Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Zdaleka ne vždy se u vražd podaří dopadnout pachatele. Leckdy zůstanou volní, ať už kvůli nedostatku důkazů, nebo třeba kvůli vypršení promlčecí lhůty. Ta v Česku trvá patnáct až dvacet let.
Brutální vražda dítěte, znásilnění a uškrcení mladých studentek nebo masakr bosse tuzemského podsvětí. I takové zločiny v Česku skončily bez trestu. Vybrali jsme pro tebe pět případů, ve kterých vrah či vrazi zůstali i přes snahu kriminalistů nepotrestáni.
Jedenáctiletá Hanička odešla ráno 30. března 1999 ze svého domova v Libušíně do školy v Kladně. To bylo naposledy, kdy ji její rodiče viděli živou. Když se dívenka do večera nevrátila domů, oznámili rodiče její zmizení policii. Nezvěstnou Haničku následující dva dny hledali kriminalisté i za pomoci vrtulníku, jejich pátrání ale přineslo tragické zjištění. Dívku neznámý pachatel zabil a nechal ji ležet mezi odpadky.
Nemohlo být pochyb o tom, že Hanička zemřela rukou vraha. Na těle, zejména v oblasti beder, měla pět bodných ran. Útočník ji navíc střelil do hlavy. Podle pitvy nebyla znásilněna. Nikdo nechápal, proč nevinné dívce někdo ublížil.
Zdroj: Policie ČR (ilustrační foto)
Pitva mimo jiné prokázala i to, že v těle Haničky se v době smrti nenacházely hormony, které se vyplavují, když má člověk strach nebo je ve stresu. To mohlo značit, že pachatelem nebyl cizí člověk – mohla jej znát.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Koho policie podezřívala ze zabití Haničky a jaké stopy k němu vedly.
Dalším případem je pražský škrtič, který v 90. letech zabil tři mladé ženy.
O případu, kdy podezřelí vyvázli kvůli svědkovi, který přišel k soudu opilý.
O nepotrestané vraždě mafiánského bosse v Úvalech nebo o objevu těla na dně Orlíka.
Kriminalisté vytipovali možného vraha, kterým měl být jistý Karel T. z Libušína. Neměl stálou práci, žil v chatové osadě a v obci byl známý jako místní podivín. Na jeho ručníku vyšetřovatelé našli vlákna z oblečení mrtvé dívenky a jeho oblečení obsahovalo povýstřelové zplodiny. Šlo však „pouze“ o nepřímé důkazy, na základě kterých se muže nepodařilo usvědčit.
Psychologové určili, že Karel T. trpí duševní poruchou, čemuž napovídal už samotný výslech, při němž se dožadoval, aby jej u soudu zastupoval prezident Václav Havel. Pro nedostatek důkazů byl Karel T. nakonec propuštěn. V případu už uplynula promlčecí lhůta, a tak zůstane odporný zločin navždy nepotrestán.
Tři mladé ženy se na začátku devadesátých let v Praze staly oběťmi neznámého sériového vraha. Ten nebyl nikdy dopaden a možná dodnes běhá na svobodě.
Jako první padla vrahovi za oběť devatenáctiletá studentka Markéta Čápová, kterou vrah přepadl v noci 27. prosince 1990 u vysokoškolských kolejí Otava v Praze 4. Na místě ji brutálně znásilnil a uškrtil.
Zdroj: Unsplash/Lacie Slezak/volně k užití (ilustrační foto)
Druhou obětí se stala teprve šestnáctiletá středoškolačka Šárka Hynčicová. Kamarád ji v noci doprovodil na autobusovou zastávku a odešel. Krátce nato ji 13. srpna 1991 našli mrtvou. Byla znásilněna a uškrcena.
Třetí zavražděnou byla šestadvacetiletá Pavlína Horčičková. Ta se 5. listopadu 1991 vracela na ubytovnu, když ji útočník přepadl v nedalekém parku. Opět ji sexuálně napadl a usmrtil škrcením.
„Vraždy spojoval stejný modus operandi. Vrah dívky udeřil do tváře, znásilnil a uškrtil. Každé oběti pak ukradl nějakou drobnost jako fetiš,“ řekl k případu vrchní komisař pražské kriminálky Josef Lottes.
Kriminalisté podle vrchního komisaře využili nejmodernější metody práce, zajistili detailní vzorky a poprvé zkoumali genetiku a genetický profil pachatele. Tím potvrdili, že šlo ve všech případech skutečně o stejného muže. Nikdy se jim ale nepodařilo ho dopadnout a vraždy nakonec zůstaly promlčeny.
Děsivé na případu je, že i po letech může být vrah na svobodě a případně znovu zabít. „Podle znalců způsob provedení vražd svědčil o duševní nemoci pachatele. Znamená to tedy předpoklad, že pachatel může ve vraždách pokračovat,“ uvedl elitní kriminalista Lottes.
Zastřelený podnikatel z Prahy
Dne 21. listopadu 1993 přijela policie do Hadovité ulice v Praze 4, kde se v bílém mercedesu nacházelo tělo rozstřílené samopalem Škorpion. Mrtvola patřila podnikateli Jiřímu Vrbovi. Po celém těle měl 18 střelných ran. Ve sněhu poblíž vozu ležely i vystřelené nábojnice. Vypadalo to jako scéna z akčního filmu. Byl to ale jen jeden z řady podobných případů, ke kterým u nás v divokých devadesátých letech došlo.
Kriminalisté se chladnokrevnou vraždou intenzivně zabývali, dlouhou dobu ale bez výsledku. Případ proto odložili. Po bezmála dvaceti letech jej však znovu otevřel tým Tempus, skupina elitních vyšetřovatelů, která z vraždy obvinila čtyři muže. Bylo to díky výpovědi svědka, který dlouhá léta ze strachu mlčel, ale nakonec se rozhodl promluvit. Podle něj se jednalo o nájemnou vraždu, za kterou pachatelé dostali 100 tisíc korun.
Obvinění byli podrobeni výslechu na detektoru lži a ukázalo se, že při něm všichni lhali. Do promlčení případu zbýval jen měsíc, a tak se zdálo, že na poslední chvíli bude přece jen spravedlnosti učiněno zadost. Ale nestalo se tak. Svědek, který měl proti obviněným svědčit, k soudu přišel opilý, kvůli čemuž nebyl dostatečně důvěryhodný. Bez jeho výpovědi byli všichni čtyři obvinění zproštěni obžaloby pro nedostatek důkazů.
Otec dvou dcer na dně Orlíka a zmizelé miliony
Měla to být obchodní schůzka s příslibem velkého zisku. Opak byl pravdou. Šestačtyřicetiletý majitel drogerie ze Žižkova a otec dvou dcer Luboš Novák byl naposledy spatřen 1. května 2000. S ním zmizela i igelitová taška, ve které byla hotovost ve výši pěti až šesti milionů korun. Použít je měl údajně na transakci spojenou s výměnou valut.
Výhodný obchod mu měl nabídnout jeho šestadvacetiletý synovec Jaroslav Š. Po schůzce s ním se Luboš Novák vrátil domů, bez tašky, náhle však zase rychle odešel. A živý už se nevrátil.
Zdroj: Policie ČR
Poslední chvíle s otcem popsala jedna z jeho dcer. „Otec se ještě večer vrátil domů. Vypadal spokojeně, že transakce vyšla. Pak se jeho výraz změnil. Myslím, že si uvědomil, že ho podvedli. Rychle se oblékl a odběhl. Řekl, že je to jen na pár minut. Ani doklady si nevzal,“ řekla Zuzana Kosová, které v době tátova zmizení bylo 18 let. Znovu už jej neviděla.
Policie nejprve pracovala s verzí, že Luboš Novák s penězi, které měl vypůjčené od známých, utekl. Následně však padlo podezření právě na Jaroslava Š., který po zmizení Nováka začal rozhazovat peníze a s vraždou se měl svěřit manželce. Spolu s ním byl obviněn i Jan M. Podle policie zabili Luboše Nováka právě kvůli penězům. Pro nedostatek důkazů a stále chybějící tělo však byla dvojice zproštěna obvinění z vraždy. Jaroslav Š. šel na několik do vězení „jen“ za zpronevěru peněz.
Zdálo se, že zvrat přišel až v roce 2014, kdy potápěči v Orlické přehradě našli lidské ostatky. Hledali zde člověka, který se ztratil teprve nedávno, místo něj ale čirou náhodou našli mrtvolu právě Luboše Nováka. Zemřel střelou do hlavy. Tělo bylo omotáno modrou plachtou a řetězem přivázáno k přenosné dopravní značce.
Ani nález těla ale na dopadení pachatele či pachatelů nestačil. Vzhledem k blížícímu se konci promlčecí lhůty už případ nebyl znovu otevřen. Pozůstalá rodina se snažila dovolat k Ústavnímu soudu, ale marně. Vražda skončila bez trestu a rodina přišla o poslední naději na spravedlnost.
Zavražděný boss českého podsvětí
Antonín Běla patřil mezi bossy českého podsvětí v devadesátých letech. V dubnu roku 1996 do jeho domu v Úvalech u Prahy vtrhlo minimálně pětičlenné ozbrojené komando. Muži spoutali jeho dceru a čekali, až se Běla vrátí domů. Pak jej rozstříleli samopaly. Po masakru si vrazi z domu odnesli 12 milionů korun a šperky.
Hned se začalo spekulovat o tom, že vraždu měl na svědomí podnikatel František Mrázek nebo gang, který si s Bělou chtěl vyřídit účty. To se však neprokázalo.
Zdroj: Pexels/Karolina Grabowska/volně k užití (ilustrační foto)
Po vraždě začalo rozsáhlé policejní vyšetřování, na jehož konci byli dva obvinění. Těmi byli Ján K. a Pavel Š., který byl známý jako bodyguard podnikatelů a v minulosti pracoval jako osobní strážce právě i pro Antonína Bělu. Oba vinu popírali s tím, že zájem na vraždě Běly měli mít jeho příbuzní, nejbližší okolí nebo arménská mafie.
Proti obžalovaným mužům nejprve promluvila klíčová svědkyně z místa činu, ta však posléze svoji výpověď, na které obvinění stálo, změnila. Ján K. a Pavel Š. tak měli vyhráno. Státní zástupkyně kvůli chybějícím důkazům nakonec navrhla osvobození obou obviněných.
Pavel Š. po osvobozujícím verdiktu žádal po státu finanční kompenzaci. Ministerstvo spravedlnosti mu vyplatilo za nezákonné stíhání a vazbu zhruba 870 tisíc korun, od státu pak vysoudil další odškodné ve výši 486 tisíc korun. Celkově se domáhal až 3,3 milionu.
