Patnáctiletá Eloá Pimentel z Brazílie. Doufala, že potkala lásku svého života. Jenže ouha – kdyby tomu tak bylo, tenhle článek bychom nepsali.
Když s někým chodíš delší dobu, předpokládáš, že ho už celkem dobře znáš. Že ti bude oporou a klidným přístavem, kde se cítíš v bezpečí. Jenže když je ti patnáct a poprvé se zamiluješ, svět se najednou upíná jen na jednoho člověka. Nevidíš doprava ani doleva, zkušenosti chybí a varovné signály snadno přehlédneš. Motýlci v břiše přehluší všechno ostatní – i hlas intuice, který se ti možná snaží něco říct.
Příběh Eloá Christiny Pimentel patří mezi nejděsivější kapitoly moderní Brazílie. Ukazuje, jak špatně může dopadnout, když se spojí několik selhání najednou: nebezpečná závislost vydávaná za lásku, chyba policie i neetický přístup médií, která tragédii proměnila v živou show.
On byl dospělý, jí bylo 12 let
Eloá byla nenápadná holka z brazilského města Santo André, které je součástí São Paula. Blízcí ji popisovali jako společenskou, oblíbenou a zodpovědnou studentku, která ráda trávila čas s přáteli a rodinou. Když jí bylo dvanáct, potkala o osm let staršího Lindemberga Alvese. Tenhle kluk ji učaroval na první dobrou – působil totiž dospěle, vyrovnaně a jistě. Seznámili se přes společné přátele ze sousedství a postupně spolu začali trávit víc a víc času.
Postupně jejich vztah přešel k zamilovanosti a vypadalo to jako Eloy první velká láska. Lindemberg se k ní choval pozorně, psal jí zprávy, nosil dárky a říkal jí, že bez ní nedokáže žít. Jenže pozornost se časem změnila v kontrolu. Začal jí zakazovat, s kým se může vídat, žárlil na spolužáky a vyžadoval, aby mu neustále dávala vědět, kde je. Každý její krok začal sledovat jako stín.
Postupně si Eloá začala uvědomovat, že to, co její přítel nazývá láskou, je spíš manipulace a nátlak. Několikrát se ho pokusila opustit, ale on to odmítal přijmout. Po každém rozchodu ji přemlouval, sliboval, že se změní, a když neuspěl, vyhrožoval. Po dvou letech vztahu, v říjnu 2008, přišel okamžik, kdy se jeho posedlost zvrtla v nepochopitelný čin, který otřásl celou zemí.
Den, kdy všechno začalo
Právě 13. října 2008 se stal pro 15letou Elou osudným. Ten den seděla v bytě se svými kamarády, se kterými pracovala na školním projektu. Najednou se v bytě objevil 22letý Lindemberg s pistolí v ruce. Měl v sobě směs zoufalství, hněvu a přesvědčení, že pokud ji nemůže mít on, nebude ji mít nikdo. Vtrhl dovnitř, zamkl dveře a namířil zbraň...
Zpočátku to měl být nejspíš jen „rozhovor“. Lindemberg celkem rychle propustil ven z bytu dva z Eloiných přátel. Eloá ale zůstala uvězněná v bytě spolu se svou kamarádkou Nayarou. A tak to zůstalo i následující čtyři dny.
Únos v přímém přenosu
Policie během chvilky obklíčila dům. Rychlostí blesku se spolu s ní na místo dostala i média, která začala informovat své diváky v přímém přenosu: „22letý muž drží dvě nezletilé v bytě,“ vysílalo se po celé Brazílii. Televizní stanice přenášely živě každý pohyb policistů, každý Lindembergův výkřik, každý zvuk, který z bytu vyšel. Brazílie tak sledovala únos patnáctileté dívky jako nekonečný televizní seriál. Ve skutečnosti ale sledovala zoufalství dětí, které se snaží přežít.
Reportéři se dostávali až nepochopitelně blízko domu – někteří dokonce s únoscem telefonovali a rozhovor přenášeli do vysílání. Moderátorka Sônia Abrão zašla tak daleko, že po telefonu zpovídala jak Lindemberga, tak Elou, a obě interviews se okamžitě vysílala v televizi. Narušila tak komplikované vyjednávání policejních profesionálů. Lindemberg do médií filtroval svou rostoucí frustraci: „Ty dívky budou trpět a trpět budou i jejich rodiny,“ řekl během jednoho z telefonátů.
Policie se snažila vyjednávat, ale chaos kolem domu byl neúnosný. Každý pohyb policistů, každé rozhodnutí bylo živě rozebíráno v přímém přenosu. Tlak médií byl tak silný, že zasahující jednotky ztrácely přehled. Místo činu se navíc zalíbilo nejrůznějším zvědavcům, kteří situaci ještě více komplikovali.
Lindemberg druhý den po únosu propustil kamarádku Nayaru – někdy kolem půl jedenácté večer. Na první pohled to vypadalo, že má konečně vyhráno, ale trauma, které si odnesla, muselo být obrovské. Jenže to nejhorší teprve přišlo. Policie se totiž rozhodla k naprosto nepochopitelnému kroku – poslala Nayaru zpátky do bytu, aby Lindemberga uklidnila a pomohla s ním navázat kontakt. Tohle rozhodnutí dodnes nikdo úplně nechápe. Lindemberg se totiž rozhodl Nayaru už zpátky z bytu nepustit. A tak se v živé reality show znovu ocitly dvě dívky, které čekaly, jak to s nimi dopadne.
Sto hodin v zajetí a pak smrt
Dny se táhly... Venku před domem stála policejní auta, televizní štáby, davy lidí. Všichni sledovali, jak se v jednom z brazilských bytů odehrává něco, co nikdo z nich nemůže ovlivnit. Uvnitř trávila Eloá už pátý den s člověkem, který byl očividně velmi nebezpečný.
Vyjednavači se snažili, Lindemberg střídal výbuchy vzteku s chvílemi, kdy působil klidně a tvářil se, že situaci zvládá. Tlak však rostl a s ním i napětí v celém bytě.
Po sto hodinách v zajetí se zasahující policisté rozhodli k akci. Když se začali blížit ke vchodovým dveřím bytu, ozval se výstřel, jednotky tak okamžitě vtrhly dovnitř.
Jenže to už bylo pozdě. Elou našli postřelenou do hlavy, ale na živu. Nayara měla poranění v obličeji, ale také žila. Lindemberga kriminalisté okamžitě zadrželi. O pár hodin později však lékaři v nemocnici přišli se smutnou zprávou, že Eloa svým zraněním podlehla. Brazílie oněměla. V přímém přenosu vzniklo kolektivní trauma celé země.
Rozsudek a vězení
V roce 2009 soud rozhodl, že Lindemberg Alves půjde před porotu za vraždu své bývalé přítelkyně. Proces začal až v únoru 2012 a trval čtyři dny. Během přelíčení pachatel seděl tiše, s hlavou skloněnou, bez jediného slova.
Lindemberg byl shledán vinným hned z dvanácti trestných činů – od vraždy přes pokus o vraždu až po neoprávněné věznění a nelegální držení zbraně. Soudkyně Milena Dias mu vyměřila trest 98 let a 10 měsíců. Jeho odsouzení se vysílalo živě v televizi, takže celý národ mohl sledovat, jak padá verdikt.
Nakonec ale kvůli tehdejším zákonům Lindemberg nikdy nemohl dostat víc než 30 let. V roce 2013 mu soud trest snížil na 39 let a tři měsíce. I tak zůstává symbolem člověka, který si zaměnil posedlost za lásku – a kvůli tomu zničil nejeden lidský život.
