Film Sbormistr, který Česká filmová a televizní akademie doporučila jako letošního kandidáta na Oscara, se dostal do centra kontroverze. Režisér a producent Radovan Síbrt, člen akademie a bratr jedné z obětí známé kauzy, vyzývá k přehodnocení volby.
Síbrt tvrdí, že Sbormistr výrazně čerpá ze skutečných událostí, které se odehrály kolem pěveckého sboru vedeného Bohumilem Kulínským, a že hlavní postava Karolína má až znepokojivě mnoho společného s jeho sestrou, hlavní svědkyní v procesu.
Ve filmu se podle něj objevuje řada rysů, které přímo odpovídají jejímu reálnému příběhu: věk, doba, místo, sauna, způsob výběru na zahraniční zájezd, tykání se sbormistrem, horské soustředění. „Tyto detaily zná veřejnost z médií, protože moje sestra vystoupila, aby se bránila. A nyní se tyto detaily objevují ve filmu – bez jejího svolení,“ píše Síbrt v otevřeném dopisu.
Režisér filmu Ondřej Provazník obvinění odmítá. Tvrdí, že šlo o „modelový příběh“, který sice čerpá z obecného prostředí sborového světa, ale není rekonstrukcí konkrétní kauzy. „Nevycházel jsem z žádného spisu, ani jsem neznal konkrétní příběh Karolíny. Je to příběh dvou sester, který jsem postavil jako fikci,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.
Sbormistr se podle Síbrta prezentuje jako fikce, ale pro jeho sestru a další, kteří si nesou následky skutečných činů (včetně jejich rodin), to fikce není. „Je to realita a bolest. A znovu otevřená rána. Z reakcí diváků a novinářů je pak zřejmé, že film Sbormistr nevnímá jako fikci ani široká veřejnost,“ vysvětluje. Naši recenzi si můžeš přečíst tady.

Trauma pro oběti
Síbrt také zmiňuje, že tvůrcovstvo v rozhovorech zdůrazňuje, jak citlivě k tématu přistupovalo, jak eticky se chovalo, jak bylo herečkám zajištěno bezpečí během natáčení, aby nebyly traumatizovány. „To je samozřejmě v pořádku. Ty herečky si to zaslouží. Ale těm, kterých se to skutečně týká, děti (dnes již ženy), kterým bylo ublíženo nejvíce a o kterých celý tento příběh je, tak o ty se nikdo nepostaral. Těmto ženám nikdo nenabídl bezpečí, doprovod, podporu,“ popisuje.
Dodává, že se žen nikdo neptal, respektive ptal, ale když odmítly, stejně to tvůrcovstvu nezabránilo v tom, aby do takto exponované kauzy použilo první jméno hlavní svědkyně kauzy. A právě těchto žen se podle něj film nyní bolestivě dotýká. „A dotýká se jich i tím, že byly znovu zneužity. Má sestra jako první reakci na film řekla, že se cítí podvedena. A dodala, že jestli jí chce někdo tvrdit, že to není o Bohumilu Kulínském a Bambini di Praga, tak se jí jen vysmívá do obličeje,“ uzavírá Síbrt.