Medvědi už do zámeckých a hradebních příkopů podle obránců zvířat nepatří.
Medvědária byla ještě před několika lety chloubou českých hradů a zámků. Návštěvníci se sjížděli z celé republiky, aby mohli shlížet do hradních příkopů na líně se procházející medvědy. Z přílišného naklánění nad výběh s medvědovitými šelmami je mohl vytrhnout jen hradní průvodce, který měl v rukávu připravenou nějakou krvelačnou historku.
Tradice hradních a zámeckých medvědů v Česku je ale na ústupu. Stále je ovšem najdeš třeba na Točníku, Konopišti, v Českém Krumlově nebo Kladně. Za jejich postupným mizením z hradních příkopů mohou být vysoké náklady spojené s chovem, ale i upozorňování ze stran ochránců zvířat na nevhodné podmínky pro spokojený život zvířat.
Obránci: frustrovaný medvěd Jirka chodí v kruzích
Držení medvědů v areálech hradů a zámků je problematické například podle Ivo Krajce z neziskové organizace OBRAZ – Obránci zvířat. „Prostředí hradních příkopů nemůže divokým zvířatům poskytnout přirozené podmínky. Zvířata tak nemají možnost projevovat svoje přirozené chování a to u nich vede k frustraci, která se projevuje třeba stereotypním chováním. Frustrovaný medvěd pak chodí neustále v kruzích nebo opakovaně hází hlavou,“ říká v rozhovoru pro Refresher.
Mluvčí NPÚ Tomáš Pospíšil rovněž dodává, že podle historických pramenů bylo ve výběhu za doby Františka Ferdinanda d'Este medvědů i šest.
Frustrované chování vypozoroval OBRAZ například loni na podzim u medvěda Jirky, který byl na Konopiště přesunut ze zlínské Zoo Lešná, kde byl chov medvědů ušatých zrušen. K příspěvku na Facebooku organizace připojila i video, na kterém medvěd stereotypně pohazuje hlavou a neustále chodí dokola. Za zlepšení jeho životních podmínek následně vznikla i petice, která aktuálně čítá přes 2 700 podpisů.
„Požadujeme, aby se vedení Konopiště zavázalo, že Jirka bude posledním medvědem, který na Konopišti trpí v nepřirozených podmínkách kvůli zastaralé tradici,“ uvádí podepsaní a dodávají: „V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km², bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m², což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.“
Chovatelé: o medvědy je postaráno dobře
Podle Národního památkového ústavu (NPÚ), který má chov medvědů na Konopišti v gesci, žije medvěd ušatý Jirka v odpovídajících podmínkách. Ve venkovním prostoru má nádrž, vyvýšené plochy, chráněná místa k odpočinku a úkrytu, vnitřní prostor pak obsahuje tři kotce. Mluvčí NPÚ Tomáš Pospíšil rovněž dodává, že podle historických pramenů bylo ve výběhu za doby Františka Ferdinanda d'Este medvědů i šest.
Život i smrt v laboratoři. České laboratoře stále provádí pokusy na psech
16. září 2022 v 11:00
Medvěd Jiří také podle něj dostává všechnu potřebnou stravu a každé ráno snídá ovesnou kaši, kterou mu připravuje sama kastelánka zámku. Jeho zdravotní stav pak pravidelně monitoruje Krajská veterinární správa, která podle mluvčího NPÚ „neshledala pochybení“. „Ochrana zvířete je pro správu zámku prioritou,“ zdůrazňuje Pospíšil.
Na rozšíření medvědího výběhu ale aktuálně nejsou finanční prostředky, byť již byl zpracován projekt, ke kterému je vydáno závazné stanovisko. „Dva covidové roky značně zasáhly do těchto plánů. V současné době, i vinou skokového nárůstu cen materiálu i práce, v realizaci bohužel nepokračujeme,“ vysvětlil Pospíšil. Dodává, že případné přemístění medvěda Jirky do jiného prostoru nebo do volné přírody by pro zvíře představovalo trauma.
Zvětšení výběhu ale podle OBRAZu není jedinou možností, jak lze hradním medvědům zlepšit život. „Když už se ve stísněných podmínkách nedá zvětšit životní prostor zvířat, dá se mizerný život medvědů zlepšit alespoň obohacením prostředí,“ říká Krajc a jako příklad uvádí různé hračky nebo další předměty, které medvěda zabaví, dávají mu možnost zkoumat a objevovat. I to totiž může mít pozitivní vliv na zmírnění stresu a frustrace.
O tom, že je postaráno adekvátně také o zámeckého medvěda Ludvíka, je přesvědčena kastelánka státního zámku Náchod Iva Kysilková. „Zdejší medvědárium bylo zřízeno speciálně pro medvědy Ludvíka a Dášu (* 1992) v původním hradním příkopu o rozměrech 74 × 12 metrů již v roce 1994. Jde tak o největší medvědinec v Čechách. Oba medvědi byli převzati do péče nadace Spisovatelé za práva zvířat od pražského cirkusového drezéra pana Emila Šimka. Lze tedy říci, že díky tomuto kroku medvědi dostali ‚druhou šanci‘,“ uvedla Kysilková pro Refresher s tím, že chov probíhá ve spolupráci se zoo Dvůr Králové.
Medvědice Dáša z náchodského medvědária uhynula 8. ledna, v současnosti tam tak žije Ludvík sám. Kysilková dodává, že o dalším pokračováním chovu správa zámku neuvažuje.
Život obehnán zdí bez výhledu
Kromě medvěda Jiřího na Konopišti upozorňuje OBRAZ i na několik dalších „problematických“ míst. „Třeba medvědi na Kladně, kde jsou dokonce dvě medvědice, které se dohromady nesnesou, takže se ve výběhu musí střídat,“ dodává Krajc s tím, že v Kladně bývají v blízkosti výběhu medvědů i hlučné kulturní akce, které zvířatům způsobují další významný stres.
Medvědi jsou podle Krajce frustrovaní z malého, uzavřeného prostoru, ale na jejich psychickém stavu se podepisuje i to, že jsou celý život obklopeni zdmi znemožňujícími výhled do dálky. „Život v zajetí nemůže divokým zvířatům nikdy plnohodnotně nahradit jejich podmínky v přirozeném prostředí,“ doplňuje.
Je to zastaralá tradice, která by v moderní společnosti neměla mít své místo. Medvědi do hradebních příkopů nepatří a my vítáme, že se od této tradice i u nás pomalu ustupuje.
– Ivo Krajc, OBRAZ
Na otázku, zda jsou hradní a zámecká medvědária srovnatelná se zoologickými zahradami, Krajc odpovídá, že nikoli. Primárním účelem zoo je totiž oproti hradním příkopům chov zvířat. „Z logiky věci by pak podmínky pro zvířata měly být lepší, ale existují i takové případy, kdy se výběh medvědů v zoologických zahradách spíše podobá tomu hradnímu příkopu. Jsou ale i chovy, které se snaží zvířatům poskytnout co nejlepší podmínky, to jsou třeba záchranné stanice v Německu, kde mají zvířata opravdu velký a kvalitní výběh,“ popisuje Krajc.
Zájmový chov medvědů v Česku upravuje vyhláška č. 75/1996 Sb. ministerstva zemědělství, kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat. Podle vyhlášky si chovatel musí vyžádat souhlas příslušné krajské veterinární správy a následně je povinen inspektorům umožnit minimálně jednou ročně zkontrolovat podmínky, ve kterých jsou zvířata chována.
Současná legislativa ale podle Krajce dostatečně neřeší všechny problémy, které jsou s chovem medvědů v zajetí spojené. „Podmínky, ve kterých šelmy žijí, jsou často opravdu otřesné a naprosto nevyhovují jejich přirozeným potřebám,“ uzavírá mluvčí organizace OBRAZ.
