Časopis Forbes nedávno vydal letošní žebříček 30 pod 30, který každý rok oceňuje mladé a úspěšné lidi. Ty ale mnohdy doprovází řada stínů jejich úspěchu. Někteří z nich mluví o vyhoření, v zahraničí zase mnoho z nich skončilo za mřížemi.
Když minulý týden začal soud s Charlie Javice, titulky mnoha světových médií připomněly, že bývalá podnikatelka ještě před pár lety zářila na stránkách magazínu Forbes v žebříčku 30pod30.
Jednatřicetiletá Javice, obviněná z finančních podvodů, ale není zdaleka jediná, koho cesta vedla z Forbesu až za mříže. Namátkou za nimi skončil například i Sam Bankman-Fried (za uplácení a praní špinavých peněz), Caroline Ellison (té hrozí až 110 let vězení) nebo Martin „Pharma Bro“ Shkreli, který podváděl s cennými papíry. Seznam je však mnohem delší.
Na takové množství laureátů a laureátek, kteří se z drahých obleků pro focení na lesklé stránky časopisu museli (nebo skoro museli) převléknout do oranžové vězeňské kombinézy, musel zareagovat i samotný Forbes.
A tak vydal seznam nazvaný The Hall of Shame (v překladu síň hanby) s dodatkem „přáli bychom si, abychom tenhle výběr mohli vzít zpátky. Najdete v něm výběr těch, které soud odsoudil za všemožné finanční podvody a krádeže“.
V tuzemsku máme takový případ jediný, za znásilnění odsouzeného Dominika Feriho. Bývalý poslanec se do výběru dostal jako tehdy devatenáctiletý radní v roce 2016.
Ale i my v Česku máme podnikatelský příběh z Forbesu, který skončil dluhy a insolvencí. Bohumíra Hájka média nejdříve oslavovala jako úspěšného mladého podnikatele, který se svým luxusním showroomem Sneaker Gallery chystal i expanzi do zahraničí. Jenže investigativní novinář Jakub Zelenka popsal, že jeho firma dluží zákazníkům i zaměstnancům desítky milionů korun.
V článku pro Page not found připomíná i podobnost mezi téměř identickým příběhem z Francie. Tam se do žebříčku 30pod30 dostal tehdy třiadvacetiletý ředitel Kikikicks, který také podnikal s teniskami. Adrienu Gerymu ale firma zkrachovala ještě ten samý rok, kdy se do výběru dostal.
Začít brzy
K tomu, abyste se do výběru pod 30pod30 dostali, potřebujete z principu věci jednu zásadní věc: začít brzy. A to opravdu hodně brzy.
Jako příklad může sloužit i jedna z největších hvězd současného Hollywoodu, Zendaya. Mladá herečka se do výběru dostala v roce 2016. Jenže v tu dobu už za sebou měla letitou kariéru, protože s herectvím začala už jako dítě, když zazářila v seriálech na Disney Channelu.
Podobně se dá uvažovat i nad českým výběrem. Z umělců se letos do žebříčku dostal například Oskar Hes. Mohlo by se zdát, že šestadvacetiletému herci místo přinesl letošní triumf ve Stardance, do obsazení v taneční soutěži ale vedla dlouhá cesta. Hes se podobně jako zmíněná Zendaya začal v muzikálech objevovat už od devíti let. První výraznou roli dostal v šestnácti, když zazářil v seriálu Pustina.
A to neplatí jen pro umění, ale i pro svět byznysu. Například letošní laureát Josef Starýchfojtů, který také do pracovního procesu naskočil už na střední škole. „V sedmnácti jsem se přestěhoval do vlastního bytu a bylo příjemné, že už můžu naskočit na dospělý život,“ řekl Forbesu minulý rok.
Dosáhnout kariérního vrcholu tak mnohdy nemusí být nutně jen otázka nebývalé pracovitosti a píle, ale prostě jenom tím, že ocenění s budováním kariéry začali s obrovským náskokem a leckdy už v dětství.
Bylo to milé, ale jsou důležitější věci
Jenže přepálený start může podobně jako u vytrvalostního závodu znamenat, že vám o to rychleji dojdou síly. Snad nejhlasitějším hlasem o vyhoření v českém veřejném prostoru promlouvá dnes jednatřicetiletá Linda Bartošová.
I ona, tehdy ještě jako studentka žurnalistiky, začala s prací ve veřejnoprávní televizi hned v prvním ročníku vysoké školy, ještě předtím sbírala zkušenosti v regionálním deníku. Až nakonec v osmadvaceti letech vyhořela a z televize odešla.
„Já jsem třeba měla pocit, že musím být v seznamu Forbes 30 pod 30, kde jsem nakonec i byla a je to milé, ale jsou důležitější věci,“ řekla v roce 2022 novinářka v rozhovoru pro Respekt.
Z výběru 30pod30 ale není ani zdaleka jediná. Obdobně si vyhořením a s ním spojenými zdravotními obtížemi prošla i IT manažerka Iva Suchá. Také ona začala podobně jako Bartošová pracovat hned v prváku na vysoké škole, navíc na pozici, na kterou se obvykle nabírají magisterští studenti nebo absolventi. A i ona o svých problémech promluvila pro samotný Forbes, jen pár týdnů po vydání zmiňovaného žebříčku.
„Osobně bych neměnila, ale pokud někdo chce být šťastnější a spokojenější, asi bych volila pomalejší tempo,“ shrnula o zrychleném tempu a svém zařazení své úvahy ve zmiňovaném rozhovoru pro Respekt Bartošová, které letos vyjde kniha o duševním zdraví. Vystihla tak, co zaznělo i na slovenské Forbes konferenci 30 pod 30 před třemi lety.
„Ja tvrdím, že úspěch nás udělá krátkodobě šťastnými, ale štěstí nás udělá dlouhodobě úspěšnými. Podle mě je tedy vhodné víc se soustředit na to, co nám v životě přináší radost, i když teď to možná nesplňuje parametry toho, co společnost považuje za úspěch,“ pronesl během ní neuropsycholog Robert Krause.
Vystihl tak myšlenku, že je důležité umět i zpomalit, jít vlastním tempem. A i když je 30pod30 bezpochyby úspěchem, jít vlastním tempem a dosáhnout cílů i v pozdějším věku je úplně stejně hodnotné.
