Viděli jsme první epizodu druhé řady Rodu draka. Jak se za nás povedl návrat do Západozemí a na co se můžeš těšit?
Před pár dny jsme měli to štěstí a zúčastnili se české premiéry první epizody druhé řady seriálu Rod draka od streamovací služby Max, která byla promítaná na velkém plátně v kině Cinestar na Andělu. Jak se návrat do Západozemí povedl a daří se chválenému spin-offu Hry o trůny držet kvalitativní laťku stejně tak vysoko jako jeho předchůdci?
Jako bychom nikdy neodešli
Ačkoliv jsme se se seriálem loučili naposledy v říjnu roku 2022 a čekání na novou řadu tak bylo více než dlouhé, hned úvodní momenty seriálu člověku hezky oživí veškeré vzpomínky šikovně sestříhanou rekapitulací, jenom aby na něj následně svět z pera George R. R. Martina dýchnul takovým způsobem, že bude mít dojem, jako by ho vlastně nikdy neopustil na déle než týden.
Atmosféra, kvalita dialogů, spolehliví herci, velkolepé kulisy i prvotřídní triková stránka – to všechno zůstalo hezky při starém, tedy na mimořádně vysoké úrovni. Co je však nového, je úvodní znělka, která montuje známý hudební motiv na nový vizuál v podobě tapisérie, jež postupně vyšívá jednotlivé figury v rodině Targaryenů. Celé je to barevnější a přehlednější a jedná se zkrátka o hezký upgrade.
Každopádně to, jak tvůrci v úvodu pomalu a pečlivě vrací diváka zpátky do děje, je částečně umožněno i výraznou změnou ve formě vyprávění oproti první sérii. Zatímco do předchozích deseti epizod bylo třeba smrsknout nějakých patnáct let událostí, další takový sprint už nás tentokrát nečeká.
Na konci první řady jsme totiž došli k ústřednímu konfliktu, jímž bude občanská válka mezi Targareyeny, a tak je nyní čas vrátit se k ověřenému přístupu, kterým je precizní budování napětí a postupné gradování děje až k fatálním a šokujícím zvratům, tak jak je Martin napsal. Což se samozřejmě děje rovnou v prvním díle.
Ta největší bolest
Každopádně ačkoliv jsou seriály ze světa Západozemí známé pro svoji brutalitu a násilí, tvůrci si tentokrát dávají více záležet, aby v úvodu dostalo prostor především truchlení matky, která přišla o svého syna. Právě smrt Luceryse Velaryona, syna princezny Rhaenyry, rozjede řetězec událostí, které nadobro poznamenají Sedm království. Než se ale dozvíme jak, nejprve jsme svědky toho, jak se vlastně v úvodu jeho matka s takovou ztrátou vyrovnává.
Mateřství je pak v podstatě tématem celé první epizody a scenáristé opět předvádí skvělou práci v tom, jak dokáží vyprávět paralelně více linek najednou. Ústřední konflikt tím nabývá dalších rozměrů, protože divák jasně vidí, že nic není černobílé, jelikož ztrátu, bolest nebo vztek prožívají obě strany zároveň, což zpravidla vede ke koloběhu pomsty, z něhož se dá jen těžko dostat ven.
Ticho před bouří
Motiv druhé řady je tak víceméně jasný od prvních minut a soudě dle ukázek a záběrů z dalších epizod nás s našimi oblíbenými postavami zjevně čekají ještě velmi intenzivní chvíle.
Druhou epizodu každopádně režijně zastřešil Alan Taylor, jenž v minulosti točil spoustu bitevních epizod Hry o trůny. Nic takového však v úvodu druhé řady Rodu draka nečekej. Šok? Ano, ale jinak jdou tvůrci jednoznačně více po emocích, nenápadně si rozestavují šachovnici, a když to člověk nejméně čeká, tak mu připomenou, že tohle je Westeros a tady se na nějaké slitování nehraje.
To týdenní čekání na pondělky bude zkrátka zase náročné. Z povedeného návratu tak máme náramnou radost a jediné, co bychom si snad přáli, je, aby byly i všechny zbylé díly této série takto povedené a taky aby to následné čekání na nedávno potvrzenou třetí řadu nebylo zase tak dlouhé jako v případě té druhé.
