Naše oblíbená místa v Jizerkách a Liberci.
Liberec je živé, zábavné a vizuálně přitažlivé město, ve kterém najdeš nespočet skvělých míst k jídlu i pití. Jeho největší výhodou je ovšem jeho umístění – z centra se dostaneš do hor a lesů rychle a snadno. V podstatě tramvají.

Chození
Nádech; svoboda, les, léto. Výdech.
Jizerské hory jsou malebné a půvabné, plné nespočtu různých cest a možných výletů či procházek.
Opomenout nelze Ještěd, stavbu architekta Karla Hubáčka. Z centra Liberce můžeš jet tramvají až na konečnou stanici do Horního Hanychova, odkud se na vrchol můžeš vydat buď pěšky, nebo lanovkou. Doporučujeme se projít. Byť je cesta příkrá a člověk se u ní rychle zadýchá, chuť borůvkového koláče na vrcholu má pak ještě o něco hlubší dimenzi než obvykle.
Z Ještědu jde také sejít na vyhlídku Červený kámen, která odhaluje nádherný panoramatický výhled do okolních lesů a na vrcholky Českého středohoří – a na samotný Ještěd.
Když pak sejdeš opět do Horního Hanychova a nasedneš na tramvaj číslo 3, dojedeš do poslední stanice Lidové sady-zoo. Odtamtud můžeš dojít k lesnímu koupališti, které je dostupné nonstop a bezplatně. Koupaliště, dokončené ve válečném roce 1940, od roku 2021 opravuje architektonické studio Mjölk.


Dalším jizerským tipem jsou pak například impozantní vodopády Jedlové. Cesta k nim od rozcestí Lesní brána v Jedlovém dole zabere i s přestávkami na kochání se zhruba hodinu.
Projít se můžeš taky kolem vodní nádrže Josefův Důl. Největší vodní nádrž v Jizerských horách poskytuje prostor pro zažití takzvaného „blue mind“ stavu, tedy stavu modré mysli.
Už tě někdy uklidnil pohled na poklidné převalování vln či tmavě modrou plochu jezera či moře? Právě to je stav modré mysli. Jedná se o meditativní stav, do kterého se lidé mohou dostat, pokud pozorují vodní hladinu nebo jsou ve vodě, pod vodou nebo blízko vody. Zkus to příště u této vodní nádrže. Mysli ovšem na to, že je zásobárnou pitné vody pro Jablonec, Liberec a Českolipsko. Koupání je tedy zakázáno. Postupuj tedy následovně: stačí se zastavit, zaměřit zrak na modrou hladinu a začít zhluboka dýchat.
Každopádně, ať už se v Jizerkách vydáš kamkoli, po cestě věnuj čas přírodě. Na nebi pozoruj lovící káňata či jiné ptáky. Když půjdeš kolem luk, pozoruj barevné květy nebo skákající kobylky. Když půjdeš lesem, vyhlížej žáby nebo zvířectvo v korunách stromů.
Připomínáme radu Roberta Fulghuma: „A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil – největší slovo ze všech – DÍVEJ SE.“
Jídlo, káva a jiné lahodnosti
Přímo na Ještědu je restaurace patřící pod Hotel Ještěd. Sezónně zde funguje i Bistro 1012 s výhledem do lesů, zeleně a mraků. Venku jsou pak dva stánky: Rohanka a druhý nabízející kopečkovou zmrzlinu od regionálního dodavatele. Borůvkový koláč s drobenkou najdeš ve stánku i v restauraci – doporučujeme.
Liberec pak nabízí nespočet gastro možností. Oblíbené bistro a kavárnu Mikyna najdeš na ulici 5. května. Bistro původně začalo jako foodblog, protože jídlo bylo „nejoblíbenějším společným tématem“ majitelů – Kristýny a Ondřeje – od počátku jejich setkání. Jeden pracoval v mediální agentuře, druhý je vystudovaný strojař. Zkušenosti s gastronomií tedy v začátcích neměli.


„Prostě klasičtí nadšení hobíci, co si možná tak trochu naivně myslí, že když je baví vařit, tak to bude hračka. Po hlavě jsme se tak vrhli do otevření vegetariánského bistra, které mělo alespoň vzdáleně připomínat naše tolik oblíbené podniky v Austrálii, kde jsme se nadchli pro místa se skvělou výběrovou kávou a super dobrým, zdravým jídlem,“ píše kavárna na svých stránkách. Že se jednalo o správný krok, můžeme potvrdit i my. Do kavárny se rádi vracíme, kdykoli se v Liberci ocitneme.
Další náš oblíbený podnik je DOK, ve kterém vždy voní čerstvě namletá káva a pečivo. Majitelé nechali opravit opuštěný a zničený nádražní prostor do architektonicky impozantní podoby. Doporučujeme téměř jakékoli jídlo, jakoukoli kávu z místní pražírny Nordbeans – a hlavně! Ten nejvláčnější žitný chleba s sebou domů. Kávu si můžeš vychutnat i s výhledem na perón – v dáli si všimni kopců. Ty jsou z Liberce vidět v podstatě odkudkoli.
Dalším tipem je Jedno Kafe. Zkus jakoukoli pochutinu – všechny na kartičkách stejně nesou příznačný jednotný název „dobrota“ – a v létě pak jejich cold brew.


Zapomenout nemůžeme na Stánek Maliník. Kolem něj vede několik turistických cest a právě zde se výlety dobře začínají či končí. Od vedlejšího parkoviště můžeš dojít například k přehradě na Černé Nise. Ale zpátky do Maliníku. V budce najdeš kromě sladkého pečiva či slaných quichů ty nejlepší lokše s trhaným kachním masem a hoisin omáčkou nebo jejich sladkou variantu: s mákem a povidly. O oblíbenosti tohoto podniku může svědčit několik instagramových stories autorky tohoto článku.

Restaurací je pak v Liberci opět nespočet. Dim Sum Spot, bistro Široká, indická a nepálská restaurace Sagarmatha, bistro Sapa, MỘC Liberec, nově otevřená Shibumi nebo třeba řecká Masa Buka. („Dobré jídlo chce čas,“ poradil nám majitel podniku, Řek Nikolaos.)
Umění
Navštívit doporučujeme i Oblastní galerii Liberec. Budova bývalých lázní, ve které galerie sídlí, byla revitalizována, a projekt dokonce získal několik ocenění. Pokud tě zrovna nezaujme výstava v bazénové hale (jako třeba zrovna probíhající výstava děl Pasty Onera), můžeš ocenit alespoň krásné prostředí tohoto prostoru. V galerii je kromě několika stálých expozic také několik proměnných. Kromě Pasty Onera je to aktuálně například feministická výstava Libuše Dlabola Pražákové Tobě nebo výstava Na druhý břeh.
Druhá zmíněná se zaobírá fenoménem spiritismu a dekadence v českém výtvarném umění. „Druhá polovina 19. století je charakteristická vzedmutím myšlenkových a uměleckých proudů, které jako protipól k průmyslové revoluci zakládaly svou filozofii na návratu k přírodě,“ přibližuje výstavu galerijní text. Vystavené obrazy pokrývají témata, jako je smrt, příroda, zmar, bolest, nadpřirozeno, reinkarnace a „věci neuchopitelné a zdaleka přesahující možnosti lidského poznání“.

Shrnuto a podtrženo: tento český region doporučujeme všemi deseti. I lesy Jizerských hor, aktuálně zbarvené do všech myslitelných odstínů zelené, na nás totiž působí jako věc neuchopitelná a téměř přesahující možnosti lidského poznání.
