Kontrolu měla nad přibližně 30 000 vězni a vězeňkyněmi, převážně polskými a maďarskými Židy a Židovkami. Z nově nabyté moci byla Grese u vytržení a byla odhodlaná si ji za každou cenu udržet. Pyšně nosila těžké boty s ocelovou špičkou, bič a pistoli. Není tak překvapením, že se jí brzy začalo přezdívat „hyena z Osvětimi“.
„Byla to jedna z nejkrásnějších žen, jaké jsem kdy viděla. Její tělo bylo dokonalé v každé linii, tvář čistá a andělská a její modré oči byly ty nejveselejší a nejnevinnější, jaké si člověk dokáže představit. A přesto byla Irma Grese ta nejzvrácenější, nejkrutější a nejnápaditější zvrhlice, s jakou jsem se kdy setkala,“ vzpomínala na dozorkyni přeživší Gisella Perl.
Jejím úkolem bylo spolu s dozorkyní Margot Dreschel vybírat vězeňkyně do plynových komor. Záměrně měla přitom ukazovat na ty, na které z jakéhokoli důvodu žárlila. „Tyto dvě byly ještě krutější než Mengele... Nejprve se nahé ženy se zdviženýma rukama potácely před Mengelem a pak před Grese a Drechsler. Mengele prováděl první selekce, zatímco ženy mohly vybírat i osoby, které Mengele nechal nevybrané,“ uvedla přeživší Sára Jakobivts.
Zvrácenou zálibu měla Grese především v udeřování vězeňkyň do prsou. „Jednoho dne jsem při nástupu stála před blokem 2. Najednou ke mně přišli dva muži se čtyřmi velmi rozrušenými ženami, které měly rozpáraná prsa. Byl to hrozný pohled, ubohé ženy křičely bolestí a jejich prsa silně krvácela. Ptala jsem se jich, co se stalo a kdo jim to udělal, ale byly příliš vyděšené, než aby mi odpověděly,“ popsala přeživší Magda Hellinger s tím, že se posléze dozvěděla, že za krutostí stála „Lagerführerin“ Grese.
Používat k tomu měla svůj bič spletený z celofánu. „Byl to velmi lehký bičík, ale když jsem s ním někoho praštila, bolelo to. Po osmi dnech tyto biče velitel Kramer zakázal, ale my jsme je přesto používali,“ uvedla Grese později u výslechu.
Plachá dívka z venkova se stala nástrojem rasové ideologie vyznávané nacisty, která z ní vytvořila sadistickou trýznitelku.
– Heroes and Villains
Její sadistická stránka nezmizela ani po přesunu do koncentračního tábora Bergen-Belsen v roce 1945. Na bezbranné vězeňkyně a vězně posílala svého agresivního a vyhladovělého psa, střílela do nich a několik ubila k smrti. Jak rovněž uvádí portál Jewish Virtual Library, v jejím příbytku byly později nalezeny kůže třech lidí, ze kterých si nechala vyrobit stínidla na lampy.
„Krásná bestie“ odsouzena k trestu smrti
Irma Grese byla zatčena v dubnu 1945 jednotkami britské a kanadské armády, když osvobodily koncentrační tábor Bergen-Belsen. V září stanula spolu se 45 dalšími před soudem za všechna zvěrstva a krutosti, kterých se dopustila – a za které se nikdy neomluvila ani se k nim nepřiznala.
Tisk o Grese během procesu referoval jako o „krásné bestii“ a rychle se „proslavila“ jako jedna z nejkrutějších dozorkyní. Bylo jí pouhých 22 let, když byla odsouzena k trestu smrti oběšením.
Podle dobových záznamů ničeho nelitovala. Před popravou si ve své cele klidně zpívala a svými posledními slovy přikázala popravčímu: „Schnell!“ (Rychle!)