Interiér se nese v eklektickém stylu.
Byt v Praze tě zaujme atypickým prostorem, uměleckým duchem i rozlohou. Hned na první pohled je zřejmé, že se nejedná o běžné obytné prostory, ale o místo, které v sobě nese něco mnohem výjimečnějšího. Stojí za ním architektonické studio Objektor architekti, které v rámci kreativního konceptu spolupracovalo s klientkou Terezou Porybnou. Tereza se nechala unášet fantazií a chtěla si splnit všechny své dětské sny. I proto v interiéru můžeš vidět tajný vchod do knihovny či kuchyni, která vypadá jako jeskyně.
„V rámci tohoto projektu měla klientka velkou chuť experimentovat s různými stylovými prvky. Jejím cílem bylo navrhnout byt tak, aby v sobě zahrnoval soukromý i veřejný prostor. Věděla, že chce vytvořit místo, které je sdílené, otevřené a průchozí, a přitom zde mohou lidé odhalit skryté kouty a tajemství,“ přibližují projekt architekti ze studia Objektor.
Výsledkem je eklektický interiér, který je stále proměnlivý, podobá se galerii či divadelní scéně. Dominuje mu šedá barva, beton, ale také množství světlého dřeva. Kromě toho, že jej klientka využívá jako obytný prostor, ho hodlá sdílet a zvát tvůrce na rezidenční umělecké výstavy.
Byt i galerie v jednom
„Byt dnes poskytuje zázemí pro tvorbu rezidenčních umělců. Slouží jako prostor pro výstavy, společenské akce, ale také jako útočiště pro investora s tímto netradičním zadáním, a to přistoupit k návrhu bytu jako k výtvarnému dílu. Vytvořili jsme scény a zákoutí, které si uživatel přetvoří podle nálady,“ dodávají.
Architekti pracovali na rozloze 200 čtverečních metrů. Jelikož chtěli rozdělit prostor na veřejnou a soukromou část, pracovali zejména s odlišnými materiály, které jednotlivé části pomáhají přirozeně oddělit. „Výběr materiálů pro podlahu a stropní kresby byl záměrný. Pomáhají rozdělit tento prostor do tří hlavních částí: společenského prostoru, obytného prostoru s ateliérem a pokoje majitelů bytu. Zajišťují, že soukromé části jsou odděleny od společenských částí, a postupně propojují tři různé atmosféry,“ informuje dále studio Objektor.
V bytě se nikdo nevrátí stejnou „cestou“. Majitelka si přála v obytném prostoru navrhnout tajná zákoutí, i proto ložnice plynule přechází do koupelny a také do šatníku s tajným přechodem do vstupní chodby. Ostatní zóny bytu se plynule prolínají a hranice mezi nimi jsou do jisté míry nejasné. Soukromí v tomto bytě lze upravovat díky vertikálním posuvným prvkům.
Energii bytu mění světlo
Stěny bytu zdobí tzv. štukové kresby. V kombinaci s denním světlem se mění energie bytu během celého dne. Hru s barvami vytvořili designéři také v koupelnové části, ve které se ukrývá vitráž. Prostor oddělují posuvné dveře, a tak se v ložnici odrážejí světelné odlesky. Tímto způsobem se z původně neutrální bílé barvy stává paleta živých odstínů.
Středem hlavního společenského prostoru je mohutný betonový bar, pod ním podlahu zkrášluje terazzo kompozice. V celém objektu se nachází množství uměleckých prvků, ty doplňují materiály, jako je štuk, dubové dřevo, podlahová stěrka a beton.
„Přišli jsme do prázdného prostoru s podlahovou plochou kolem 200 čtverečních metrů. První pocit z bytu byl čistě horizontální. Z původního domu zůstaly jen obvodové stěny a z novodobých přestaveb jen masivní betonový skelet. Ten je oporou, bez které by se prostor doslova zhroutil. Zmizela historie domu, a tak nám otevřený prostor nabídl dostatek představivosti,“ dodávají designéři.
