Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
„Měsíce jsem žil na ulici. V batohu jsem měl jen dvě trička a nabíječku na telefon. Přespával jsem po parcích a prodával léky, abych přežil. Nakonec jsem se pokusil o sebevraždu,“ vzpomíná 25letý mladík, který nám popsal svůj boj se závislostí.
Nevydají ti je volně v lékárně, ale můžeš se k nim poměrně snadno dostat. Dokáží ti zachránit život, ale mohou ti ho zničit, stejně jako heroin. Mladí lidé si je berou na diskotéky, seniorky kvůli nim lžou lékařům. To vše s jediným cílem – dosáhnout alespoň na chvíli pocitu úlevy.
Všichni po ní toužíme. V dnešních postpandemických, válečných časech poznačených hospodářskou krizí a děsivými politickými prognózami není překvapením, že rapidně narůstají případy zneužívání drog. Ale zatímco se politici přou kvůli marihuaně, na jednu skupinu vysoce návykových látek se zapomíná – léky proti úzkosti.
To je chyba, protože právě k lékům, jako je Xanax či Lexaurin, se můžeš dostat poměrně jednoduše. Pokud se cítíš špatně nebo nemůžeš spát, stačí zajít za psychiatrem a ten ti po zvážení všech symptomů lék předepíše. Mnoho lidí jej však konzumuje jako bonbóny a neuvědomuje si, že v rukou drží látku, se kterou je třeba zacházet nanejvýš opatrně.
Závislost na „benzácích“ – slangové označení pro benzodiazepiny, o kterých je tento článek – vzniká nepatrně. Zbavit se jí je ale složitější – asi jako závislosti na pervitinu. Abstinenční příznaky často vedou k sebepoškozování, v horším případě k sebevraždám. Své o tom ví 25letý Radek Velčovský z Mostu, kterému Xanax zničil celý život. Refresheru vyprávěl svůj příběh.
Zdroj: archív Radka Velčovského
V Refresheru nepodporujeme zneužívání léků na předpis ani jiných nelegálních látek. Tento článek má sloužit k informačním účelům. O drogách píšeme zodpovědně a poukazujeme na rizika, o čemž se můžeš přesvědčit i v dalších textech v sekci Drogyči Zdraví. Nezapomeň se stát členem klubu Refresher+, díky čemuž získáš přístup ke všem článkům.
První týden zkonzumoval celé balení
Radek se stal závislým na Xanaxu třikrát, přičemž pokaždé to bylo horší a horší. Poté, co mu diagnostikovali sociální úzkostnou poruchu, mu lékařka předepsala antidepresiva. Xanax měl být jen pomocná „berlička“ v případě, že by dostal panický atak nebo by nezvládal nějaké stresové situace.
„Původně mi ho předepsala obvodní lékařka. Máma Xanax čas od času brala také, a tak řekla, že na mě dá pozor. Netušila, co přijde,“ říká Radek.
„Měl jsem užívat zanedbatelnou dávku, 0,25 miligramu, i tu jsem si měl dělit. Ale mně bylo 22 let, experimentoval jsem s drogami, tak mě zajímalo, co mi udělá větší množství. Během jednoho měsíce jsem se stal na Xanaxu závislým. Potřeboval jsem ho neustále,“ popisuje Radek.
Zdroj: archív Radka Velčovského
Pro „nováčka“ je už jedna tabletka „nálož“ a Radek zkonzumoval první týden celé balení. „Nejdřív to bylo strašně osvobozující. Najednou mě nic netrápilo, byl jsem úplně utlumený. Většinou to skončilo tím, že jsem usnul. Problém je, že člověku se sice na chvíli uleví, ale druhý den je mu dvakrát hůř.“
Jak vzniká uklidňující účinek?
Benzodiazepiny pomáhají uvolňovat neurotransmiter zvaný kyselina gama-aminomáselná (GABA), který snižuje aktivitu nervového systému. Utlumení nervového systému navozuje pocity uvolnění, usnadňuje usínání a zároveň blokuje tvorbu nových vzpomínek.
Tyto léky se předepisují zejména při úzkostných a depresivních poruchách, poruchách spánku, schizofrenii a záchvatech.
Mladík tvrdí, že „stav po“ je ještě horší než po prohýřené noci s alkoholem. „Člověk má ráno obrovské okno, nic si nepamatuje. Když vidí s kocovinou fotky, tak se mu alespoň něco vybaví, ale po benzácích vůbec nic. Na mě vždy přišla tak strašně intenzivní úzkost, že jsem si musel dát další Xanax. Dostal jsem se do nekonečného koloběhu,“ popisuje.
Psycholožka Barbora Kuchárová, ředitelka občanského sdružení OZ Prima, které pomáhá uživatelům léků a drog, vysvětluje, že riziko závislosti na benzodiazepinech roste už tehdy, když člověk začne jen nepatrně zvyšovat dávku předepsanou psychiatrem.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Jak Radek prožíval nejhorší abstinenční příznaky, které připomínaly odvykání od heroinu.
Jak se Radek stal bezdomovcem v Praze.
Co mu pomohlo se z tohoto stavu dostat a jak je na tom dnes.
Jak málo stačí k tomu, aby se člověk stal závislým na lécích.
Co všechno mohou benzodiazepiny podle odbornice způsobit.
Co se stane, když mladý člověk zapije Xanax alkoholem.
„Pokud pacient dávku dále navyšuje, je to znamení, že se valíme někam, kde nechceme být. Obezřetnější by měli být zejména lidé se sklonem k závislostnímu chování nebo s genetickou predispozicí,“ říká odbornice.
Psycholožka dále vysvětluje, že benzodiazepiny fungují jako ruční brzdy. Když během jízdy zatahuješ ruční brzdu, je jen otázkou času, kdy spálíš motor. Proto se mají užívat krátkodobě, pouze k překlenutí náročného období.
„Psychiatry začíná zajímat něco, co děláte každodenně minimálně půl roku. Můžete mít problémy i dva či tři měsíce, ale pak má přicházet nějaká úleva nebo jiná strategie řešení. Časem vždy vzniká rezistence, lék přestává fungovat jako předtím, a tak pacient musí zvyšovat dávku,“ vysvětluje psycholožka.
Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv může závislost vzniknout již tehdy, když pacient léky užívá několik dní až týdnů v kuse, a to i podle doporučení lékaře.
Horší „absťáky“ než po heroinu
Radek si svou závislost téměř rok nepřipouštěl, ačkoli bral extrémně silné dávky. „Měl jsem k tomu dost vlažný přístup. Vzít si Xanax pro mě bylo tak běžné, že jsem si to už ani neuvědomoval.“
To je další věc, na kterou psycholožka upozorňuje. „Lidé, kteří mají dobře vyvinutou schopnost seberegulace, se často těsně před rozvojem závislosti zastaví. Jako by jim už při jisté dávce zasvítilo varování ‚Proboha, už si to dávám tak pravidelně a automaticky, že nad tím ani nepřemýšlím‘.“
Radek si pamatuje moment, kdy si poprvé uvědomil, že nejspíš užívání léků překračuje hranice. „Díval jsem se na sebe do zrcadla a najednou mi docvaklo, že pokud v tom budu pokračovat, asi už dlouho nepřežiju,“ říká. Bral tehdy 40 miligramů Xanaxu denně. S „benzáky“ se rozhodl okamžitě skoncovat. To ovšem nebylo nejlepší řešení.
„Přišly abstinenční příznaky, které jsou ještě silnější než po heroinu nebo pervitinu. Bylo to šílené. Pískalo mi v uších, byl jsem výbušný, agresivní, začal jsem mít epileptické záchvaty, kvůli kterým jsem několikrát skončil v nemocnici. Člověk na to může i umřít.“
Zdroj: archív Radka Velčovského
Do nemocnice ho přišla navštívit matka, která ho neviděla celý rok. „Vážil jsem asi 50 kilo. Když mě uviděla, rozplakala se a okamžitě začala jednat. Sehnala mi práci ve firmě, kde pracovala, a začal jsem chodit k psychiatričce, která mi nasadila úvodní dávku čtyři miligramy Xanaxu denně a postupně ji snižovala. Po pár měsících jsem bral denně už jen 0,5 miligramu,“ popisuje Radek.
Tento stav ale nevydržel dlouho a Radek do toho brzy spadl znovu, a to v mnohem větší míře. Rozešel se s přítelkyní a odstěhoval se ke kamarádovi do Prahy, se kterým začal léky prodávat. Opět konzumoval obrovské dávky, až nakonec na tři měsíce skončil v psychiatrické léčebně. Když se z ní dostal, následoval třetí a poslední pád, který ho téměř stál život.
„Náhlé vysazení benzodiazepinů je jako ztráta primární potřeby,“ upozorňuje doktorka Kuchárová. „Jako byste najednou nemohl*a dýchat. Pokud je proto někdo bere dlouhodobě pod lékařským dohledem, je třeba opravdu dbát na precizní pomalé snižování dávky a léky vysazovat velmi opatrně.“
Náhlé vysazení léků proti úzkosti může skutečně způsobit i epileptický záchvat. V nedávné studiivědci upozornili na to, že přerušení užívání benzodiazepinů může způsobit vážná poškození nervového systému, která mohou přetrvávat celý život.
Jediným řešením, jak se ze závislosti dostat, je vyhledat profesionála. „Platí to zejména u tablet. Nestačí jet na tři týdny na dovolenou. Důležitý není jen zásah psychiatra, ale i neurologa, aby se zjistilo, zda se nerozjelo nějaké onemocnění,“ dodává psycholožka.
Z ulice zpět do života
Stačil jeden týden opětovného užívání léků a Radkovi začaly selhávat ledviny. Z hrozného kolotoče závislosti ho ale nevymanily ani dva týdny strávené na jednotce intenzivní péče, kde doslova bojoval o život. Nakonec skončil v Praze na ulici.
„Téměř čtyři měsíce jsem byl bezdomovec. Přišel jsem o všechno. Měl jsem s sebou jen batoh se dvěma tričky a nabíječkou na telefon. Přespával jsem po parcích a prodával jsem léky, abych přežil,“ vzpomíná mladík. „Nakonec jsem se pokusil o sebevraždu.“
Tento pokus mu naštěstí nevyšel a Radek se dostal do Psychiatrické nemocnice Bohnice, kde se zaměřují na léčbu závislostí specificky u pacientů s duševním onemocněním. Tam mu vysadili léky a nasadili úplně jinou léčbu. Dobrý vliv na něj měl i jeho otec, s nímž se zkontaktoval po pěti letech odloučení.
„Otec mi velmi pomohl, koupil mi byt a zařídil práci. Už je to skoro rok, co jsem čistý. Po dlouhé době žiji normální život, vrátil jsem se do společnosti. Otec na mě má velice pozitivní vliv, nechci ho zklamat. Nechci zklamat ani sám sebe,“ říká Radek, který stále užívá silná antidepresiva, ale Xanaxu se už vyhýbá.
Tvrdí, že dnes se cítí o sto procent lépe. „Jsem živější, komunikativnější, neuzavírám se tolik před lidmi. Dříve jsem se živil jako tatér, tak jsem byl pořád doma. Dnes mám skvělou práci, která mě baví.“
Zdroj: archív Radka Velčovského
Dlouhé roky závislosti však na mladíkovi zanechaly následky. „Mám často výpadky paměti. Stačí, když uvidím Xanax na fotce, a dostanu na něj chuť. Musím si dávat velký pozor. Chodím také pravidelně darovat krev, protože tam dělají rozbory, a vím, že kdybych si něco dal, našli by to. Nezdá se to, ale užívání těchto léků je velmi nebezpečné, člověka to strašně zdravotně poznamená. Je to lekce do života, ale nepřál bych to nikomu.“
Spousta lidí v něm prý stále vidí „feťáka“. Kromě toho, že přišel na dva roky o řidičský průkaz, mu vznikl dluh 30 tisíc korun, který již splatil. Radek o svém příběhu přednášel i na střední škole a o tomto problému mluví otevřeně, protože jak říká, „lidé ho moc neřeší a ani se o něm moc neví“.
Kombinace s alkoholem i „lékárenská turistika“
Odbornice na drogovou závislost upozorňuje, že zejména mladí lidé léky na předpis často kombinují s alkoholem. Podle Barbory Kucharové se tak snaží získat „hodně muziky za málo peněz“ – benzodiazepiny totiž zesilují účinek alkoholu, a tak se opilost dostavuje rychleji.
Tato kombinace je častá zejména při pokusech o sebevraždu, vyplývá ze zprávyEvropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. O to více alarmující je, že ji mnozí mladí lidé využívají jako prostředek k potlačení úzkosti, deprese či osamělosti.
„Velmi módní je dnes zejména zneužívání Xanaxu. Proč, to nevím, musíte se zeptat dealerů. Ti nosí na diskotéky plné ‚pytle‘. Zvlášť u mladých lidí hrozí, že zkolabují, pokud lék zapijí alkoholem,“ říká odbornice.
Zneužívání léků na předpis ale není jen výsadou mladých lidí. Převážně ženy ve vyšším věku praktikují tzv. lékárenskou turistiku. Obíhají lékárny a lékárníkům tvrdí, že si zapomněly recept. Velmi často podle odbornice také manipulují psychiatry – lžou, že stále necítí úlevu, aby dostaly další léky.
Černý trh je léky na předpis doslova zaplaven. Ředitelka OZ Prima tvrdí, že systém sledování drog není dostatečný. „Nedokáži posoudit, jak funguje kontrola lékařů a předepisování léků. Ještě žádný psychiatrický kartel u nás (lékařka je Slovenka – pozn. red.) nebyl odhalen,“ mluví nadlehčeně. „Otázkou je, zda ten model není třeba ještě více zefektivnit.“
Konečný uživatel je podle odbornice obětí. „Mladí lidé by se k těmto lékům neměli dostat, a když se k nim dostanou, je to problém celé společnosti. Někdo je předepíše, někdo je vydá. Problém možná pramení u samotných výrobců léků,“ uzavírá psycholožka.
Zažíváš-li nepřiměřené pocity úzkosti, smutku či osamělosti, neváhej a obrať se na některou z linek pomoci. Pro dospělé funguje nonstop a zdarma Linka první psychické pomoci na čísle 116 123. Mladí lidé a studenti do 26 let mají možnost využít Linku bezpečí na čísle 116 111.
