Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Pod jeho značkou Mirohaus vznikly tři domy, které navrhl sám a dnes je nabízí jako ubytování. Tyto luxusní a stylové stavby si okamžitě získaly velkou oblibu, jeden z nich dokonce zdobil obal magazínu Elle Decoration.
Miki Bauer vyrůstal v bratislavské Petržalce, ale kariéru v designu rozjel v New Yorku a později v LA, kde pracoval u světoznámé celebritní designérky. Dnes vlastní značku Mirohaus, pod kterou kromě výroby nábytku či jiných dekorací do domu patří také tři luxusní domy. Stavba ve stylu mid-century stojí v Palm Springs a dva domy v Yucca Valley u národního parku Joshua Tree. Fungují jako ubytování, a jeden se dokonce dostal na titulku magazínu Elle Decoration.
Tuto stavbu koupil za 650 tisíc dolarů, dnes má hodnotu několika milionů. V první rezidenci navrhl celý interiér a vnější okolí, u ostatních designoval všechno. Za noc v rezidenci v Palm Springs zaplatíš zhruba 550 dolarů, v Joshua Tree zhruba 580 dolarů, ceny se mění podle sezóny. Třetí dům bude dokončen již brzy. Běžně si lidé v Americe pronajímají podobné nemovitosti i na několik měsíců, ale podle Mikiho to majitelům ubytování nepřináší zisk.
„Je známo, že někteří lidé si domy pronajímají i na dva či tři měsíce. Airbnb ti však na tomhle vůbec nevydělá. Náš dům specificky vydělává nejvíce, máme-li ze 30 dnů zamluvených například 20 dní,“ říká pro Refresher Miki Bauer.
Do New Yorku jsi přijel jako 18letý, stal se opravdu tvým druhým domovem. Co tě později přivedlo k rozhodnutí přestěhovat se do slunečného LA?
Do New Yorku jsem odešel jako 18letý, vystudoval jsem na Pratt Institute průmyslový design. Hned po studiu jsem měl jednu práci, kde jsem designoval a vyráběl nábytek na míru. Po třech letech jsem si začínal uvědomovat, že v té firmě nedokážu dále růst. Bylo to sice všechno kreativní a opravdu dobrodružné, ale dělal jsem práci asi za čtyři lidi. Za ty čtyři lidi mi samozřejmě neplatili.
Ve 25 letech jsem si našel jinou práci a tehdy jsem poznal teď už moji ženu. Ona byla z LA, ale přestěhovala se na rok za mnou do NY. Protože byl náš vztah stále serióznější, začal jsem přemýšlet nad prací na západním pobřeží. Nikdy předtím jsem si nemyslel, že opustím New York. Hledal jsem si práci, dělal jsem spoustu pohovorů a nakonec se mi podařilo získat dvě v LA. Odletěl jsem tam, měl jsem pohovory u dvou světoznámých designérů a nakonec jsem si jednu práci vybral.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Pro kterou celebritní designérku pracoval v LA.
Se kterými slavnými osobnostmi pracoval.
Jak by porovnal odvětví designu z finančního hlediska v LA a New Yorku.
Proč mají jeho Mirohouses takový úspěch.
Jak dělat byznys s Airbnb v LA tak, aby se to finančně vyplatilo.
Pro kterého známého designéra jsi začal pracovat v LA?
Pro známou americkou designérku Kelly Wearstler. Tam jsem jen designoval, nic jsem nevyráběl. Pracoval jsem u ní rok, ale pak jsem úplně vyhořel. V té době jsem měl jednoho kamaráda, který vlastnil nábytkářskou firmu. Jmenoval se Stephen Kenn.
Byla to známá kolekce a právě tehdy vyhodil manažera produkce. Říkal jsem mu, že to pro něj půjdu dělat. Vysvětlil mi, že je to práce, při které nebudu nic designovat, ale přesně to jsem právě potřeboval. Pracovalo se mi s ním parádně. Vždy věděl, že si jednou založím svoji vlastní firmu. No a přesně to se stalo o dva roky později.
Ke tvému projektu se ještě dostaneme. Zajímalo by mě, jak se platově lišilo Los Angeles od New Yorku.
Co se týká financí, je to asi stejné. Do malé skupinky dobrých měst patří ještě Miami či Chicago, jsou to však menší trhy, nejvíc peněz je v LA a New Yorku. Z pohledu zaměstnance je to platově na stejné úrovni. U Kelly Wearstler pracovalo asi 50 lidí, od skladu přes architekty, nábytkové designéry až po účetní, z nich bylo asi 15 až 20 z New Yorku. Spousta lidí střídá právě tato dvě města.
Co se týče stylu nebo designu, západní pobřeží má svůj vlastní styl, ale New York samozřejmě také. Tam mi to ale připadalo víc klasické, některé joby byly kreativní, některé méně. Například Kelly má svoji vlastní estetiku a myslím si, že proto je tak úspěšná. Samozřejmě je třeba dodat, že pracuje s neomezeným budgetem. Má klienty, kteří to prostě neřeší. To jí hodně pomohlo, s estetikou si pak může vyhrát a tlačit trendy.
Patřily mezi tvé klienty i celebrity?
V podstatě se už od první pracovní zkušenosti setkávám s celebritami nebo nějakými úspěšnými lidmi. Když si to tak vezmeš, samotná Kelly je skutečná celebrita. Když jsem pracoval pro kamaráda v nábytkářské firmě, také byly mezi klienty i známé hvězdy.
Musí to být zajímavý dům, který má ty správné věci pro Airbnb, neboť jsi součástí velmi soutěživého trhu. Pokud jsi v top 1, tak vyděláváš dobré peníze, pokud jsi někde uprostřed, tak se to ani nevyplatí.
Jednou jsem například dělal set-design pro Lady Gaga či navrhoval interiér pro známého šéfkuchaře Davea Changa. Moji klienti jsou však obecně spíše známí designéři, kteří mají své klienty. I co se týče budgetu, možná s jedním z pěti svých klientů řeším právě budget přímo já. Většinou je to přes nějakou firmu. Mezi mé klienty patří firma Alana Marie. Pokud bych se měl vyjádřit celkově k budgetům, se kterými se pracuje, v Americe jsou opravdu velké.
Přejděme ke tvé značce Mirohaus. Jak to celé začalo?Mirohaus je značka od ubytování až po výrobu nábytku na míru, ale dnes se soustředíme hlavně na zkušenosti. Pod značku Mirohaus aktuálně spadají tři domy v LA, které fungují jako ubytování. Začalo to stavbou v Palm Springs. Dům jsme koupili s mojí tehdy přítelkyní, když jsem pracoval u Kelly. Celý interiér jsem navrhl já, pracoval jsem na něm asi čtyři měsíce. Osmdesát procent nábytku jsem nadesignoval i vyrobil, realizoval jsem se i v exteriéru.
V galerii můžeš vidět první Mirohaus v Palm Springs.
Pracovali jsme na něm v době, kdy jsem vyhořel. Bydleli jsme v LA, od pondělí do pátku jsem byl u Kelly, pak jsem jel dvě hodiny do Palm Springs a makal na tomto domě. Když jsme ho dokončili, dali jsme to na Airbnb. Hned jsme byli top mezi „rental domy“. Sklidilo to úspěch, začalo se o něm psát. Velmi dobře to vydělává a je to opravdu super pasivní příjem.
Na titulce Elle Decoration se ale objevil dům, který se nachází v Joshua Tree, ne váš první Mirohaus...
Ano, na titulce Elle Decoration měl být první dům v Palm Springs, ale já jsem jim řekl, že mají počkat měsíc, protože dokončujeme druhý dům v Joshua Tree, kam jsme se tehdy stěhovali. Když uviděli, jak bude vypadat, rozhodli se, že na titulku dají právě druhý Mirohaus. Nachází se kousek nad Palm Springs v oblasti Joshua Tree. Tento dům jsme se rozhodli pronajímat proto, že jsme věděli, že bychom v něm tři měsíce v roce stejně nebyli, protože cestujeme za rodinou do Evropy. Třetí dům bude dokončen již brzy.
V galerii můžeš vidět Mirohaus, který byl na titulce Elle Decoration.
Co je podle tebe hlavním důvodem úspěchu vašich domů? Jak dělat Airbnb v Americe, kde je v tomto byznysu určitě velká konkurence?
Myslím si, že tam jsou tři faktory. Prvním je určitě lokalita. Palm Springs i Joshua Tree jsou lokace, které v rámci ubytování dávají smysl. Druhým faktorem je design. Musí to být zajímavý dům, který má ty správné věci pro Airbnb, neboť jsi součástí velmi soutěživého trhu. Pokud jsi v top 1, tak vyděláváš velmi dobré peníze. Pokud jsi někde uprostřed, tak se to ani nevyplatí. Máme spoustu známých, kteří to vyzkoušeli, koupili dům, a když byla pandemie, udělali z něj Airbnb. První rok to bylo super, druhý rok to bylo horší a teď už to nevydělává a mají s tím jen starosti. Dům prostě musí být dobře navržen.
Lidé zde mají rádi nábytek, který má patinu. To je možná ten rozdíl oproti Slovensku, kde musí být všechno nové, a jakmile to má nějakou vadu, hned se to jde vyměnit.
Poslední faktor jde s druhým bodem ruku v ruce. Když přijedeš do Airbnb, musíš mít pocit, že nejsi v hotelu, ale zase naopak nesmíš mít dojem, že jsi u někoho doma. Musíš se tam cítit jako u sebe doma. To je velmi obtížné. Můžeš mít dobrou lokaci i super vybavení s bazénem, ale ten náš interiérový design nás podle mě odlišuje od jiných míst.
Jak se vám žije v Joshua Tree? Místo je známé tím, že se v této lokalitě nachází spousta hadů...
Musím říci, že je to velké dobrodružství. (smích) Nedávno jsem našel na cestě hada, který nebyl jedovatý, ale měl jsem už i takovou zkušenost s hadem, která nemusela skončit dobře. Jinak se kolem mého pozemku pohybují tarantule, zajíci, kojoti, obrovské sovy, želvy i rysové. Každý den vidím něco jiného. Problém je ten, že mám dva desetikilové psy a nemůžu je jen tak pustit ven do zahrady. (smích) Zároveň jsem šťastný, že má tříletá dcera má kolem sebe tak nádhernou přírodu.
Kdo jsou vaši klienti? Pronajímají si váš dům i na více měsíců?
Ubytování „fičí“ zejména během sezóny, ta je od října až do května. Úplně největší sezóna je od února do konce dubna, protože se zde toho děje nejvíc. Zmínil bych například festival Coachella či různé jiné koncerty. Počasí na jaře je zde opravdu neskutečné. Co se týče klientely, určitě převažují hosté z LA, ale jezdí také z Kanady, New Yorku, Portlandu, Chicaga či Ohia. Jsou to státy na severu, které mají přes zimu i minusové teploty. Lidé sem přijedou přes zimu do 25 stupňů.
Je známo, že někteří lidé si domy pronajímají i na dva či tři měsíce. Airbnb ti však na tomhle vůbec nevydělá. Náš dům specificky vydělává nejvíc, když máme ze 30 dnů zamluvených například 20 dní. Pokud pronajmeš někomu dům na měsíc, je to sice méně práce, ale také méně peněz. Cena se automaticky snižuje.
Možná se nám to stalo jednou či dvakrát, že bychom někomu pronajali dům na měsíc. Jednou to byla rodina z New Yorku, která přijela na celý prosinec. Před dvěma lety to stálo, myslím, 12 500 dolarů, ale to ti málokdo zaplatí.
Jaký styl interiéru dnes kraluje v LA?
V klientele, kde se pohybuji já, mají rádi sprchy celé z mramoru či tmavé kovy. Tady dost preferují takzvaný wabi-sabi styl, to znamená, že chtějí, aby i zcela nové věci vypadaly trochu opotřebovaně. Milují také pravé dřevo.
Co se týká betonu, nikdy nevyrábím „slovenský“ typ betonu. Na Slovensku je vše perfektně hladké. Když liji betonový nábytek tady, vypadá, jako kdyby byl ze 40. let. Někdy je popraskaný, má bublinky a právě takový nábytek má nějaký charakter. Lidé zde mají také rádi nábytek, který má patinu. To je možná ten rozdíl oproti Slovensku, kde musí být všechno nové, a jakmile to má nějakou vadu, hned se to jde vyměnit.