Kde jsou dnes mafiáni z filmů MIKI a ČERNÁK? Někteří jsou na svobodě, jiní buď ve vězení, nebo se nedočkali spravedlnosti

Než ho policie stihla zadržet, dostavil se na policejní oddělení on sám. Učinil tak teatrálním způsobem v doprovodu televizních reportérů, aby si naklonil veřejné mínění na svou stranu.

Černák byl přesvědčen, že v cele dlouho nezůstane, pouze podá výpověď a bude okamžitě propuštěn. Mýlil se. Od té doby strávil zbytek života v cele, s výjimkou zhruba půlroční přestávky, kdy byl podmínečně propuštěn ještě před tím, než si vyslechl konečný rozsudek.

V listopadu 2009 byl odsouzen na doživotí za šest vražd a objednání vraždy podnikatele Mariana Karcela. Ve vězení začal spolupracovat s vyšetřovateli a svědčil proti několika bývalým členům gangu.

Po odpykání 25letého trestu za mřížemi požádal o propuštění. Soud by měl o jeho propuštění rozhodnout na přelomu března a dubna 2025.

Róbert Holub

Holubův gang se podobně jako jiné mafiánské organizace té doby zaměřoval na nelegální obchody, nájemné vraždy a vybírání výkupného. Róbert Holub, boss východoslovenského podsvětí, byl známý také jako majitel erotického nevěstince Evelyn, kde měl natáčet různé významné osobnosti za účelem vydírání.

Za účelem legalizace svých vyděračských aktivit založil civilní bezpečnostní službu CBS Secura. Jedním z jejích nejvýznamnějších klientů byla rodina Rezešů (Alexander Rezeš – bývalý ministr dopravy a košický ocelářský magnát, pozn. red.), s níž je spojen i jeho pozdější pád.

Holub údajně požadoval část akcií železáren a místo v dozorčí radě, čímž mohl být pro Rezešovy nepohodlný. Dne 22. září byl na benzinové pumpě neúspěšně přepaden dvěma muži na motorce. Holub měl tehdy jediné štěstí, že se střelci zasekla zbraň.

Přestože střelcem byl údajně Jozef Roháč (další atentátník, pozn. red.), košický boss byl přesvědčen, že za motocyklovou přilbou se skrývá Alojz Kromka, přezdívaný Čistič. Z pomsty zavraždil jeho bratra Jana, který byl slušný občan a s mafií neměl nic společného.

V reakci na tyto události Mikuláš Černák vylákal Holuba do bratislavského hotelu Danube pod záminkou, že mu prozradí, kde se Kromka právě nachází. Byla to však past a košický mafián se ho tam opět pokusil zabít. Přestože střelbu opět přežil, skončil ve špatném zdravotním stavu v nemocnici na bratislavských Kramárech, kde ho lékaři udržovali při životě v umělém spánku.

V noci ze 4. na 5. října 1997 ho v nemocnici zavraždil Jozef Roháč, který na košického bosse střílel ze střechy protějšího domu. Róbert Holub zemřel přímo na nemocničním lůžku.

Jaroslav Svěchota

Jaroslav Svěchota byl bývalý ředitel kontrarozvědky Slovenské informační služby (SIS) a pozdější náměstek ředitele SIS Ivan Lexa. Jeho jméno se objevilo v souvislosti s únosem Michala Kováče mladšího a vraždou Róberta Remiáše.

Poprvé se na něj policie zaměřila v roce 1999, kdy strávil několik měsíců ve vyšetřovací vazbě. Přestože o zmíněných případech nejprve vypovídal dobrovolně, u soudu svou výpověď změnil. Tvrdil, že ve vazbě na něj vyšetřovatelé vyvíjeli psychický nátlak a využívali proti němu jeho špatný zdravotní stav, píše Sme.sk.

V červnu 1999 soud definitivně uznal Svěchotu vinným ze zpronevěry prostředků SIS ve výši téměř 11 milionů korun. Za tento trestný čin dostal dvouletý podmíněný trest s odkladem na pět let a byl povinen zpronevěřené peníze vrátit.

Svěchota byl obviněn i v dalších případech, za které nebyl nikdy potrestán. Dalšího soudního procesu se již nedožil. Zemřel 8. září 2004 ve věku 63 let. Dlouhodobě ho trápily zdravotní problémy, před smrtí prodělal několik těžkých infarktů.

Miroslav Sýkora

Šéf bratislavského podsvětí Miroslav Sýkora se od svých mafiánských kolegů lišil. Na rozdíl od nich nebyl před začátkem své kariéry v podsvětí násilníkem ani agresorem. Naopak, po vzoru svého otce z něj mohl vyrůst úspěšný novinář nebo diplomat. Skončil však jako většina mafiánů, s kulkou v těle.

Sýkorova skupina údajně spolupracovala s příslušníky SIS. Dokonce se údajně podíleli na sledování a následné vraždě Róberta Remiáše. Když 6. ledna 1996 neznámí pachatelé přepadli nitranskou pobočku Všeobecné úvěrové banky (VÚB), Sýkorovy kontakty na SIS se velmi hodily.

Při „loupeži století“ si zloději z banky odnesli 130 milionů slovenských korun a 43,5 milionu valut, z nichž chtěl Sýkora získat podíl. Díky svým kontaktům v řadách informační služby se mu údajně podařilo pachatele zločinu vypátrat a donutit je, aby mu polovinu peněz předali.

Jeden ze zlodějů, Gustáv Iker, později uvedl, že peníze z nich vylákal Peter Križanovič, přezdívaný Duran. To byl muž, který byl Sýkorovým blízkým přítelem, ale právě tato akce to změnila. Sýkora a Križanovič se nepohodli o tom, jak si rozdělit peníze od zlodějů. Boss Bratislavy chtěl větší podíl.

Križanoviče to rozhořčilo natolik, že na Sýkoru zosnoval dva atentáty. Jednou se ho pokusil zavraždit výbušninou a později ho zastřelil. Boss se rozhodl je pomstít a jeho muži Križanoviče zranili tak těžce, že mu museli amputovat nohu.

Sýkora věděl, že po těchto událostech se jeho život pohybuje na tenkém ledě, a tak s sebou začal všude vodit ochranku. Dne 6. února 1997 však udělal chybu, která ho stála život. Nepřipraven šel na schůzku do hotelu Holiday Inn, který se nachází na Bajkalské ulici v bratislavské čtvrti Ružinov.

Na parkovišti na něj čekala dodávka s ozbrojenými muži. Jakmile se přiblížil, zahájili palbu. Přestože se do poslední chvíle snažil s atentátníky bojovat, před kulkami vypálenými ze samopalu neměl kam utéct. Na následky střelby zemřel ve věku 33 let.

Ačkoli se dosud neví, kdo ho zavraždil, několik teorií připisuje vraždu SIS. Podle některých svědectví se měl Sýkora setkat s Jaroslavem Svěchotou v hotelu Holiday Inn. Na stole ovšem byla i teorie, že šlo o pomstu ze strany Petra Križanoviče.

Peter Križanovič

Križanovič, přezdívaný také Duran, byl slovenský podnikatel spojený s mafií. Jak jsme již zmínili výše, byl to také on, kdo mohl stát za vraždou bratislavského bosse – svého někdejšího přítele Miroslava Sýkory. Tvrdil to alespoň v roce 2013 Robert Tóth, který měl být ve skupině vrahů jako řidič.

Križanovičův osud byl však již tehdy také zpečetěn. Jen asi dva měsíce po Sýkorově smrti si zubatá našla i jeho. Když se 16. dubna 1997 vracel do svého auta z bytu své přítelkyně v Petržalke na Lietavské ulici, vybuchla vedle něj nastražená nálož a roztrhala ho na kusy. Zemřel ve věku 27 let.

Ačkoli se uvažovalo, že vražda Petra Križanoviče mohla být pomstou za zavražděného bosse Miroslava Sýkoru, nikdy nebyla objasněna.

Miloš Kaštan

Miloš Kaštan to s Černákem táhl od samého začátku. Seznámili se ještě za socialismu, kdy spolu jezdili vlakem do Banské Bystrice. Nejprve se z nich stali dobří přátelé, pak kolegové v ilegálním byznysu.

Sám Mikuláš Černák v dubnu 2019 u soudu potvrdil, že Kaštan byl spolu se svou pravou rukou Jánem Kánem jedním z nejvýše postavených lidí v gangu. Na rozdíl od Kána a Černáka se Kaštan snažil držet od násilí a trestné činnosti co nejdále. Jeho hlavní úlohou ve zločinecké skupině bylo obstarávání peněz .

Stejně jako Mikuláš Černák skončil Miloš Kaštan v policejních poutech. Přistoupil na dohodu o vině a trestu a přiznal se k účasti na šesti skutcích – z toho pěti vraždách. Soud ho původně poslal do vězení na 14 let a šest měsíců. Poté, co Černák začal vypovídat, soud Kaštanovi uložil nový trest. 11. srpna 2020 si vyslechl konečný verdikt – 20 let a jeden měsíc nepodmíněného trestu odnětí svobody. Kaštan přiznal vinu a vzdal se možnosti odvolání proti rozsudku.

Ján Kán

Pravá ruka Mikuláše Černáka. Jak jsme již zmínili výše, Ján Kán působil v čele zločinecké skupiny Černáků. Na rozdíl od většiny svých bývalých kumpánů je v současné době na svobodě.

Je však také souzen, konkrétně v případu vraždy polského podvodníka Grzegorze Szymaneka. Szymanek byl v polovině 90. let považován za jednoho z nejbohatších mužů z Polska. Ovládal řadu firem, poskytoval lidem neoficiální půjčky, ale jeho majetek rostl především díky podvodům s DPH.

Když byl zdroj jeho bohatství odhalen, začal prchat před spravedlností. Po Szymankovi pátral Interpol i další polští mafiáni, které si doma rozhněval. Poslední destinací, kde se skrýval, bylo Slovensko.

Polští gangsteři se o jeho pobytu na Slovensku dozvěděli a kontaktovali Černáka. Chtěli, aby pro ně muže unesl. Šéf slovenského podsvětí souhlasil a o několik dní později Szymaneka skutečně dostal a prodal ho do rukou polské mafie. Gangsteři ze sousední země doufali, že z něj vytáhnou peníze, ale nepodařilo se jim to. Černáka případ rozzlobil, protože musel Szymaneka dál ukrývat a nedostal za únos slíbenou výplatu.

Mazaný Polák však začal se šéfem vyjednávat, aby ho propustil. Slíbil mu více peněz než polští mafiáni. Černák souhlasil a dovolil mu zavolat domů, aby zařídil předání výkupného. Udělal však velkou chybu. Szymanek totiž v telefonátu mluvil jazykolamem o své situaci a partnerovi, s nímž mluvil, dal indicie pro polskou policii.

Muži zákona polským mafiánům brzy dýchali na záda. Zahraniční gangsteři zuřili, protože se dozvěděli o Černákově zradě. Tomu tak nezbylo než zahladit stopy a Szymaneka zabít. S vraždou mu měl pomoci Ján Kán, píše server Plus 7 dní.

Přestože ho krajský soud v Banské Bystrici 7. listopadu 2019 odsoudil za vraždu Grzegorze Szymaneka, Kánovi se podařilo proti rozsudku úspěšně odvolat. Čeká ho proto další soudní řízení. Prozatím zůstává na svobodě, píše Startitup.