Znáš ve svém okolí někoho, kdo pracuje jako řezník? Možná se ti nikdo nevybaví – a není se co divit. Lidí, kteří se rozhodnou pro tohle řemeslo, je stále méně.
Pro mladou generaci řezničina nemusí působit zrovna lákavě. Přesto je to obor, o kterém jeho studenti mluví se zápalem a dají se v něm vydělat slušné peníze. Práce to ale není jednoduchá, jak nám potvrdil sedmnáctiletý Tomáš Dušička, který studuje řezničinu na Střední škole podnikání a gastronomie v Praze. Ptali jsme se, co ho k dnes už trochu netradičnímu řemeslu přivedlo a co tahle práce obnáší.
V Česku je řezníků málo, ale slušně si vydělají
„K řezničině mám blízko díky taťkovi, kterej je myslivec, proto jsem se od mala setkával se zvěří. Zalíbilo se mi to, takže když jsem se rozhodoval, na jakou půjdu střední školu, vybral jsem si řezníka,“ začíná Tomáš své vyprávění o tom, jak se k oboru dostal.
Je jedním z mála mladých lidí, kteří se pro takové řemeslo rozhodli. V Česku kvalifikovaní řezníci chybí a je po nich velká poptávka. „Nikdo to moc dělat nechce. I když je to krásný řemeslo, taky je to náročný, a to asi lidi odrazuje,“ myslí si Tomáš.
Přitom si dobrý řezník může vydělat slušné peníze. Nástupní plat se pohybuje nad hranicí 30 tisíc korun měsíčně a po zapracování si jako řezník vyděláš klidně 40 tisíc korun za měsíc. Tomáš si navíc přivydělává už během praxe. „Mám praxi v Kaufland Masozávodu Modletice. V prváku si tu student vydělá kolem 8 tisíc měsíčně a ve třeťáku, když už je zkušenější, klidně 12 až 14 tisíc,“ říká.
✅ 👉 Lákalo by tě řeznické řemeslo?
V Modleticích hledají nové řezníky na brigády, stáže i full-time job! Aktuálně tam nabízí hned několik pracovních míst, na kterých se můžeš uplatnit – od kanceláří až po práci přímo na bourárně. Koukni na volné pozice!
Jak vypadá práce řezníka?
„Vstáváme kolem čtvrté nebo páté hodiny ráno,“ říká Tomáš, kterému nejvíce vadí právě brzké vstávání, ale také práce v chladu. Teplota na bourárnách se pohybuje maximálně do 12 stupňů Celsia. Během práce na sobě musí mít roušku, která zabraňuje přenosu bakterií a drátěnou košili, která ho chrání před zraněním.
„Ráno nastupujeme kolem šesté nebo sedmé hodiny. Vždycky se s panem mistrem poradíme, co budeme ten den dělat – jestli budeme vyrábět, kostit nebo jestli půjdeme pracovat třeba do udírny. Končíme kolem druhé hodiny,“ popisuje Tomáš svůj den na praxi v Kaufland Masozávodu Modletice. Ani náročné podmínky mu však neberou úsměv na tváři a viditelné nadšení, které pro práci má. „Řemeslo mě baví, chtěl bych u toho zůstat, co nejvíc se zlepšovat, případně odjet třeba do ciziny a naučit se tam nějaký nový věci,“ říká.
Na původu masa záleží
Ačkoliv se stále více mluví o vegetariánství, veganství a dalších alternativních způsobech stravování, Češi maso v porovnání s jinými státy konzumují v poměrně velkém množství. Jen v Modleticích se vyprodukuje 750 tun masa týdně. Proto jsme se ptali, jak v obchodě poznat, že se jedná o kvalitní kousek. „Určitě je důležité přečíst si složení masa a podívat se, odkud je dovezené a kde se porážela zvířata. Doporučil bych brát maso jen od ověřených výrobců,“ radí Tomáš. „Taky je důležitý koukat, jakou má barvu,“ dodává. Zelené či šedé zbarvení je znakem, že maso nemusí být čerstvé. Rozhodně by nemělo být na pohled slizké, oschlé ani zapáchat.
A jaký druh masa kromě těch, které běžně najdeme v obchodech, by Tomáš doporučil? „Já jsem ochutnal třeba antilopu, měl jsem i žabí stehýnka a nutrii. Co bych doporučil, je klidně ta antilopa, ta byla super.“
