Jméno Karolína, které dosud nesla protagonistka v podání Kateřiny Falbrové, z filmu definitivně zmizí. Ke kauze se Refresheru vyjádřila i sama Karolína R.
Podle informací serveru iDNES.cz byla shoda křestních jmen jedním z nejvýraznějších bodů kritiky. Autoři, v čele s režisérem Ondřejem Provazníkem a producentem Jiřím Konečným, však stále trvají na tom, že jde o fikční drama pouze volně inspirované realitou.
Technické změny a distribuce
Nepůjde pouze o formální změnu, ale o technické úpravy samotného díla. Film bude předabovaný a distribuovaný výhradně v upravené zvukové verzi. Úprava se dotkne také verze na Netflixu, kde je snímek momentálně dostupný ke zhlédnutí.
Nové jméno má být zvoleno tak, aby působilo přirozeným dojmem, ale zároveň vyloučilo jakoukoli shodu se jmény figurujícími v kauze Kulínský.
Kontext sporu
Konflikt mezi tvůrci a rodinou Karolíny R. (spor původně otevřel její bratr, producent Radovan Síbrt) trvá od loňské premiéry na karlovarském festivalu. Tvůrci ve svém prohlášení pro média vyjádřili politování nad tím, že se s dotčenou stranou nepodařilo navázat přímý dialog a najít smírné řešení dříve.
Klíčové body rozporu: Fikce vs. ukradená realita
Karolína R. ve svém vyjádření pro média vyvrací argumenty tvůrců, které označuje za zavádějící.
„Ondřej Provazník mě výslovně ujišťoval, že žádný takový film nechystá a že připravovaný film má být obecný příběh bez jakékoliv podobnosti se sborem Bambini di Praga. Toto ujištění se ukázalo jako nepravdivé,“ uvádí.
Žádám tvůrce i veřejnost: nechte moji rodinu a rodiny dalších bývalých členek na pokoji.
Podle ní nejde jen o jméno, ale o „vykradení“ konkrétních situací z roku 1992, které se staly právě jí (včetně detailů se saunou v Peci pod Sněžkou). Tvrdí, že v dané době neexistuje jiná oběť s tímto osudem.
Útok na rodinu
Tvůrci filmu v médiích naznačovali, že spor vyvolal bratr oběti, producent Radovan Síbrt, z osobních či profesních důvodů. Karolína to ale rázně odmítá. „Můj bratr jednal až po domluvě se mnou ve chvíli, kdy já jsem jakékoliv obrany nebyla schopná. Útoky na něj beru jako útoky na mě,“ popisuje.
Dodává, že jakékoliv zpochybňování jeho záměru ve smyslu, že tvůrcům závidí, že jednal zákeřně a tak dále, je zcela zcestné. „Svědčí o nepochopení toho, co se děje s traumatizovaným člověkem,“ říká.
Částku 10 milionů korun žádám v žalobě, kterou jsem podala poté, co mimosoudní jednání ztroskotala vinou nečinnosti tvůrců. Částka má být určena na pomoc obětem sexuálního násilí.
Obzvlášť bolestivě nese obviňování rodičů obětí a narativ, že něco zanedbali. Film a následná kampaň podle ní zhmotnily obrovskou bolest celé rodině.
„V BDP byl naprosto jasný systém a žádná aktivita tímto směrem by na výběru nic nezměnila. Vždy šlo o kvalitu zpěvu, a ten byl rozhodujícím měřítkem. Žádám tvůrce i veřejnost: nechte moji rodinu a rodiny dalších bývalých členek na pokoji,“ uvádí.
Peníze pro oběti sexuálního násilí
Během mimosoudních jednání oslovila skrze svého právního zástupce, aby sami navrhli výši finančního narovnání. Tvůrci podle ní deklarovali ochotu k dohodě, avšak přes opakované výzvy nikdy nepředložili konkrétní návrh.
Opravdu bych tvůrcům nepřála, aby zažívali psychickou a fyzickou bolest, kterou cítím já od okamžiku, kdy měl film loni v létě premiéru. Tato bolest mě téměř vyřadila z běžného života.
„Částku 10 milionů korun žádám v žalobě, kterou jsem podala poté, co mimosoudní jednání ztroskotala vinou nečinnosti tvůrců. Částka má být určena na pomoc obětem sexuálního násilí, včetně pomoci psychologické a právní, o tomto účelu finanční kompenzace byli tvůrci od začátku informováni,“ vysvětluje.
Sbormistr měl podle jejího názoru jasně komerční záměr. „Je to patrné i z masivní propagační kampaně cíleně evokující propojení filmu s bulvárně známou kauzou Bohumila Kulínského,“ říká.
V žalobě na tvůrce žádá pouze to, aby film nebyl uváděn televizním vysíláním v Česku. „Takové vysílání filmu, který mě i další oběti Bohumila Kulínského poškozuje, by bylo opět provázeno masivní kampaní, která nás vystaví nové vlně bolestivé retraumatizace,“ popisuje.
Zásah do života dalších obětí
„Vím o existenci dalších obětí, které se cítí filmem retraumatizovány. Právě i v jejich zájmu byla podána žaloba. Film se tak nedotýká pouze mé osoby, ale i dalších dívek/žen, které už byly několikrát v důsledku trestné činnosti poškozeny,“ uvádí.
Hodnota žádného uměleckého díla nemůže být vyvážena takovou mírou cizího utrpení.
Mluví také o tom, že ji šokují opakovaná cynická vyjádření tvůrců, že je debata, kterou filmem vyvolali, „nutná a důležitá, jakkoliv bolestivá a nepříjemná“. „Opravdu bych tvůrcům nepřála, aby zažívali psychickou a fyzickou bolest, kterou cítím já od okamžiku, kdy měl film loni v létě premiéru. Tato bolest mě téměř vyřadila z běžného života,“ sdílí.
Její život se od zveřejnění filmu prý proměnil spíš v přežívání a každodenní výzvu, jak v tomto psychickém stavu zvládnout další den.
„Nejde přitom jenom o moji bolest. Film vyvolává i bolest dalších bývalých členek a členů Bambini di Praga i jejich nejbližších. Tyto skutečné osoby si tak musí znovu nedobrovolně procházet dávnými traumaty. Týká se to i rodičů obětí, kteří jsou navíc v některých případech neprávem obviňováni, že něco zanedbali,“ vysvětluje.
„Hodnota žádného uměleckého díla nemůže být vyvážena takovou mírou cizího utrpení,“ uzavírá svoje vyjádření.
