Pokračování oceňovaného animovaného seriálu Arcane ze světa League of Legends je tady. Je druhá řada stejně tak dobrá, jako ta první?
Animovanému žánru se v posledních letech v televizi náramně daří. Jenom letos jsme se dočkali noirového Batman: Rytíř v plášti, nostalgického návratu v podobě X-Men '97 nebo fanoušky a fanynkami zbožňovaných věcí typu Neporazitelný či The Legend of Vox Machine. Přidej starší a oceňované kousky jako Modrooký samuraj, Love, Death & Robots, Castelvania nebo Cyberpunk: Edgerunners a máš hodiny a hodiny dospělé zábavy v mnohdy špičkovém audiovizuálním podání, jemuž hraná tvorba málokdy zvládá konkurovat. Žádný z těchto projektů ale pořád neotřásl žánrem tolik, jako pár let stará první řada Arcane.
Přelomový projekt z rukou francouzského animátorského studia Fortiche byl ve vývoji šest let, stál nějakých 80 milionů dolarů a když konečně dorazil na Netflix, divákům a divačkám jednoduše vyrazil dech. Revoluční animace ve spojení s hyperstylizovaným světem League of Legends, popíkovým soundtrackem, pro který vytvořili novou hudbu Imagine Dragons, Woodkid nebo třeba Sting, a hlavně příběhem, který famózně gradoval každou epizodou, jednoduše mnoho lidí zaskočila nepřipravené, což jen přispělo k té lavině chvály, jaká se později na seriál a jeho tvůrce snesla. Ostatně 92 procent na ČSFD, 9 z 10 na IMDb a 100 procent na Rotten Tomatoes mluví za vše. Nyní každopádně uběhly tři roky a oceňovaná pecka od Netflixu je zpátky. V jaké se vrátila formě?
Z nuly na sto, než řekneš Jinx
Druhá řada začíná hezky zostra. Zatímco se utopické technologicky pokročilé městečko Piltover vypořádává s tragickými následky útoku Jinx (ďábelská Ella Purnell), při němž několik členů městské rady zemřelo a další lidé byli zraněni, jednotlivé politické frakce včetně pomstychtivých gangsterů z podzemního Zaunu už mezitím spřádají plány na to, jak situace využít ke svému prospěchu. Koloběh vzájemné nenávisti a potyček, při nichž umírají nevinní, tak ani zdaleka není u konce. Jsou to navíc právě chvíle jako tato, které zároveň nejvíce testují mezilidské vztahy – včetně těch zdejších. Už tak napjatá situace se tak zhoršuje každou minutou s tím, jaké mezi hrdiny a hrdinkami seriálu vznikají názorové i morální propasti. Co víc, tvůrci se absolutně nezdráhají vrazit divákovi či divačce novou dýku do srdce prakticky hned takhle na úvod.
Což…je super. Tři roky od premiéry první série by totiž bylo snadné podlehnout dojmu, že je zapotřebí znovu budovat momentum, znova pokládat základy pro pozdější emocionální kotrmelce. Jenže na to tady není čas. Tvůrci se již před premiérou nechali slyšet, že druhá řada bude zároveň tou poslední. Strhující příběh designově pestré a charakterově bohaté plejády postav z Piltoveru a Zaunu se tak musí uzavřít během pouhých devíti epizod, což znamená, že na nějaká zdlouhavá vysvětlování není čas. I proto má možná druhá série mezi jednotlivými epizodami a vůbec celými akty (každý akt má tři epizody a mezi každým aktem bude týdenní pauza) tak velké časové skoky. V tomto ohledu je druhá série možná trochu víc matoucí než ta první, pokud ale sleduješ pozorně, nehrozí, že by ses ztratil*a.
Nic není černobílé
Nejlepší zprávou však je, že to, co dělalo první sérii tak návykovou, vzrušující a upřímně ojedinělou podívanou, zvládli tvůrci přenést i do té nové. Řeč je samozřejmě o úžasně dynamických akčních scénách doprovázených zpravidla pokaždé nějakým hudebním bangerem. Přesně jako je původní hra League of Legends o neustálé akci, i tady se konflikty řeší bojem mezi postavami.
Místo statických šarvátek ale struktura vyprávění vede k tomu, že se stříhá mezi dvěma a více takovými bitkami naráz, u každé přitom budeš cítit trochu jiné emoce, každá může mít velký dopad na další dění, a jak už to tak chodí, všichni v nich jsou předem poraženými. A to se bavíme o tom, co se odehrává uvnitř – navenek se jedná o vrchol toho, co současná animace může nabídnout a pokud jsi ze seriálu neviděl*a ani vteřinu, doporučuji si pustit záběry níže. Audiovizuální slast v tom nejlepším slova smyslu!
Jak už jsem pak naznačil výše, morálka a hodnoty hrají ve světě Arcane velkou roli. Dobro a zlo nejsou tak snadno rozlišitelné a jeden zdánlivě dobrý skutek může mít často nedozírné důsledky. Nejlepším příkladem takto komplexního vyprávění je postava Jinx, původně Powder. Dost možná nejikoničtější postava z League of Legends v Arcane dostala do vínku nesmírně zajímavé pozadí, díky čemuž ani její nejhorší činy nelze jednoduše označit za akty zla.
Příběh Jinx je příběhem ztráty, traumatu a vnitřní temnoty. Jako oběť psychologického i fyzického zneužívání a následná reprezentace celé řady duševních poruch je Jinx na jednu stranu strašákem Piltoveru a veřejným nepřítelem číslo jedna, a na druhou stranu zářnou ukázkou toho, jak málo stačí, aby systém někoho takového stvořil. A aniž bych příliš spoileroval, tak bych k tomu ve druhé sérii přidal ještě příklad toho, jak si i takoví lidé dokáží vysloužit druhou šanci. Jinx a její sestra Vi (taktéž výtečná Hailee Steinfeld) jsou alfou a omegou seriálu, emocionálním jádrem i důvodem, proč může seriál oslovit prakticky kohokoli – od nadšených fandů a fanynek hry až po fantasy/sci-fi žánrem nepolíbené diváky a divačky, kteří jen chtějí sledovat pořádně vybroušené dospělé drama plné motivů, které lze snadno aplikovat i na současný svět.
Audiovizuální porno budoucnosti
Už jsem zmínil, že akční scény tady představují to nejlepší, co vůbec může žánr (a technologie) nabídnout. Arcane je v tomto smyslu kilometry před veškerou televizní konkurencí a pokud bychom do toho zahrnuli i filmy, tak špičku aktuálně tvoří animovaný Spider-Man: Napříč paralelními světy, letošní Rozzum v divočině a pak právě druhá řada Arcane. Nic lepšího prostě na poli animované tvorby neuvidíš.
Ve Fortiche si přesto řekli, že zkusí sami sebe překonat, a tak ve druhé sérii doslova přetváří obraz Piltoveru a Zaunu do odvážné nové podoby, kdy geometrie, fyzika a hranice reality přestávají existovat a vzniká něco, co lze jen těžko popsat slovy. Není divu, že společnost Riot Games stojící právě za League of Legends koupila ve francouzském animátorském studiu značný podíl právě pro jejich revoluční technologii. Arcane je důkazem, že lidé po podobném formátu prahnou, a nás tak zcela jistě v budoucnu čeká vícero takových projektů, což je jedině dobře.
To nejlepší máme před sebou
Na závěr se hodí uvést, že Netflix byl tak hodný, a dál nám ke zhlédnutí hned šest epizod z celkových devíti. My se v textu komplet vyhýbali všem dějovým spoilerům, protože tě upřímně nechceme připravit o žádné překvápko. Co ale říct můžeme, a o čem už se můžeš přesvědčit i ty sám*sama, jelikož první tři epizody dorazily u nás na Netflix v sobotu ráno, tak že dosavadní díly mají podobně jako v první sérii jasně stoupající tendenci, a po už tak nervydrásajícím druhém aktu se nemůžeme dočkat, jak vše skončí.
Abychom tedy odpověděli na otázku z úvodu našeho textu. Druhá série Arcane je zpátky ve vrcholné formě, Fortiche hned od začátku potvrzuje, že to tříleté čekání stálo za to, a jestli se něco šeredně nepokazí ve zbývajících třech epizodách, jakože tomu momentálně nic nenasvědčuje, pak lze už nyní říct, že Arcane bude i tentokrát patřit k tomu nejlepšímu, co jsme letos nejen (!) v televizi viděli.
A ano, mrzí nás, že musíme říct goodbye tak povedenému seriálu, nicméně studio již naznačilo, že zatímco Arcane končí, postavy z tohoto univerza se v budoucnu s největší pravděpodobností v nějaké formě vrátí. Ať už to budou spin-offy, prequely, nebo zcela nové příběhy, dokud to bude vypadat a fungovat takhle skvostně, budeme na to vždycky zvědaví. Let them cook.
