Zpráva o „králičí matce“ se šířila jako požár a Mary se rychle stala celebritou známou po celé Anglii. Její pokoj byl dennodenně přeplněn diváky. Jak vyplývá z dobových pramenů, „všichni významní lékaři, chirurgové a porodní asistentky jsou tam ve dne v noci, aby sledovali její další a další porody“.
Aby Howard mohl lépe sledovat Maryin zdravotní stav, vyžádal si její přesun do nedalekého Guildfordu. Tam se logicky přesunuli i královští poslové, které Mary přivítala zprávou o patnáctém potomkovi. Šestnáctý, sedmnáctý, osmnáctý… přišli na svět záhy. Kdykoli Mary porodila dalšího, Howard ho okamžitě naložil do nálevu a uložil do sklenice na polici ve své pracovně.
Dobový záznam: Každý tvor ve městě, muži i ženy, se na ni byli podívat a osahat si ji: neustálé emoce, zvuky a dunění v jejím břiše jsou něco ohromného; všichni významní lékaři, chirurgové a porodní asistentky v Londýně jsou tam ve dne v noci, aby sledovali její další porody.
Velký lékařský podvod
Po vyšetření orgánů naložených králíků ale lékaři došli k závěru, že se pravděpodobně nevyvíjeli v lidské děloze. Celé to bylo dosti podezřelé. Například někteří údajně porození králíci vypadali jako plody, jiní byli možná i tři měsíce staří.
O nadpřirozenosti porodů Mary Toft byli však téměř všichni stále skálopevně přesvědčení. Královští zvědové se proto rozhodli vzít několik vzorků králíků zpět do Londýna. Nechť král rozhodne.
Při zkoumání vzorků německý prominentní chirurg Cyriak Ahlers zjistil, že trus v konečníku jednoho z králíků obsahoval kukuřici, seno a slámu. To dokazovalo, že se logicky nemohl vyvinout uvnitř Mary. Koncem listopadu proto Athlers podal králi zprávu, že má podezření na podvod, na němž se podle něj Mary Toft a John Howard domluvili.
O několik dní později byla Mary převezena do lázní v Londýně, kde byla nadále sledována. Tam ji údajně mělo vyšetřovat až deset lékařů najednou – a všichni to samozřejmě byli muži. V tuto dobu už Mary další králíky neporodila. Naopak, došlo k rozuzlení celé záhady.
Vrátný v lázních byl totiž přistižen, jak do Maryina pokoje „pašuje“ mrtvého králíka. Požádat jej o to měla Maryina švagrová Margaret. Pod nátlakem, že bude muset podstoupit velice bolestivou operaci, která měla za cíl prokázat, zda je její tělo „jiné“, se Mary přiznala. Byla vzata do vazby, kde byla vystavována zvědavcům jako zvíře v zoo. Nakonec ale byla propuštěna bez obvinění a zmizela do neznáma.
Deník British Gazeteer Maryiny pohnutky vysvětluje následovně (překlad ze staroangličtiny, pozn. red.): „Před dvěma měsíci, když pracovala na poli s jinými ženami, zahlédla králíka, který před nimi utekl, a ony ho pronásledovaly, ale bezvýsledně. To v ní vyvolalo takovou touhu po něm, že (když čekala dítě) onemocněla a potratila. Od té doby nemohla přestat myslet na králíky.“
Z manipulátorky obětí?
Podle historičky z Birminghamské univerzity Karen Harvey ale příběh Mary Toft není černobílý. Dle její publikace What Mary Toft Felt: Women’s Voices, Pain, Power and the Body šlo o chudou ženu, která se ocitla v mocenském boji mezi mocnými muži, a ženu, která v tomto procesu ztratila vládu nad svým tělem.