených obzorech. Michael, rozpolcený mezi touhou udržet Emily nablízku a vrozeným pochopením jejího dobrodružného ducha, si uvědomil, že ji musí osvobodit. S těžkým srdcem ji povzbuzoval, aby šla za svými sny, protože věděl, že jejich láska je dost silná na to, aby odolala vzdálenosti.
Emily se vydala na cestu kolem světa a prostřednictvím svých uměleckých děl zachytila podstatu každého místa, které navštívila. Posílala Michaelovi pohlednice z exotických míst, z nichž každá byla plná její lásky a touhy. A díky její nepřítomnosti Michael objevil hloubku své vlastní lásky, když své emoce vylil do upřímných dopisů, v nichž se dělil o své sny, obavy a neochvějnou oddanost.
Měsíce se měnily v roky, ale jejich láska zůstávala pevná. Nakonec se Emily vrátila do Serenity Bay se srdcem plným příběhů a uměním obohaceným o prožité zkušenosti. Když vstoupila do Michaelova knihkupectví, objala ji známá vůně inkoustu a starých stránek a ona věděla, že její pravý domov byl vždy v jeho náručí.
V záři zapadajícího slunce, stejně jako při jejich prvním setkání, Michael poklekl na koleno a požádal Emily, aby se stala jeho ženou navždy. Po tvářích jí stékaly slzy radosti, když souhlasila a věděla, že jejich láska přečkala bouře vzdálenosti a ještě zesílila. Svůj svazek oslavili intimní svatbou na pláži, obklopeni teplem svých blízkých a věčným příslibem lásky.
A tak v zátoce Serenity Bay, kde oceán líbá pobřeží a vítr šeptá milostné příběhy, Emily a Michael zahájili svůj vlastní příběh romantiky, spojeni nitkami osudu, posíleni společnými sny a předurčeni vytvořit celoživotní lásku a umění.
Osobní hodnocení:
Překlad mi přijde opět na vysoké úrovni. Občas by člověk něco přeložil do trochu jiné skladby slov, ale jinak opět nevidím problém.
Writer
Český překlad AI vymyšleného románku Writer nepoznal a označil jej jako na 100 % vytvořený člověkem.
Crossplag
Crossplag pravděpodobně nefunguje – opět označil text z 99 % za lidský výtvor. Vypněte ho.
Copyleaks
Detektor Copyleaks ukázal nejzajímavější výsledek a celý překlad vymyšlené pohádky přeložené do češtiny v DeepL označil za 94,8% výtvor AI. To je pravdě nejblíže ze všech výsledků, které jsme tu zatím měli. Vypadá to, že Copyleaks zná práci DeepL, a tak umělá inteligence překladače převáží tu z ChatGPT.
Content at Scale
Content at Scale vůbec nic nepoznal a celý překlad zhodnotil jako 100% lidský výtvor.
I přesto, že detektory umělé inteligence nejsou dokonalé a v mnoha případech ji u kreativních textů vůbec neodhalí, neznamená to, že je „bezpečné“ je používat. Jak jsme se mohli přesvědčit, i přesto, že kreativní tvorbu mnoho AI detektorů neodhalilo, výsledný text byl naprosto hrozný a nebyl úplně hoden vysokoškolského studenta. Stejně tak u faktografických textů, struktura už je velmi ohraná a není těžké ji odhalit lidským okem. AI detektory k tomu kantoři už mnohdy nepotřebují.
V poslední řadě je také potřeba upozornit na to, že ani fakticky nemusí být všechny faktografické texty správně. To, že to u Waltera Benjamina zrovna docela vyšlo, není pravidlem. Mnohdy se stává, že si AI vymyslí děj knihy, kterou jste nečetli, a udělá z vás v seminárce pitomce.
