Případ, kterým britské tabloidy před třiceti lety žily. Vztah mezi aktivistou za práva zvířat Alanem Cooperem a delfínem Freddiem přerostl podle majitele delfinária z kamarádského až v intimní.
Podcast „Hooked on Freddie“, což se dá volně přeložit jako Viset na Freddiem nebo Závislý na Freddiem, dostal název právě z věty, kterou Cooper vyřkl na svou obhajobu, když jej majitel delfinária Flamingo Land Peter Bloom měl přistihnout, jak drží penis zvířete. „Občas se mi zahákl penisem k noze nebo paži,“ tvrdil aktivista.
Naprosto normální záležitost
Celý příběh zpracovala novinářka Becky Miligan do podcastové série. Ona sama k příběhu přišla tak, že měla natáčet, jak plavání s divokými delfíny pomáhá v severoanglickém Amble lidem s psychickými problémy. Pro The Guardian uvedla, že když byl v 90. letech do městečka dopraven Freddie, změnil celou atmosféru. Začali sem jezdit lidé s odlišnou kulturou.
Nejčastěji za ním jezdil plavat právě Cooper, jenž aktivně vystupoval proti delfináriím a požadoval jejich zánik. Nejspíš proto se dostal do konfliktu s Bloomem, majitelem delfinária Flamingo Land, kam Freddie patřil, který si dle Cooperova právnického týmu incident přibarvil.
„Freddie se choval jako obvykle, občas se mi zahákl penisem k noze nebo paži – to bylo všechno naprosto normální, alespoň pro mě. Teprve později, když mi byly poskytnuty policejní výpovědi, jsem si uvědomil opak,“ napsal Cooper na svém webu. Nejen Bloom, ale i policie začala případ řešit jako incident, během něhož muž „v*honil delfína“. Při výslechu se mu policisté údajně smáli do obličeje, nikdo jej nebral vážně. Tato terminologie se prý tehdy dostala až k soudu.
Síla bulváru
Příběhu se tehdy chytil deník The Sun, který ze situace udělal „perverzní vzrušující příběh v době hospodářské deprese a politické nejistoty“. Pro Coopera to však byla katastrofa; i když soudní spor nakonec vyhrál, místo toho, aby se mohl věnovat práci se zvířaty, se nálepky zoofila před společností zbavit nedokázal.
Existují však jiné příběhy, které jsou ještě více šokující. NASA dělala v 60. letech experiment, který měl zkoumat komunikaci lidí s delfíny. Experimentu, jejž vedl John Lilly, se zúčastnila dobrovolnice Margaret Lovatt. Měla delfíny, Sissy, Pamelu a Petera, učit anglicky. Úspěchy se ale nedostavily, proto se Lovatt rozhodla trávit s nimi dny i noci v akváriu. Nakonec, vzhledem k náklonnosti Petera, učila jen jeho.
Delfín ale začal k ženě cítit intimní vztah, přičemž Lovatt mu měla dokonce pomáhat sexuální nutkání vyřešit. Jenže nakonec projekt zkrachoval a oba se rozdělili. Zvíře oddělení neuneslo a spáchalo sebevraždu.
