Proč nikdo nechce adoptovat černé pejsky?
Narodí-li se v útulku štěňátka, je takřka jisté, že tam dlouho nepobudou. Nové domovy už mají většinou dohodnuté ještě předtím, než stačí rozlepit oči. U starších psů platí za „plusové body“ menší či střední velikost, věk dva až tři roky a světlá srst. O dost méně pozornosti se naopak dostává psům většího vzrůstu, starším či hendikepovaným.
Ještě jedna skupina nemá příliš nadějné vyhlídky na adopci: černí psi. Jejich adopce je natolik negativně zatížená, že tento fenomén získal vlastní pojmenování – syndrom černého psa.
Černý pes = zlý pes?
Syndrom černého psa označuje trend, který pracovníci a pracovnice zvířecích útulků pozorují dlouhodobě – a jeho existenci by odpřisáhli. Pozornost médií si fenomén získal na přelomu tisíciletí, dle mnohých odborníků a odbornic se nicméně jedná o záležitost starou jako lidstvo samo.
Odpověď nalezneme v mytologii a folkloru. V různých společnostech je totiž černý pes často spojován s tématy smrti, temnoty, pekla a nadpřirozena. Jeho přítomnost se považuje za předzvěst smrti a zkázy. V anglickém jazyce se spojení „black dog“ dokonce používá jako označení pro pocity deprese či splínu. Hůř už jsou na tom snad jen černé kočky.
„Syndrom černého psa rozhodně existuje. Jedná se o prastarý mýtus, že světlé je dobré a tmavé je zlé. Světlo versus tma je tak zakořeněno v našem povědomí, v knihách a filmech. Podprahově se to přenáší i při výběru psa,“ vysvětlila pro deník LA Times Madeline Bernstein, prezidentka Společnosti pro prevenci týrání zvířat v Los Angeles.
Údajný nižší zájem o adopci černých psů podle Bernstein rovněž logicky způsobuje, že útulky jich mají často nadbytek. „Lidé si pak myslí, že jsou obyčejní a běžní, a ne neobvyklí a něčím zajímaví,“ dodala odbornice na welfare zvířat.
Představa o ďábelském psovi zřejmě vychází z irské pověry. Vypráví o černém psovi, který navštěvuje hrob kněze, což znamená, že nebyl věrný svým slibům.
– Stanley Coren, psycholog
Výskyt syndromu černého psa se týká i českých útulků. „Než jsem začala ‚útulkařit‘, tak jsem si myslela, že jde o mýtus. Ještě bych to trochu pochopila u kočky. Praxe ale prokazuje, že se černí psi opravdu hůř adoptují,“ uvedla pro deník Blesk Hana Tesařová z psího útulku v Libni.
Nejedná se však pouze o konkrétní plemena, která jsou zatížena dalšími stereotypy, například o rotvajlery nebo dobrmany. Ve studii provedené v laboratoři American Kennel Club měli lidé hodnotit fotografie psů – včetně labradorů, kteří platí za „neškodné dobráky“ vhodné i k dětem – s tím, že se lišili pouze barvou.
Nejenomže černí psi byli dvakrát častěji hodnoceni jako agresivní, ale rozdíly panovaly i v rámci jednoho plemene. Například tmavé labradory účastníci a účastnice průzkumu hodnotili o 27 procent méně přátelsky než jejich světlé protějšky. Podobný výsledek přinesla i studie prezentovaná na konferenci International Society for Anthrozoology v roce 2013, která se zaměřila jak na psy, tak na kočky.
Za nejpřátelštější psy byli považováni ti se zlatou srstí, následovali hnědí psi a černí zůstali na chvostu. Mezi kočkami zvítězila srst bílá a zrzavá.
Na vině nejsou jenom pověry
Kromě zakořeněných mýtů a stereotypů o agresivních a zlých černých psech, kteří stráží pekelné brány, se může fenomén propisovat i do dalších rovin. Například té emocionální – všichni totiž chceme, aby s námi naši čtyřnozí parťáci byli co nejdéle. A můžeme se z toho důvodu rozhodovat iracionálně.
V reakci na veškeré pověry vznikl mezinárodní den věnovaný jen a pouze černým psům. Připadá na 1. října a útulky se v rámci něj snaží o větší inzerci černých psisek. Den černých koček pak připadá na 17. srpen.
Šedivé vousky jsou totiž u černých psů mnohem viditelnější, a ti proto mohou vypadat starší, než doopravdy jsou. Ale chyba lávky! Článek publikovaný v odborném časopise PLOS Genetics uvádí, že psi a další zvířata s černou srstí žijí déle než ta se světlejší.
Za nižší adopcí černých psů může být dle mnohých také údajná „nefotogeničnost“. „Jejich čumáky vypadají méně výrazné a jejich oči se ztrácejí. Kvůli způsobu, jakým fotoaparát zprůměruje úroveň expozice v celé scéně, často ze psa uvidíte jen černou siluetu a velký jazyk,“ vysvětlil pro SBS News fotograf Fred Levy, jenž založil platformu Black Dog Project, na které dává prostor takto upozaděným chlupáčům. Černé psy je tak podle něj těžší na základě fotografie „polidštit a navázat s nimi citový kontakt“.
Z praktického hlediska pak zase mohou někomu vadit samotné černé chlupy, které jsou na světlé podlaze či nábytku nepřehlédnutelné. Nicméně línání je přirozený proces, kterým prochází téměř všichni psi – někteří méně, jiní více. To je ale ovšem otázkou konkrétního plemene, nikoli barvy srsti.
Adoptuj černého psa
Všem pověrám navzdory je ti doufám jasné, že barva srsti nevypovídá zhola nic o povaze psa. Černý pes ti bude skvělým parťákem, bude tě hlídat, pusinkovat a bude ti věrnou a nenahraditelnou oporou – stejně jako pes zlatý, zrzavý, šedivý nebo třeba strakatý. A co víc, na černých psech nejde vidět bahno.
Ať už se rozhodneš pro jakékoli psisko, adopcí z útulku přispěješ k vyřešení kritické situace opuštěných psů a koček v Česku, tak jak se o to zasazuje projekt Nekupuj. Adoptuj! Jeho výběr nalezneš na přehledném webu PesWeb.
Co třeba čtyřletý kříženec Andy?
Před samotnou adopcí ale zvaž, zda psovi (který mohl zažít týrání, zanedbání či opuštění) dokážeš poskytnout vše, co potřebuje. Pes není hračka a jeho pořízením za něj a jeho kvalitu života přijímáme zodpovědnost.