Podle nejnovějších zjištění vědců i krátké období bez masa může mít opravdu zázračný vliv na naše tělo. Může pomoci snížit cholesterol i krevní tlak a podpořit imunitu.
Nejde přitom jen o to vynechat maso, ale i o to, čím jej nahradíš. Když si místo kalorického masa dáš rostlinné potraviny, bohaté na vlákninu, jako je zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky a ovoce, „nakonec prostě zkonzumujeme více potravin, které mají méně kalorií,“ uvedl pro National Geographic registrovaný dietolog na Kalifornské univerzitě v Irvine Matthew Landry.
Několik studií tak zjistilo, že vegetariánská strava trvající šest týdnů nebo déle může vést ke snížení krevního tlaku, což je klíčový faktor pro snížení rizika srdečních onemocnění a mrtvice. Tento typ jídelníčku také snižuje hladinu cukru v krvi a můžeš tak lépe předcházet vzniku cukrovky 2. typu.
A to není vše, další studie ukázaly, že omezením masa dochází i k poklesu hladiny cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL). To je tzv. „špatný cholesterol“, který ucpává cévy a zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
A pokud třeba trpíš špatnou imunitou a nebaví tě pořád ležet doma s nemocemi, máme pro tebe další dobrou zprávu. Rostlinná strava totiž podle nových studií může mít vliv i na imunitní systém.
Podle National Geographic studie z roku 2024 uvádí, že u lidí na dvoutýdenní veganské stravě se vyvinula vyšší aktivita částí imunitního systému, které se podílejí na obraně proti virům. A u veganů ve stanfordské studii dvojčat došlo k poklesu cytokinů, signálních molekul, které koordinují imunitní aktivitu. Dlouhodobé důsledky ale zůstávají nejasné.
Planetě se taky uleví
Pokud se navíc rozhodneš omezit maso ve svém jídelníčku, pomůžeš i životnímu prostředí. Pěstování hospodářských zvířat totiž s sebou nese hned několik environmentálních problémů, například k výrobě jednoho kilogramu hovězího masa potřebujeme přibližně 15 000 litrů vody. Kuřecí je o něco šetrnější, na kilogram je spotřebováno asi 4 300 litrů, přesto jde o obrovské množství.
To však není vše. Hospodářská zvířata také ve velkém přispívají k produkci emisí skleníkových plynů. Jedna kráva vyprodukuje 70 až 120 kilogramů metanu za rok. Podle vědců je tak až 37 procent vypouštěných emisí metanu z lidské činnosti přímým důsledkem našich chovatelských a zemědělských postupů.
