Ne nadarmo se říká, že pokud chceš najít diamant, musíš kopat hluboko. Drahokam se tvoří pod tlakem a dlouho. A jeden takový, rapový, ti nabídneme v listopadovém Fresh Rapu. Ondyone je kvalitativně velký interpret, bohužel mu chybí čísla.
Na scéně není krátkou dobu, nemá žádný velký featuring, nikam se na sílu netlačí. V dnešní době vlastně úkaz. Věř však, že takových umělců, jako je pětadvacetiletý rapper Ondyone, není v Česku málo. Bohužel i kvalitní interpret nemusí mít na scéně takový prostor, jaký by zasloužil. Ale od toho tu máme Fresh Rap, že jo.
Rap však není pouze o slovech, nýbrž i o melodiích. Proto ti také jednou za čtvrt roku přinášíme story tuzemských producentů v rámci seriálu FRESH BEATS.
Ondra Šenkeřík je původem z Ostravy, ale už pět let pracuje a tvoří v hlavním městě. Je to pro něj safe space, kde žijí „bráchové, se kterejma dělá music“. Svůj nynější pseudonym si do Prahy ale popravdě odvezl ještě z Moravskoslezského kraje. „Ondy mi začala říkat kamarádka, někdy na základce, a nějak mi to zůstalo. ‚One‘ je odkaz na graffiti, který se se mnou táhlo hrozně dlouho a miluju to,“ tvrdí, že pro hip hop doslova dýchá.
Tohle jsou nejlepší české stavby za poslední rok. Souhlasíš s výběrem?
9. listopadu 2024 v 8:30
Nejedná se ale o první přezdívku, s níž se snažil o rap. „Původně jsem začal pod jiným pseudonymem v roce 2015, ale příliš to určovalo nějakej směr, kterej by ode mě měl posluchač čekat, tak jsem to změnil na Ondyone,“ upřesňuje. Co konkrétního jej dostalo před mikrofon, si nevybavuje. „Prostě jsem to odmala hltal, studoval, napodoboval a asi to postupně takhle celý mělo bejt,“ krčí rameny.
Psát a milovat to
A není to jenom o psaní textů a mluvení do mikrofonu. U Ondyho to je i o svědomité přípravě. „Letos jsem chodil na lekce zpěvu, které mi daly fakt dost. Naučil jsem se dýchat do bránice, povolit hlas, netahat vejšky nosem a celkově líp ovládat svoji hubu,“ směje se. Tempo ale není jednoduché udržet.
„Jsem pracující člověk, kterej musí po práci nahrávat a občas zkusit i žít,“ připomíná, že třeba studium na vysoké škole je pro něj nereálné. Kéž by měl člověk tolik času jako dřív, si asi povzdychne jednou za čas každý z nás.
Ondyone mi vypráví, s jakou vervou vletěl do hudby. „Po rozvodu rodičů, když mi bylo sedm, jsem měl nový nevlastní sourozence. Jeden z nich byl starší a začal mě edukovat ohledně street culture. Ukázal mi skateboarding, první rap a celkově ve mně probudil něco, o čem jsem netušil, že pro mě jednou bude natolik zásadní,“ vypráví.
Začalo to tancem. „Někdy na začátku ‚náctiletí‘ jsem chodil na breakdance a pochopil jsem, že cítím hudbu, tempo. Byl jsem ale mladej a hloupej a nevydržel jsem u toho,“ kaje se. „Pak si pamatuju moment, kdy jsem u nás na sídlišti poslouchal s kámošem hudbu z mobilu a rapoval nějakej track. Kámoš se mě zeptal, proč nerapuju, že by mi to šlo. Jenže to ještě byla ‚tepláková éra‘ rapu, platilo pravidlo bejt bad guy a musel jsi něco zažít,“ pokračuje.
Dnes je to jinak. „Přišla nová vlna, která otevřela dveře plno mladým, a teď jsme tady. Z těch, se kterýma jsem začínal, jsem zbyl asi jen já,“ objasňuje a dodává, že co se nějakých hudebek nebo kroužků týče, nikdy nikam nechodil. „Mámě jsem neřekl, co bych chtěl dělat, a otec ze mě chtěl fotbalistu,“ uvádí.
Nedokážu si doma sednout a nic nedělat, tvrdí Ondyone
Pokud neznáš Ondyho hudbu, zkusí ti interpret její vibe přiblížit sám. Po chvilce zamyšlení ale sám uvádí, že to není tak jasně dané. „Těžký posoudit. Hrozně rád bych se slyšel cizíma ušima,“ přemýšlí. „Určitě jsem dost verzatilní a nebojím se skočit do čehokoliv, takže můžu dost překvapit,“ uvažuje, přičemž se domnívá, že v Česku asi neexistuje nikdo, s kým by se ztotožnil.
Svůj styl velmi svědomitě reprezentuje zhruba od výše zmíněného roku 2018. Ale od roku 2020 je to opravdová smršť releasů. „Reálně jsem nemocnej a nedokážu si doma sednout a nic nedělat,“ baví se Ondy, když tento fakt zmiňuju. Vydal šest projektů a další dva by měly být na cestě.
„Při filmech nebo seriálech mám výčitky a pocit, že mi něco utíká. Když někam jedu na dovolenou, vždycky si s sebou beru gear, protože kdyby přišel moment, kdy chci nahrávat a nemám na co, znepříjemnil bych život komukoliv ve svým okolí,“ zmiňuje lehce znepokojující fakt.
Inspirací mu je také ledasco. Záleží na tom, jaké má životní období. „Letos jsem se věnoval hodně vztahům se ženami, pomalejším beatům a více zpívaným R&B polohám. Teď s podzimem a stabilním rozpoložením myšlenek se to otáčí na tvrdší stránku, tracky na show,“ seznamuje mě s itinerářem. Určitě ale od něj nečekej nic rapově stereotypního.
„Nikdy mi nebyla blízká témata jako drogy, generalizace žen do jednoho pytle, přehnanej flex a nějakej ultra dumb ass shit. V tomhle se podle mě obrovsky liším od ostatních,“ usuzuje.
Velkou pomocí je mu v tom všem producent Pospo, s nímž bydlí v jednom bytě a který dělá na každém tracku s ním. „Mojí motivací je fakt asi jen láska k hudbě, chuť se zlepšovat a nějaká vize zabezpečení rodiny,“ má jasno.
Sebepoznání a styl. Tak nějak přirozeně
Projekt, o kterém rapper momentálně hovoří jako o stoprocentně nejlepším, jaký dosud vydal, je jeho poslední EP s Pospem s názvem SUMMER*SUCKS. Před jeho releasem si taktéž dal šestitýdenní social detox, což si mnoho mladých interpretů dovolit nemůže. „Tenhle projekt jsem psal a tvořil v nejhorším období svýho života,“ vysvětluje Ondy s tím, že každý, kdo si poslechne jeho první track, pochopí proč.
„Naučil jsem se toho přes léto tolik, co nikdy. O sobě, o bolesti, o životě. Poznal jsem, kdo je tu pro mě ve špatnejch chvílích, pomohlo mi to odpovědět si na plno otázek. Zároveň mi na tom EP záleželo. Pospo tam udělal svý nejlepší produkce a skvělej zvuk. Já jsem se nikdy víc nevypsal a vlastně to celý bylo extrémně osvobozující dostat ven,“ říká.
Rapper také říká, že lepší feedback než na tento projekt ještě nedostal. A to i přesto, že během šesti týdnů, kdy se vypořádával s vnitřním strachem a „chtěl bejt ghost“, s fanoušky nekomunikoval. Na projektu nenajdeš ani žádná známější jména. A i tak to šlape. „Nemám kontakty a ani silný ambice něco tlačit a nahánět clout skrz větší jméno. Já to jednou budu mít, ale přirozeným postupem,“ ví.
Přesto nás zajímal jeho názor na čísla, která se často řeší. „Podle mě mám nějakej permanent shadow ban na instagramu i TikToku, tím pádem nemám dosah na sociálních sítích a ještě menší dosah na platformách, jako je Spotify,“ konspiruje.
„Ale mám okolo sebe lidi, kteří jsou taky skvělí a mají ještě menší čísla. Playlisty zároveň fungují tak z poloviny a stejně to nejsou úplně udržitelný čísla,“ uvažuje o tom, že kdyby byl více „jednoduchej a kontroverzní“, tak by to prý číselně bylo jinak.
Za největší úspěch zatím považuje to, že se vůbec dostal mezi lidi, které jeho hudba opravdu zajímá. „Moje máma by ale brala jako nejzásadnější moment to, že jsem se v hitparádě Startér na Rádiu Wave udržel asi čtyři týdny, skončil jsem celkově 11. jako jedinec mezi kapelami a hrál jsem čtyři týdny v rádiu,“ pozdravuje svou mámu.
Ale kdo ví, třeba ke kýženým zvýšeným poslechům pomůže i jeho snaha realizovat se producentsky. „Udělal jsem tento měsíc první beat, na kterej jsem ready skočit,“ hrdě hlásí. „Jinak jsem zkoušel dělat beats, ale ten čas, kdy se v tom učím hýbat, raději využiju nahráváním,“ přidává s tím, že zvuk zatím nechává na Pospovi, s nímž může všechno řešit na bytě v rámci pár minut.
Souhlasí však, že by interpret měl vytrénovat ucho a zjistit, jak chce znít. „Podle toho teď hned vím, jak upravit EQ, abych zněl, jak chci a jak jsem zvyklej,“ přidává vlastní zkušenost.
Moderní rapper by měl být jako já
Jak vidno, Ondyone se vyzná nejen v rapu či postprodukci, ale není mu cizí ani módní odvětví. „Hadry mě živí. Pracuju jako stylista při produktovém focení ve Footshopu,“ potvrzuje nám fakt, že jsme se nemýlili, že má vkus. Ostatně je to vidět na jeho instagramu.
Těžko potom říct, co mu vlastně jako modernímu rapperovi chybí. Asi nic. I Ondy s úsměvem říká, že by měl být jako on. „(Měl by) makat jak magor, bejt autentickej, všestrannej a uvěřitelnej,“ přidává a jedním dechem dodává: „Look a podobný věci nejsou tolik důležitý, je tady milion rapperů, kteří vypadají dobře, ale hudba je lame. Sorry not sorry.“
Umělec s hudebním vkusem inklinujícím spíše k R&B a různým dalším „nerapovým“ žánrům má také konkrétní sny a plány v blízké budoucnosti. Kromě vlastnictví Porsche 992 GTS a zdravé rodiny je to také nové EP, které vytvořil s dalším prozatím neznámým umělcem nebo umělkyní a které vyjde na začátku příštího roku, další singly a ještě jedno EP. „A všechno pořád dál hladovějším a zkušenějším tempem...“ dodává.
Takže pokud se ti líbí, jak se prezentuje, zkus si ho poslechnout. Nejlepší bude začít od tracku Indy & Wich s Curlym. „Je to fakt dobrej track, dobrý bars, dobrý flows, dobrej vibe a mohl by fungovat jako vstupní song pro nový posluchače,“ radí rapper.
A nakonec přichází tradiční vzkaz, který posílá všem čtenářům. „Podporujte mladý artists, nezávisle na žánru nebo druhu umění. Dávejte si bacha na zlomený srdíčka a šťastnej rok 2024. Love,“ ukončuje naše povídání.
