Takzvaní „zoomers“ nastoupili do zaměstnání během pandemie a hromadných propouštění. Mají tak pocit, že potřebují zaměstnavateli dokázat svou hodnotu.
V Refresheru jsme ti dříve popsali, jak společnost předjímá narativ, že současná mladá generace Z je líná, nepřizpůsobivá a mladým se nechce pracovat. Studie od výzkumného institutu ADP Research Institute's nyní poukázala na to, že realita je jiná. Informuje o tom britská stanice BBC.
Z výsledků studie, která oslovila přes 32 000 lidí v 17 zemích, vyplývá, že lidé ve věku 18 až 24 let mají tendenci věnovat 8 hodin a 30 minut neplacené práci týdně navíc. V práci začínají brzy a buď zůstávají do pozdních hodin, nebo pracují i během přestávek a obědů.
Přesčasy generace Z jsou přitom nejdelší oproti jiným generacím. Pro srovnání, lidé ve věku 45 až 54 let pracují sedm hodin a 28 minut týdně navíc. U osob starších 55 let je tato doba dokonce kratší – pět hodin a 14 minut.
Dokázat svou hodnotu v době ekonomických nejistot
Podle Nely Richardson, hlavní ekonomky Výzkumného institutu ADP, se zdá, že za pílí generace Z stojí pracovní nejistota. Takzvaní „zoomers“ nastoupili do zaměstnání během pandemie a hromadných propouštění. Mají pocit, že potřebují zaměstnavateli dokázat svou hodnotu.
Nynější generace si navíc na rozdíl od svých předchůdců prožila dětství a dospívání v době světové finanční krize. Mnozí „smrtelníci“ navíc za stávajících podmínek nemají jistotu, že dosáhnou na vlastní bydlení. „[Mladí lidé] nemají takové zabezpečení, jaká předpokládali, že mají, když odcházeli z univerzity. Místo toho přicházejí do úplně jiného světa,“ říká pro BBC kariérní koučka Lara Holliday.
„Tato generace sice vidí přednosti lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zároveň ale vyrůstá ve věku úzkosti, který se promítá do práce přesčas. A to ne v naději, že se kariérně posune dopředu,“ shrnuje. Problém je, že dlouhé hodiny bez přestávky nejsou udržitelné. A spíše než prosperující kariéra se generace Z podle odbornic připravuje na stres a vyhoření.
Nela Richardson, hlavní ekonomka výzkumného institutu ADP, navíc upozorňuje na to, že mladí lidé nutně neočekávávají, že se jejich pracovní úsilí promítne do zvýšení mezd nebo povýšení, zdůrazňuje Richardson. „Zatímco většina zaměstnanců má pocit, že dostane bonus nebo zvýšení výplaty, mladí lidé ne,“ říká. Průzkum mimo jiné ukázal, že pouze 50 % pracovníků generace Z očekává v příštích 12 měsících zvýšení mezd ve své současné společnosti a pouze třetina z nich si myslí, že díky tomu dosáhnou na vyšší bonus. To je méně než přibližně dvě třetiny většiny ostatních věkových skupin, které to očekávají.
