Váháš, se kterou knihou se zachumlat do deky, zatímco se doma skrýváš před podzimním počasím a popíjíš kakao? Tohle jsou tipy naší redakce!
Představ si následující scénář: Venku je mlha, zima, možná dokonce déšť. Sedneš si na gauč nebo do postele, napiješ se svého oblíbeného teplého nápoje a otevřeš si knihu. Vydechneš. Tohle je ten ideální čas, kdy se můžeš ponořit do stránek zajímavého, napínavého nebo zábavného textu.
Může to mít ale jeden háček: když nevíš, kterou knihu si přečíst. Snad ti tedy pomůže několik tipů z naší redakce. Tohle jsou knihy, které budeme číst na podzim my.
Redaktorka Adéla Ježková se po letech vrátila ke knize Dubliňané od Jamese Joyce. „Jedná se o sérii povídek, ve které hraje hlavní roli dublinská nižší střední třída. Sám Joyce publikaci popsal jako ‚kapitolu morálních dějin mé země‘. Jsou to povídky krásné, ironické, smutné, ostré, intelektuální i veskrze jednoduché,“ popisuje.
Tuto knihu sice už kdysi četla, ale moc si z ní nepamatuje. Jak ovšem sama vysvětluje: „Není to dle mého proto, že by jí chybělo něco zapamatováníhodného, ale spíš jsem ji před deseti lety četla zcela jinýma očima. Poslední povídku, která nese název Mrtvý, si ale pamatuju dodnes. A vím, že bude dokonale doplňovat podzimní stíny, které padají za okny.“
Naše editorka Eva Soukeníková doporučuje hned dvě díla.
První je kniha Ekobytí od Timothyho Mortona. Eva svůj výběr vysvětluje následovně: „Konec léta se prodloužil až hluboko do podzimu a najednou zima. Asi jsi u toho přečetl*a miliardu strach budících titulků, že nás počasí usmaží zaživa. A možná jsi i hodně úzkostlivě pozoroval*a obří požáry, katastrofální záplavy a taky lidi, kteří jsou víc a víc agresivní. Jestli už nemáš náladu na další děsivé zprávy, analýzy, grafy a dramatické předpovědi klimatických změn, které už irl žijeme, sáhni po knize Ekobytí od Timothyho Mortona. Britský*á filozof*ka ti pomůže porozumět určitým environmentálním i klimatickým tématům z hlediska jejich podstaty, společenského kontextu a ještě dál.“
Protože jak Eva dodává, „děsivé výstrahy už na nás nefungují, cítíme se beznadějně“.
Morton ti tak sice nedá plán, nezachrání tě, ale dá ti šanci alespoň něčemu porozumět a přijmout to. „Možná tě to vytrhne z letargie, že nic nemá cenu a pomůžeš tvořit s přírodou spojenou budoucnost, kterou na téhle planetě všichni chceme,“ doplňuje Eva.
Druhou knihou, kterou Eva doporučuje, je pak debutový román Fosilie od Michala Kašpárka. Jak přibližuje Eva, tři generace a jejich pohledy na svět ti ukážou, proč je tak náročné, aby společnost dosahovala dlouhodobých cílů.
„Každý je totiž vnímá úplně jinak. Dvacetiletá Julie je ekologická aktivistka, její otec Vladimír je čtyřicátník, co napůl vyrostl za totáče a jeho hlavní životní motivací jsou peníze a poznání, Juliina dědečka Vladimíra zastihla nová doba ve věku, kdy už se jeho mysl ani tělo nedokážou vytvarovat v modernitu a bojuje proti novému a neznámému. V jejich myšlenkách i dialozích až s neuvěřitelnou přesností uvidíš to, co máš každou neděli u rodinného oběda, nebo to, kvůli čemu už ani rodinné obědy nepořádáte,“ dodává hořkosladce.
Eva knihu shrnuje následovně: „Kniha tě vtáhne a dojme.“
Náš šéfredaktor Marek Pros si plánuje přečíst Návod k použití železnice od Jaroslava Rudiše. „Stejně jako Rudiš vlaky miluju od dětství,“ vysvětluje, proč se na knihu těší.
„Jeho předchozí, původně německy psanou knížku Winterbergova poslední cesta považuju za jeho první velký (evropský) román, ve kterém se mu podařilo vypilovat k dokonalosti formu. U Návodu k použití železnice se těším hlavně na obsah – osobní zpověď a vyznání, co pro něho vlaky a nádraží znamenají – a na vyprávění o jeho nádražácké rodině i o tom, proč se vlastně sám nestal železničářem,“ dodává.
Editor a redaktor Ondřej Jarůšek se chystá na knihu Skoncovat s Eddym B. od současného mladého francouzského spisovatele Édouarda Louise.
Proč? „Louise svými ostrými díly vzbudil rozruch i za hranicemi své rodné Francie. Ve své knize, která je s trochou nadsázky autobiografií, popisuje život a dospívání na francouzském venkově, kde se potýká nejen se školní šikanou, ale všeobecným odmítáním kvůli své orientaci,“ říká. Jak se tedy Ondřej ptá: Bude pro něj vysněný odchod na vysokou školu do města vysvobozením, které si zaslouží?
Na redaktorku Ilonu Hobzovou momentálně čeká kniha Vražda v Orient expresu – jedno z nejslavnějších děl Agathy Christie.
„Tuhle knihu mám ve své sbírce poměrně nově. Koupila jsem ji na říjnové dovolené v Jordánsku, ve městě Madaba. V tamním antikvariátu nabízí jakousi tajnou ruletu – roztočí se její papírová šipka a na kterou knihu ukáže, tu byste si měli koupit. Ruleta je o to zajímavější, že člověk vybírá tak trochu zajíce v pytli – nabízené knihy jsou zabalené v papírových obalech, indicií jsou pouze vybrané citáty z nich. I když už příběh Vraždy v Orient expresu znám, bude tahle kniha podle mě vhodným čtením do pochmurného podzimního počasí, skvělým doplňkem pak může být některá ze stejnojmenných filmových verzí,“ popisuje Ilona.
Kromě toho se ale chystá i na Výživnou knihu o jídle od Karolíny Fourové, inženýrky v oboru výživy a kvality potravin. Výživná kniha navazuje na úspěšný bestseller Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete. „Karolína v ní srozumitelně a věcně podává informace o potravinách a jejich složení a vyvrací časté mýty, které se se stravováním pojí. Součástí jsou navíc zajímavé recepty,“ říká, proč si knihu vybrala.
Editorka Alena Julie Novotná si na podzim plánuje zalézt s posledními novinkami nakladatelství Adolescent.
„Kniha Nebyla jen Sapfó ti připomene, že to, že se o ženách básnířkách neučíš, neznamená, že neexistují nebo nedej bože nepíší skvěle. Útlý svazek představuje tři různé osudy a umělecké styly – Gertrude Stein, Amy Lowell a Emily Dickinson. Rozpustilá Stein, romantická Lowell a intenzivní Dickinson ti pomohou najít jazyk lásky. Obzvláště pokud miluješ ženy,“ říká.
V první části druhého svazku najdeš nové překlady Básní v próze Oscara Wildea – podobenství, která jsou podle Julie „zároveň dekou i teplým čajem“. „Druhá část jsou dojemné dopisy i přímo polibky Ondřeje Macla, který první část překládal, Wildeovi. Zařadila bych je do žánru ‚coming of age‘ – krásné a zároveň traumatické zápisky v tobě navzdory času otevřou inspiraci se už jednou provždy vyrovnat s vlastní minulostí,“ popisuje.
Náš redaktor Vojtěch Vanda na dotaz, kterou knihu má momentálně rozečtenou, odpověděl se smíchem: „Je to historie husitství.“
Výběr vysvětluje následovně: „Já v poslední době čtu jen před spaním. Proto potřebuju jistým způsobem nenáročné čtení, které je ale nějakým způsobem poutavé. Průvodce husitskými válkami 1419–1437 od Martina Pitra a Petra Vokáče ti pomůže jednak osvěžit znalosti z dějepisu, jednak ti přinést přidanou, nepoznanou hodnotu, která ti v lavici nejspíš přišla nudná nebo nepotřebná, a zároveň o trochu víc porozumíš jednomu z největších konfliktů na našem území.“
Jak Vojta přibližuje, v knize najdeš výňatky z kronik, které dodávají kontext, ale také lidsky vysvětlené zápletky politických rozepří. „Nenároční čtenáři tu zase najdou ilustrace dobových zbraní nebo brnění. Jsem si vědom, že to není nějaké terno. Ale pokud si ji náhodou koupíš a nebude tě bavit, tak si ji zkus přečíst alespoň tehdy, kdy nebudeš moct usnout,“ zakončuje.
A za sebe doporučuji knihu Big Swiss od Jen Beagin. Kniha je to odpočinková, ale zároveň hluboce aktuální a tísnivá. Na pozadí napínavého příběhu a zábavných (byť místy lehce cringe) monologů i dialogů se věnuje kritice patriarchátu i heterosexuálních vztahů, odhalování toxicity, která napadá mnoho mezilidských vztahů, a důležitosti péče o vlastní nitro. Podzim z knihy tak úplně nedýchá, ale dění uvnitř každého z nás je na(ne)štěstí celoroční záležitostí.
To je za nás vše. Celá redakce, včetně těch, jejichž tipy se do seznamu nevešly, ti přeje co nejklidnější podzim a odpočinkové, zábavné, inspirující i obohacující čtení.
