Místo ze sna
Břevnovský klášter založil roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch na prameni potoka Brusnice. Podle legendy měli stejný sen, ve kterém je vyzval Bůh, aby právě zde klášter založili. Výzvu uposlechli a na místě, které se jim zjevilo ve snu, se setkali. Ke dvojici se posléze přidal i jelen, který se chtěl z pramene napít, ale bránilo mu v tom břevno. Vojtěch jej vyňal, voda vytryskla a jelen se mohl napojit. Břevno následně zaujalo místo v klášterním znaku.
Založení kláštera bylo zdokumentováno papežskou listinou, ve které je údajně klášteru přáno, aby „vzkvétal jako kvítek“. A tak tomu také dlouhou dobu bylo, než jej v roce 1420 srovnali se zemí husité. Zdejší mniši odešli do Broumova a v Břevnově zůstala jen malá komunita. Život se na Břevnov navrátil až v druhé polovině 17. století s opatem Tomášem Sartoriem.
Současná podoba kláštera je pak zásluhou opata Otmara Zinka, který jeho opravu v letech 1708 až 1721 svěřil nejlepším umělcům své doby. Tím byli mimo jiné Pavel Ignác Bayer, Kryštof Dientzenhofer a Kilián Ignác Dientzenhofer.
V roce 1950 byli benediktini z Břevnova vyhnáni. Klášter jim byl navrácen ve zdevastovaném stavu až po dlouhých čtyřiceti letech chátrání. Klášterní zahrady, včetně nádherné oranžerie, se ale mezi lety 2008 až 2016 naštěstí dočkaly rozsáhlé revitalizace za 100 milionů korun – a ty tu tak dnes můžeš rozjímat v celé jejich kráse.
V blízkosti kláštera se také nachází Břevnovský hřbitov, kde je k věčnému odpočinku uložena celá řada významných osobností. Pohřbeni tu jsou například písničkář Karel Kryl, filozof Jan Patočka či básník Karel Šiktanc.
