Fred Brito pracoval na prominentních pozicích, přestože neuměl nic kromě manipulace. Přinášíme působivý příběh Freda Brita.
Převezl soudce, starostu, senátory, běžné lidi i celou katolickou církev. Pracoval jako psychiatr, politik, kněz a drtivou většinu svého mládí strávil ve vězení. Fred Brito je geniální podvodník, který se ani teď, v roce 2023, netají svým mistrovským umem s tím, že dokáže převézt, kohokoliv si usmyslí. Jak píše novinář Josh Mankiewitz, možná někdy podvedl i tebe, aniž by sis to uvědomil*a.
„Narodil jsem se jako Fredderick Brito, bez prostředního jména. Ale vystupoval jsem jako Fred Brito Gomez, otec Fred Esparza, Fred di Brito…“ jmenoval Brito jenom zlomek svých někdejších identit v rozhovoru pro podcast Pretend. „Seděl jsem dvakrát za loupež, dvakrát za podvod, dvakrát za nelegální použití cizí kreditní karty. Dohromady jsem měl asi šest oficiálních obvinění.“ Fred údajně prošel dohromady alespoň pětačtyřiceti pracovními pozicemi. Většina z nich navíc zapadala do prominentních sociálních vrstev.
Z večírků hollywoodské smetánky za mříže
Fred se narodil jako jedno ze sedmi dětí v malém domu v Los Angeles a už jako malý chlapec platil za zlomyslné dítě. „Život pro něj nebyl dostatečně rychlý,“ uvedl v rozhovoru pro NBC News jeden z jeho bratrů. Možná právě proto potřeboval Brito svůj život prožít na co nejvyšší výkon.
Na začátku své dospělosti v 70. letech trávil mladý Fred velké množství času v hollywoodských nočních klubech, kde poznal řadu lidí okolo filmu a televize. Odmalička ho lákala herecká kariéra a pohybovat se v okolí hvězd byla možnost, jak se k ní přiblížit.
Ztělesňovat rozličné role byla pro Freda také cesta, jak se vypořádat se sebou samotným i výsměchem okolí. Jako dítě se často zadrhával, když ale vstoupil do nějaké role, vada řeči byla pryč. Když mu vysněná kariéra nevyšla, Brito přirozeně pokračoval v hereckých výkonech v civilním životě.
„Nikdy jsem si nemyslel, že se budu živit právě tímto, ale ta práce si mě našla, už když mi bylo osm. Tehdy jsem měl vadu řeči a chtěl jsem být herec. No a když hraju role, nezadrhávám se, takže jsem odmalička předstíral, že hraju nějakou roli,“ uvedl Brito.
Poté, co se neúspěšně zkoušel dostat hlouběji do hollywoodské sféry, se musel vrátit zpět ke svým rodičům. Do chudoby, bez peněz, večírků nebo výkonných sporťáků. „Musel jsem si najít práci a první, kterou jsem dostal, byla práce v bance. Měl jsem životní styl, který jsem musel předstírat, ale neměl jsem na něj peníze. Nakonec jsem si půjčil, v té době se říkalo půjčit, vzal jsem si tisíc dolarů v cestovních šecích. A to byl můj první zločin,“ přiznal v rozhovoru pro NBC.
Tehdy se Fred dostal kvůli zpronevěře poprvé za mříže. Když ho správní orgány v polovině trestu pustily, netrvalo dlouho a Brito porušil svým odjezdem z města podmínku. Jeho kriminální kariéra tím oficiálně začala a většinu svých dvaceti let strávil Brito za mřížemi. Mimo jiné především za krádeže luxusních aut, která si půjčoval, ale nikdy je nevrátil, nebo používání ukradených kreditních karet.
Doktor Mark Esparza, soudní psychiatr, k vašim službám
Na počátku osmdesátých let propukla Britova kariéra podvodníka naplno. Jednou z jeho prvních prací poté, co opustil vězení, byl soudní psychiatr. „Slyšel jsem, jak jeden psychiatr přesvědčuje soudce, aby svěřil jednoho z obžalovaných do jeho péče. Kamarád měl v té době problémy se zákonem a já se rozhodl, že mu zkusím takto pomoci,“ řekl Brito v jednom z rozhovorů.
Dle Britových slov nebylo příliš těžké s medicínskou prací začít. O to spíš mu věci vycházely, když se nikdo nepokusil jeho podvod prokouknout. Ve výše citovaném rozhovoru tvrdí, že nikdy nemusel ukazovat lékařskou licenci ani dokládat předešlou praxi. Netrvalo ale dlouho, než se Brito opět vrátil za mříže. Překvapivě ne kvůli podvodu, ale opět za krádež auta. Po návratu z vězení Fred doufal, že se k životu podvodníka už nevrátí.
„Později jsem musel dělat, co dělám, abych vůbec přežil. Když máte záznam v rejstříku jako já, není snadné získat práci. Nechytil jsem se ani jako prodavač v supermarketu a vypadalo to, že se neuživím. Takže hádejte, co následovalo. Musel jsem lhát, abych měl vůbec šanci získat jakoukoliv práci,“ vysvětlil v podcastu Pretend.
Nejlaskavější člověk na světě Mark Gomez
I v tom je příběh úspěšného podvodníka zajímavý. Fred totiž prakticky v každé své pozici někomu dle vlastních slov pomáhal, nebo se alespoň snažil dělat svou práci, jak nejlépe dovedl. To byl také důvod, proč jeho odhalení nebylo jednoduché.
Jako Marc Esparza (nejedná se o chybu, Brito občas měnil svou identitu jen úpravou jednoho písmene, pozn. red.) začal pracovat v lanchesterské samosprávě, hájit lidská práva a brzy se stal blízkým starosty a městským komisařem. Ani tento podvod mu ale nevyšel a Brito brzy doplatil na vlastní domýšlivost.
„Uspořádal jsem tiskovou konferenci, kde jsem oznámil, že mě prezident Reagan jmenoval do určité funkce v Bílém domě. A tehdy novináři udělali prověrku. Zjistili, že žádná taková pozice neexistuje a že mě prezident do funkce v Bílém domě nejmenoval,“ popsal Brito v rozhovoru pro NBC s tím, že jeho kariéra ve státní správě tímto skončila.
V očích veřejnosti zahanbený podvodník ale brzy našel nové útočiště v Novém Mexiku. Jméno: Mark Gomez. Práce: Obhájce chudých. A podle části obyvatel Albuquerque také jeden z nejhodnějších lidí, se kterými se kdy setkali.
Mark Gomez, muž oceněný státem
Jako obhájce v Novém Mexiku pomáhal na konci 90. let pod jménem Mark Gomez dosáhnout chudým lidem spravedlnosti. Přemlouval oběti nepravostí, aby si jej najali, a pro lepší obrázek o sobě samém jim poskytoval falešné reference. Obvykle tak, že jim dal telefonní číslo na některého ze svých bývalých klientů. Když ale oběti na číslo zavolali, telefon zvedl on sám. Přesto jej ale zákazníci popisovali jako člověka, který jim pomohl z těžké situace.
V jednom z případů podle okresního komisaře Kena Sancheze pomohl devítičlenné rodině tak, že jí koupil auto, aby se otec mohl dostávat do práce a z práce. Jiným rodinám prý platil účty a nájem, aby neskončily na ulici. Mark Gomez byl obětavý a velkorysý muž, kterému se dostalo pozornosti i od nejvyšších státních sfér.
Mark Gomez získal v dubnu 1998 za svou dobrou práci krajskou proklamaci. A nejen to, Gomez obdržel pochvalu od Sněmovny reprezentantů USA a od senátorů státu Nového Mexika. Fred byl na vrcholu kariéry, ale začínala ho hlodat nespokojenost. Chtěl být ještě důležitější, úspěšnější a možná i společensky přínosnější. Navíc měl z minulosti stále na krku obvinění ze zpronevěry ve státu Kalifornie. V tu chvíli je být veřejně známou osobou tím posledním, co zrovna potřeboval.
Podvodník ve službách Hospodina
V roce 2002 dle Britova vyjádření podvodníkova maminka onemocněla a jeho největší obavou by bylo dozvídat se o jejím zdravotním stavu, nebo dokonce úmrtí ve chvíli, kdy bude ve vězení. Rozhodl se proto přijmout identitu otce Federica B. Gomeze de Esparza a stát se katolickým knězem. Prošel si vzdělávacím programem a rozhodl se najít úkryt v kostele.
I tam se mu od začátku dařilo a jeho ovečky pozorně naslouchaly jeho slovům. Podle vedoucího farnosti Monsignora O'Keefa navíc Brito vynikal ve znalosti Písma, historii katolické církve a zdál se jako uvědomělý člověk – na práci kněze ideální.
„Měl s sebou doporučující dopis z jedné malé církve v Mexiku a právě ty správné doklady, které ho doprovázely. Fred byl na tyto dokumenty hrdý, protože je všechny vytvořil jen o několik dní dříve na svém notebooku,“ popsal O'Keefe.
Brito toho času vedl mše, zpovídal lidi, a dokonce oddal několik párů. Jeden z nich si všiml několika chyb, které během obřadu vykonal, což Freda donutilo z farnosti v Yumě ve státu Arizona uprchnout.
S naivní zárukou od jiného kněze dokázal Fred oklamat i hraniční kontrolu a zanedlouho se vydal vykonávat práci kněze do Phoenixu. I tam se mu dařilo, tedy až do té doby, dokud jej policie bez varování nezatkla. Fred dostal trest šestnáct měsíců odnětí svobody za zmíněnou kalifornskou zpronevěru. Po třech měsících jej z vězení pustili na podmínku.
Jako otec Federici B. Gomez de Esparza pracoval i po propuštění z vězení. Našel si práci v diecézní charitě, odkud jej o rok později kvůli „osobním konfliktům“ vyhodili. Později pracoval jako zástupce ředitele v Západním právním centru pro práva zdravotně postižených pod jménem Federiqkoe DiBritto III, odkud z neznámých důvodů odešel. Jako Fred Brito Gomez pracoval ve funkci fundraisera Amerického červeného kříže, stejnou funkci vykonával i pro University of California.
Zabránit Fredovi pracovat na většině vymyšlených pozic se podařilo neznámému autorovi blogu The Lies of Fred Brito, který se pravidelně spojuje s Britovými zaměstnavateli a upozorňuje je na Fredovu podvodnickou kariéru. Naposledy se mu to podařilo v roce 2012, kdy jej dostal z vedoucí pozice společnosti HotelPro, kam se Brito nechal najmout jako Gomez de Maria. V roce 2016 Brita vyhodili z práce pro Downtown Athletic Club. Informace o dalších pozicích nejsou dostupné.
Dle jeho slov o Fredově minulostí ví i jeho současný zaměstnavatel. Před pohoršením dal ale přednost „rokům dobré práce“, kterou pro něj Brito vykonává. Podle jeho vyjádření se podvodník mimo blíže nespecifikované pozice věnuje také charitativní činnosti a snaží se vrátit vše, co si od společnosti „půjčil“.
„Mohl bych mít doktorát z manipulace“
Na rozdíl od velké části podobných podvodníků se zdá, že je Brito na svou kariéru náležitě hrdý. V loňské epizodě zmíněného podcastu Pretend hovořil o detailních přípravách na každý kousek a o tom, jak hluboko studuje každou práci, kterou si zamane dělat.
„Když se připravuji na jakýkoliv ze svých, klidně tomu říkejme zločinů, provádím velmi hluboký výzkum. Tak hluboký, že bych nejspíš mohl dostat doktorát z manipulace. Zjišťuji, jak lidé, kterým se chci podobat, mluví, jak se chovají a co dělají během svých běžných dní. Nemohu si dovolit jakoukoliv chybu, jinak by mě okamžitě odhalili.“
Jak ale říká i autor podcastu Javier Leiva, některé informace z Britovy minulosti lze ověřit jen těžko. V rozhovoru například Fred uvedl, že pracoval jako dirigent. Bez předchozích zkušeností a hudební průpravy. Jestli se mu skutečně dařilo držet se tak dlouho na prestižních pozicích, je otázkou, už kvůli tomu, že řada záznamů do začátků Britových manipulací nesahá. A některá z jeho tvrzení jsou v rozporu s ověřenými fakty.
„Pokud vycházíme pouze z definice slova podvodník, asi bych ji naplňoval. Ano, trochu se za to stydím, ale teď už to nedělám a od roku 2002 jsem oficiálně žádný zločin nespáchal. Znamená to, že jsem od té doby čistý? Inu, pokaždé, když hledáte práci, musíte trochu ohnout pravdu…“ řekl Brito v rozhovoru, bez ohledu na podvody ze serveru The Lies of Fred Brito.
Na příběhu Freda Brita se dobře ilustrují hlavně dvě věci. Když se totiž podíváme na jeho detailní přípravu a sebejistá vyjádření, ukazuje se, že náš imposter syndrome nemusí být vždy odůvodněný. Jestli si člověk bez kvalifikace dokázal tak dlouho udržet tak důležité pracovní pozice, pravděpodobně si ani o tobě nikdo nemyslí, že ve skutečnosti svou práci neumíš a jen předstíráš opak.
Vedle toho je jeho případ dalším apelem na moderní společnost, aby si ověřovala informace, jak jen může. V době, kdy lze pomocí umělé inteligence a trošky kreativity vytvořit důvěryhodný profil člověka, který ve skutečnosti nikdy neexistoval, je ještě snadnější uvěřit, že ten člověk na Instagramu, Facebooku nebo Tinderu je náš nový kamarád, spolupracovník, klient nebo spřízněná duše. Jak je ale vidět, ne vždycky je na první pohled srdečný člověk tím, za koho se vydává.
