Při toxické psychóze si Čech uřízl penis. Adiktolog vysvětlil, co při ní člověk zažívá a proč může nastat i po jediné dávce

Matce za brutální vraždu hrozilo až dvacet let ve vězení nebo výjimečný trest, podle některých znalců však byla v inkriminované době ve stavu toxické psychózy a nebyla příčetná. Nakonec skončila v zabezpečovací detenci pro lidi, kteří jsou nebezpeční pro společnost, ale potřebují se zároveň léčit.

Komu hrozí toxická psychóza? 

Dékány vysvětluje, že toxická psychóza je nejčastěji důsledkem chronického předávkování, ale může být i důsledkem užití vysoké dávky a akutní intoxikace. To znamená, že nemusí postihovat jen dlouhodobé uživatele drog, ale může se rozvinout u člověka i při jednorázovém užití většího množství drogy.

Agresivní chování u člověka s toxickou psychózou způsobuje pocit, že se proti němu někdo spikl. „Může tedy mít pocit, že je ohrožen na životě osobou, kterou v krajním případě i zabije. Nebo může mít jakoukoliv jinou paranoidní představu, v jejímž důsledku jedná násilně nebo agresivně,“ vysvětlil dále Dékány.

„Psychóza, ať už toxická, nebo ne, se vyznačuje chybným vnímáním myšlenek a neschopností jednat v souladu s okolním světem. Jinými slovy, člověk nepřemýšlí tak, jak by přemýšlel, kdyby psychózu neměl. Tudíž jedná a myslí jinak než běžně, bez náhledu na důsledek svého jednání,“ dodává adiktolog.

Faktorů, které ovlivňují vznik toxické psychózy, je ale několik. „Nejprominentnější je délka a množství užívané látky, typ látky (např. stimulant) a individuální faktory jedince, jako je jeho psychický stav, genetické predispozice či dřívější psychické onemocnění,“ doplňuje adiktolog.

Většina případů toxické psychózy naštěstí běžně nekončí tak drasticky, jak se to stalo například právě v České Lípě, a nejhorší fáze stavu odezní dřív, než uživatel drogy stihne sobě nebo někomu jinému ublížit.

Podle vedoucího lékaře Národního ústavu duševního zdraví Miloslava Kopečka je však problémem mimo jiné to, že v posledních letech jsou drogy dostupnější než v minulosti, což se projevuje i na zvýšeném počtu případů toxické psychózy. Dobrou zprávou je to, že pacienti, kteří se včas dostanou do péče odborníků, poměrně dobře reagují na nasazenou léčbu.

Co dělat, když má toxickou psychózu člověk v mém okolí?

Toxická psychóza může po užití drog postihnout kohokoliv. Proto se může stát, že se tento stav rozvine například i u někoho ze tvých blízkých. Poznat, že se jedná skutečně o stav toxické psychózy, však nemusí být vždy snadné. „Daný jedinec často nezmíní, že užil nějakou látku, a tím pádem se jeho chování jeví zvláštní, nelogické nebo až těžko uvěřitelné,“ říká adiktolog Dékány. Navázání kontaktu s takovým člověkem proto bývá těžké, až nereálné.

Co ale dělat, pokud mám podezření, že člověk v mé blízkosti má toxickou psychózu? Jak se v takovém případě zachovat? Dá se takovému člověku vůbec pomoct? „Snaha o uklidnění je často v akutní fázi marná a paranoidní myšlení může přetrvávat i po ukončení intoxikace. Ideální je co nejlépe minimalizovat riziko, že daný jedinec ublíží sobě nebo někomu v okolí. Bludy nemá smysl vyvracet, ale ani je potvrzovat,“ radí Dékány.

Pokud k tomu dojde, buď připraven*a volat co nejrychleji záchranáře, případně se pro radu můžeš obrátit na Národní linku pro odvykání. „Toxická psychóza v méně závažných případech vymizí sama během několika dní. V závažnějších případech je nutná hospitalizace a podání antipsychotik – léků k terapii psychóz. V tomto případě je ideální zavolat záchrannou službu,“ dodává adiktolog.

Hrozí trvalé následky na duševním zdraví?

Návykové látky samy o sobě zpravidla nebývají primární příčinou duševních poruch, podle adiktologa však mohou být jejich spouštěčem. U člověka se pak může rozvinout přetrvávající duševní onemocnění.

„U naprosté většiny lidí, u kterých se toxická psychóza rozvine, se objeví krátké epizody psychotických příznaků, které odezní, když se látka z jejich těla vytratí. Pokud však i po přestání užívání látky psychotické příznaky přetrvávají, pravděpodobně měl daný jedinec duševní onemocnění ještě před pravidelným užíváním, jen se ještě neprojevilo,“ říká Dékány.

Každý člověk je jiný a různit se mohou i dopady návykových látek. Při dlouhodobém užívání drog ve vyšší míře se však zvyšuje například riziko rozvinutí chronické psychózy. Člověk pak může těmito nebezpečnými stavy trpět dlouhodobě. „Nejdůležitější je přestat užívat návykovou látku,“ zdůraznil za závěr adiktolog.