Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V loňském roce byly v českých laboratořích provedeny pokusy na 377 psech. Nejčastěji se využívají bíglové. Jsou veselí, učenliví, inteligentní – a neublíží. Ani tehdy, když je ubližováno jim.
V České republice jsou k dnešnímu dni schválena celkem tři zařízení, v nichž se provádí pokusy na psech. Ve dvou z nich se testují veterinární léčiva pro psy, jedno zařízení testuje léčiva pro humánní účely. V loňském roce bylo podle oficiálních statistik ministerstva zemědělství použito na pokusy 377 psů.
Od roku 2013 je nicméně nezákonné na psech (a všech dalších zvířatech) testovat kosmetiku. Nařízení je ale podle aktivistů bojujících za práva zvířat mnohdy obcházeno. „Evropské úřady totiž tvrdí, že zákaz se vztahuje jen na testy týkající se bezpečnosti spotřebitelů. Nadále tak probíhá testování složek na zvířatech za účelem vyhodnocení rizik expozice zaměstnanců ve výrobě a za účelem ochrany životního prostředí,“uvádí zástupci organizace Svoboda zvířat. V únoru tohoto roku ministerstvo zemědělství informovalo také o pokusech na psech kvůli léčbě závislosti na alkoholu. V minulosti se na psech testovaly i cigarety – byly jim nasazeny masky s otvorem, kudy vedla hadička s kouřem.
Pokusy se řídí zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a příslušnými vyhláškami, částečně i dalšími právními předpisy, například veterinárním zákonem. Důležitá je v této oblasti taktéž směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
Schválení pokusů na zvířatech podléhá podle ministerstva zemědělství přísné kontrole, do které se zapojují i další resorty a mnohdy i Akademie věd. Používat pokusná zvířata smí jen osoba, která je držitelem oprávnění. „Zařízení před vydáním oprávnění posoudí nezávislí odborníci, kteří na místě prověří, zda splňuje všechny požadavky, a vypracují písemný posudek,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že testování na zvířatech je podmíněno také specifickými požadavky na odbornou způsobilost pracovníků.
Taktéž musí být zřízena odborná komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat. Z vyhlášky č. 419/2012 Sb. ovšem vyplývá, že laboratorní psi mohou mít venkovní výběh, jen „pokud je to možné“. Minimální podlahová plocha pro jednoho nebo dva laboratorní psy činí 4 metry čtvereční, přičemž celkový vyhrazený prostor může být v průběhu uplatňovaných pokusů omezen na polovinu.
Speciálním pravidlům podléhají také „dodávaná“ pokusná zvířata. Pocházet mohou pouze z chovných zařízení se speciálním oprávněním. „Laboratoře a podobná zařízení tedy představují pro většinu těchto zvířat jediné prostředí, které za celý svůj život poznají,“ říká mluvčí Svobody zvířat Barbora Bartušková Večlová.
Ministerstvo zemědělství: Při hodnocení projektu je také prováděna analýza újmy a přínosů, aby bylo možné posoudit, zda je újma, která je zvířatům způsobena, obhajitelná z hlediska očekávaného výsledku, při zohlednění etického hlediska, a může být v konečném důsledku přínosem pro člověka, zvířata či životní prostředí.
Bígl: pes veselý, inteligentní, aktivní, učenlivý a dobrotivý
Podle Americké společnosti proti vivisekci(termínem vivisekce se označuje pitva nebo chirurgický zákrok na živém zvířeti, pozn. red.) se k pokusům nejčastěji používají psi plemene bígl. Nikoli však proto, že by je vědci považovali za ten nejlepší možný model pro zkoumání léčiv. Výhodu spatřují v jejich učenlivosti a malému vzrůstu, který dovoluje umístit více zvířat do klece a starat se o ně s menšími náklady. Za využíváním bíglů je ale ještě jeden důvod – jejich submisivní povaha, díky které by neublížili ani mouše. Tudíž ani člověku, který na nich provádí pokusy.
V roce 2022 bylo v Česku zatím schváleno šestnáct studií na psech, vyplývá z databáze Evropské komise o používání zvířat pro vědecké účely. Jedna z nich má například za cíl testovat účinnost lidských léků použitých u Parkinsonovy choroby. Ve spise se uvádí, že laboratorním psům bude každých 24 hodin provedeno celkem sedm odběrů. „Vzhledem k již získaným výsledkům předchozích studií a volbě dávek lze vyloučit závažné zhoršení životních podmínek zvířat ve vyšších dávkách nebo úhyn,“ popisuje návrh studie, která počítá s usmrcením 32 psů.
Více podobných článků můžeme dělat jen s tvojí podporou, přidej se do klubu Refresher+.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Z laboratoří se ozývá kňučení a štěkot;
vyhláška stanovuje i metody, pomocí kterých lze pokusného psa usmrtit;
pokusní psi nepoznají podle aktivistů nic jiného než strach a bolest;
někteří ale dostanou druhou šanci na svobodě;
alternativy k pokusům na zvířatech již existují;
obejdeme se v budoucnu zcela bez utrpení zvířat v laboratořích?
Podobný záměr – studie léčby neurodegenerativních onemocnění včetně Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby má podle svého návrhu také laboratoř MediTox, která využije celkem šest pokusných psů. Po testech je ale neusmrtí – po takzvané „wash-out periodě“ mohou být využiti znovu. Není přitom jasné, kolik takových pokusů musí laboratorní psi za svůj život podstoupit. Vyhláška pouze stanovuje, že další pokus může být pouze mírné či střední intenzity.
Právě společnost MediTox čelila v posledních letech kritice nejen ze strany aktivistů za práva zvířat. Z její laboratoře ve středočeských Konárovicích se mělo ozývat neutichající naříkání doprovázené štěkotem, na které si stěžovali i místní. Po sociálních sítích zároveň kolovaly srdcervoucí fotografie a záběry, na kterých bíglové prostrkují hlavu skrz mříže a vypadají přinejmenším vystresovaně.
Společnost MediTox na otázky Refresheru neodpověděla, její ředitel Jan Zábský pouze zaslal dokument s názvem „KOMENTÁŘ ke lživé zprávě (fake news) na Facebooku z 01.02.2020“. V něm se mimo jiné uvádí, že záběry v žádném případě nepochází z laboratoře MediTox.
Ani Státní veterinární správa (SVS) neshledala v letošním ani loňském roce v laboratořích žádné závady. „Od začátku roku do srpna 2022 bylo v uživatelských zařízeních provedeno celkem 12 kontrol zaměřených na dodržování podmínek chovu a využití laboratorních zvířat a 15 kontrol u ostatních druhů pokusných zvířat. Při kontrolách nebyly zjištěny žádné závady. Ve 31 případech byly provedeny kontroly realizovaných projektů pokusu, při kontrolách nebyly zjištěny závady,“ okomentoval situaci zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer.
Není snadné zjistit, kolik laboratorních psů v Česku každý rok zemře. Ministerstvo zemědělství uveřejňuje pouze tzv. netechnická shrnutí pokusů na zvířatech. „Jedná se ale o velké množství dokumentů rozdělených pouze podle roku schválení, v jejich názvu je jen číslo. U každého roku jsou nahrány stovky dokumentů,“ upozorňuje Bartušková Večlová.
Pokud zvíře nezemře v důsledku samotného pokusu, vyhláška č. 419/2012 Sb. stanovuje metody, kterými ho lze usmrtit. Nejčastěji se jedná o předávkování anestetikem, které se – pokud je to vhodné – použije s předchozím podáním sedativ. Za dodržení speciálních požadavků je ale pokusného psa možné usmrtit také zastřelením, omráčením elektrickým proudem – a v případě novorozených jedinců také tupým úderem do hlavy.
Je život v kleci životem bez utrpení?
Právě smrt může být ale podle některých aktivistů vysvobozením. „Psi v laboratořích obvykle během svého života podstupují opakovaně různé druhy pokusů. Ty zahrnují i bolestivé procedury, jako jsou nakažení nemocemi, opakované operace, násilné podávání léků, pesticidů nebo jiných látek a pozorování škodlivých účinků. Obvykle také sledují (nebo slyší) utrpení jiných zvířat, včetně svých vlastních rodičů, sourozenců nebo mláďat,“ popisuje Bartušková Večlová s tím, že jejich život se rozhodně velmi liší od života psů – domácích mazlíčků. Ti laboratorní totiž celý život stráví v boxech či klecích.
Některým psům se ale laboratornímu prostřední podařilo uniknout a dostat se na svobodu. „Šťastlivci“ z řad laboratorních bíglů jsou po nezbytných právních úkonech převezeni do zařízení Druhá šance u Františka. Dostanou tak možnost spatřit nebe nad hlavou a ucítit trávu pod tlapkami. Zařízení si klade za cíl „splatit dluh, který jsme jako lidská společnost zanechali“. „Naším úkolem a posláním je obnovit zpět psí důvěru v lidi, seznámit je s běžným životem, naučit základní cviky a chození na vodítku. Snažíme se vytvořit podmínky, které pomohou nenásilně vrátit psy zpět do pejskařské komunity, a dát jim tak druhou šanci na spokojený život v rodině,“ píše se na webu Druhé šance.
O bígly se v malé obci Borovno stará tým veterinářů, ošetřovatelů, ale i trenérů a právních poradců. K adopci aktuálně nabízí celkem deset psů ve věku 2,5 roku. Mezi nimi jsou například Bertík, Lojza či Matylda – všechny psy si můžeš prohlédnout zde. Zařízení je ale možné podpořit také finančně na transparentní účet.
Dle platné legislativy ale laboratoře provádějící pokusy na psech vlastně nedělají nic špatně. Podle zákona na ochranu zvířat totiž nesmí být schválen žádný pokus, je-li pro dosažení výsledku dostupná jiná metoda než použití živého pokusného zvířete. A právě alternativy podle laboratoří i ministerstva zemědělství chybí. „Živý organismus je natolik unikátní a složitý systém, že ho ani dnešní pokročilá věda není schopna zcela nahradit. V současnosti tedy neexistuje dostatečné množství alternativních metod v medicínském a farmaceutickém odvětví, které by plnohodnotně nahradilo všechny pokusy na zvířatech,“ míní mluvčí resortu Bílý.
Budoucnost bez pokusů na zvířatech
Bojovníci za práva zvířat jsou ale jiného názoru. „Mnoho pokusů na zvířatech probíhá spíše ze setrvačnosti a kvůli nedostatečnému prosazování jiných metod ze strany úřadů. Dokonce stále probíhají i pokusy, ke kterých existují schválené alternativy,“ říká Bartušková Večlová ze Svobody zvířat.
K pokusům na zvířatech existuje podle ní celá řada alternativ – například uměle vypěstovaná kůže nebo oční rohovka, lidské buňky a protilátky, organoidy, počítačové modely orgánů, orgány na čipu (3D čipy, které simulují činnost orgánů), výzkum na zdravých i nemocných dobrovolnících či testování pomocí mikrodávek (kdy se lidem aplikuje neškodné množství látky, ale zároveň lze pomocí přístrojů sledovat, co se v těle děje). Mnohé z nich se přitom mohou podle ní využívat i pro výzkum nemocí a testování léků.
Svoboda zvířat: Pokud bude větší tlak na snižování počtu pokusů a zároveň se bude více investovat do vývoje metod bez zvířat, zcela jistě se najdou i další možnosti.
Mluvčí ministerstva zemědělství ovšem uznává, že vědecký vývoj jde velmi rychle dopředu, a je tak pravděpodobné, že v budoucnu bude k dispozici dostatek spolehlivých metod, díky kterým bude možné testování na zvířatech zcela ukončit. Postupné ukončení pokusů na zvířatech je cílem i evropské směrnice o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
Kdy nastane úplný konec utrpení v laboratořích, je ale nyní stále ve hvězdách. V současné době totiž podle aktivistů ke snižování počtu zvířat v laboratořích téměř nedochází.
Svoboda zvířat: Proti testování na zvířatech můžeš bojovat i jako spotřebitel*ka. Pokud to jde, měl*a bys dávat přednost výrobkům s přírodním složením a s co nejméně složkami. U některých typů zboží není příliš na výběr (např. léky či nejrůznější chemické látky), tam lze doporučit jen to, že bys měl*a kupovat jen výrobky, bez kterých se opravdu neobejdeš. U kosmetiky a prostředků pro domácnost můžeš svým nákupem podpořit firmy, které se rozhodly jít etičtější cestou. Jejich výrobky poznáš podle různých certifikátů. Nejpřísnější z nich je Leaping bunny (dříve HCS, HHPS), s logem skákajícího králíčka s hvězdami.
