Shrnujeme své první dojmy z nového filmu Želvy Ninja: Mutantí chaos, který vstupuje do kin 3. srpna.
Hrdinové v krunýřích se vrací na filmová plátna. V novém snímku Teenage Mutant Ninja Turtles: Mutan Mayhem (v češtině Želvy Ninja: Mutantí chaos) spíš jako středoškoláci s „lidskými“ potřebami než jako ninjové. V Česku nové dobrodružství Leonarda, Raphaela, Michelangela a Donatella vstupuje do kin 3. srpna letošního roku. My jsme se na film podívali v rámci novinářské projekce a tohle jsou naše první dojmy.
Oproti původním „želvám“ se změnilo mnohé. Mistr Tříska není mistr bojových umění, ale jen obyčejná zmutovaná krysa, April O'Neil je nepříliš populární studentka střední školy a bídák, který se snaží želvy zlikvidovat, je místo trhače armáda mutantů, v čele s jedním, který si říká Super-Moucha (bohužel je to skutečně tak). Jeho plán je postupně nahradit lidskou rasu zvířecími mutanty a převzít vládu nad světem. Taktika želv je zastavit ho, aby mohly konečně vylézt z kanálu a žít normální život mladých, aniž by se jich lidé báli.
A díky tomu je čtveřice v posledním TMNT filmu opravdu zábavná. Ninjovská čtyřka se na plátně neobjevuje jako zkušená parta bojovníků, která ví, jak si poradit s každým zločincem. Naopak jsou to prostě normální „lidi“, kteří mají průpravu v sebeobraně, ale primárně touhu zapadnout (případně se správně odlišit). Jejich polidštění dává ve filmu prostor střílet popkulturní reference a vtípky s ohromnou kadencí. Některé padnou přesně, kam mají, jiné svůj cíl minou.
Postavy želv, mistra Třísky i April jsou v posledních Želvách Ninja o poznání plastičtější a poslední jmenovaná jako studentka funguje lépe než jako mladá reportérka. Najednou opouští roli jakési mentorky a dostává se blíž jak k lidem, tak i ke svým zeleným přátelům.
Kreslení mutanti pobaví, než otevřou pusu
Po Spider-Man: Across The Spider-Verse a Kocourovi v botách se i nové Želvy Ninja řadí k animákům s krásnou kreslenou stylistikou. Oproti Spideymu, který využívá naplno snad všechny prostředky kresleného filmu a styl kresby se v něm mění v souvislosti s místem, hlediskem i emocí, zůstávají TMNT konzervativnější.
I tak se na ně ale dívá krásně. Lidé v nich jsou trošku karikaturami, které dokáží vyvolat vzpomínku na herní sérii Horké léto, mutanti na sobě mají mnoho (často znepokojivých) detailů a jejich bizarní vizuály jsou jednou z nejlepších stránek filmu. Stejně tak se hezky kouká na nepříliš četné, ale hezky propracované akční scény.
Problémem v České republice tak zůstává dabing, od kterého jsme se při hodnocení museli oprostit. Zatímco první hláška ve smyslu, že je Přemek Forejt cool, překvapí a rozesměje, reference na Honzu Nedvěda, Vondráčkovou nebo Vojtu Dyka už spíš cringeují.
Ve srovnání s původním zněním jsou české želvy výrazně starší a afektovanější, Super-Moucha místy vyvolává flashbacky na Františka z Kouzelné školky (Tomáš Juřička v obou pořadech) a film se v českém znění dostává do podivného místa, kdy je pro dospělé příliš infantilní a pro děti je v něm zbytečně moc referencí a „dospělých témat“. Jen pro pořádek se v tomto případě jedná spíš o systémový problém dabingu „dospělých“ pohádek než o konkrétní projevy herců a hereček, kteří se i v Mutantím chaosu bezpochyby snažili.
Tvůrčímu týmu českého znění je navíc zapotřebí dát k dobru zachování „zavedených dabérů“ Jackieho Chana (Radovan Vaculík) nebo Ice Cubea (Tomáš Juřička).
Pokud jsi na Želvách Ninja vyrůstal*a, rozhodně si do kina zajdi. Je to rozhodně povedená a zábavná adaptace. Bohužel v češtině se vtipy ztrácí, teenageři stárnou a z drsných hlášek se stává zbytečné plácání.
